Čína očekává novou masivní vlnu covidu. Nakažených má být 65 milionů týdně

Podle agentury Bloomberg by měla během června vrcholit v Číně další velmi silná vlna covidu. Zdrojem je vysoce postavený zdravotnický poradce vlády, podle nějž má být na konci června asi 65 milionů nakažených týdně. Stát na to reaguje novou iniciativou v očkování.

Viníkem nové vlny pandemie v Číně je podtyp XBB varianty omikron. Případů přibývá od konce dubna a čínští epidemiologové očekávají, že do konce května dojde k nárůstu na čtyřicet milionů infekcí týdně a o měsíc později dosáhne vrcholu 65 milionů.

Jde teprve o druhou velkou vlnu v Číně, pokud se exploze viru ve Wu-chanu považuje za nultou vlnu. Ta první, která zasáhla celou zemi, se Čínou prohnala před půlrokem, když Peking zrušil prakticky všechna opatření proti šíření nového koronaviru.

Čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak přestalo zveřejňovat informace o počtu nakažených, takže čísla infikovaných jsou jen špatně zjistitelná.

Imunita odchází

Číslo 65 milionů nakažených za týden vychází z epidemiologického modelování. Příčinou návratu viru je podle expertů jednak vyvanutí imunity po předchozím setkání s virem, ale také nová varianta, jež je schopná velmi dobře předchozí imunitu obcházet.

Tato předpověď naznačuje, že oproti minulé vlně bude tato už pozvolnější. Tehdy, na přelomu roku, se denně nakazilo až 37 milionů lidí a nemoc způsobila rozsáhlé komplikace ve výrobě, dopravě a také ve zdravotnictví, kdy se řada nemocnic potýkala s nedostatkem lůžek i léků. 

Čína se na novou vlnu (a ty další) připravuje i zavedením nových vakcín, které budou zaměřené právě vůči dominantnímu typu viru, jímž je nyní už zmíněný podtyp XBB. Dvě z nich už byly předběžně schváleny tamním regulačním úřadem pro léčiva a další tři nebo čtyři by měly být schválené podle Bloombergu už brzy.

Vývoj nových očkovacích látek je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která v květnu doporučila, aby se už pro další vakcinace nepoužívaly látky vyvinuté proti původnímu „wuchanskému“ kmeni viru Sars-CoV-2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 5 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 12 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 13 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 13 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...