K ISS míří záchranná mise. Rusko vyslalo do vesmíru náhradu za loď poškozenou meteoritem

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Sojuz MS-23 je náhradním plavidlem za poškozený Sojuz MS-22, který měl z oběžné dráhy na Zemi v březnu dostat dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jejich mise se kvůli incidentu prodlouží zřejmě až do podzimu.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio měli při březnovém návratu na Zemi použít loď Sojuz MS-22. Tu však v prosinci zasáhl mikrometeorit a ruští představitelé usoudili, že vyšší teploty v lodi v důsledku úniku chladicí kapaliny by mohly způsobit, že ji nebude bezpečné použít. Rozhodli se proto vypustit novou loď Sojuz MS-23, aby měla posádka k dispozici záchranné plavidlo pro případ nouze. Ta cestuje prázdná, aby se urychlil start, a tak další posádka bude muset počkat, než bude připravena další loď.

Prokopjev, Petelin a Rubio budou muset proto zůstat na stanici o několik měsíců déle, což možná prodlouží jejich misi téměř na rok. Americká NASA se účastnila všech diskusí a souhlasila s tímto plánem.

Plány na záchranu

V materiálech ruské vesmírné agentury Roskosmos k pátečnímu startu se podle agentury Interfax uvádí, že Sojuz MS-23 setrvá na oběžné dráze 215 dnů, a tedy expedice posádky poškozené lodi MS-22 bude prodloužena do 29. září.

Kromě Prokopjeva, Petelina a Rubia je vesmírná stanice nyní také domovem astronautů NASA Nicole Anuapuové Mannové a Joshe Cassady, Rusky Anny Kikinové a Japonce Koičiho Wakaty. Tuto čtveřici loni v říjnu na ISS přepravila loď Crew Dragon společnosti SpaceX.

Sojuz MS-23 podle agentury TASS dopravuje na ISS skoro 430 kilogramů nákladu, včetně vody, potravin a oblečení pro posádku, jakož i prostředky pro lékařské vyšetření, zařízení pro vědecké experimenty, prostředky pro úklid stanice a pro kontrolu čistoty vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...