Riziko úmrtí v důsledku střelných zbraní v USA roste: v roce 2020 se staly hlavní příčinou úmrtí dětí, dospívajících a mladých dospělých. Riziko ale zdaleka není rovnoměrné – mladí muži v některých oblastech čelí nepoměrně vyššímu riziku zranění a úmrtí způsobených střelnou zbraní.
Vědci z Brownovy univerzity a Pensylvánské univerzity porovnali riziko úmrtí souvisejícího se střelnými zbraněmi u mladých dospělých mužů žijících v nejnásilnějších oblastech čtyř velkých amerických měst s rizikem úmrtí a zranění v boji, kterému čelí příslušníci americké armády, kteří sloužili v Afghánistánu a Iráku v období aktivní války. Výsledky pro některá americká města nedopadly dobře.
Studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open zjistila, že mladí muži žijící na místech s největším výskytem násilí páchaného střelnými zbraněmi v Chicagu a Filadelfii čelí výrazně vyššímu riziku úmrtí v souvislosti se střelnými zbraněmi než američtí vojáci nasazení ve válečných operacích v Afghánistánu a Iráku. Ve dvou dalších městech tomu bylo naopak: Nejvíce násilné oblasti v New Yorku a Los Angeles byly pro mladé muže spojeny s mnohem menším rizikem než oblasti v obou válkách.
Společný byl fakt, že ve všech čtyřech lokalitách se tyto hrozby týkaly v drtivé většině mladých mužů z menšinových rasových a etnických skupin. „Tyto výsledky jsou pro nás jasnou výzvou, abychom lépe pochopili rizika a traumata, kterým čelí tato demografická skupina mladých mužů,“ řekl Brandon del Pozo z Brownovy lékařské fakulty, který na výzkumu pracoval.
Del Pozo se zabývá výzkumem na pomezí veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a spravedlnosti se zaměřením na užívání návykových látek, krizi předávkování opiáty a násilí. Jeho nedávno vydaná kniha „The Police and the State: Bezpečnost, sociální spolupráce a veřejné blaho“ vychází z jeho akademického výzkumu a také z jeho 23leté praxe policisty v New Yorku a policejního šéfa v Burlingtonu ve Vermontu.
„Když jsem pracoval jako policista, byl jsem svědkem toho, jakou daň si vybírá násilí páchané střelnými zbraněmi a jak narušuje rodiny a komunity,“ uvedl del Pozo. „Viděl jsem, že není rovnoměrně rozdělené podle geografických nebo demografických hledisek. Některé komunity nesly dopady násilí se střelnými zbraněmi mnohem silněji než jiné. V naší studii jsme se snažili ukázat, jak velké tyto důsledky jsou.“
Politika a násilí
„Často slýcháme protichůdná tvrzení o tom, kde se nejvíc střílí – skrze prizma stranické příslušnosti,“ doplňuje vědec. „Jedním z oblíbených tvrzení je, že velká města jsou válečnými zónami, které vyžadují tvrdý zásah proti kriminalitě, a druhým zase, že naše obavy z vražd jsou značně přehnané a nevyžadují drastická opatření,“ konstatuje del Pozo. „Chtěli jsme pomocí dat prozkoumat tato tvrzení – a ukázalo se, že obě jsou mylná. Ačkoli je většina obyvatel města relativně v bezpečí před násilím páchaným střelnými zbraněmi, pro některé demografické skupiny je riziko závažnější než válka.“
Vědci k výsledkům došli tak, že nejprve získali informace o všech zastřeleních i postřeleních mužů ve věku 18 až 29 let zaznamenaných jako trestné činy v letech 2020 a 2021 v Chicagu, Los Angeles, New Yorku a Filadelfii – tedy čtyřech největších amerických městech, pro něž byly k dispozici veřejné údaje. Údaje seskupili podle poštovních směrovacích čísel a propojili je s odpovídajícími demografickými charakteristikami z průzkumu American Community Survey 2019 – tedy amerického úřadu pro sčítání lidu. Analýza celkem zahrnovala 129 826 mladých mužů s bydlištěm ve čtyřech městech.
Počty úmrtí a zranění v souvislosti s válečnými konflikty v Iráku a Afghánistánu zase získali z recenzovaných analýz amerických vojenských údajů zahrnujících roky 2001 až 2014 pro válku v Afghánistánu a 2003 až 2009 pro válku v Iráku, přičemž v obou případech se jednalo o období aktivních bojů.
Realita nebezpečných měst
V porovnání s rizikem úmrtí v boji v Afghánistánu, tedy v nebezpečnější z obou válek, bylo u mladých mužů žijících v nejnásilnějším místě v Chicagu průměrné riziko vraždy střelnou zbraní 3,23krát vyšší; u mužů ve Filadelfii bylo 1,9krát vyšší.
Stejné výsledky ale nevyšly v nejnásilnějších poštovních směrovacích číslech Los Angeles a New Yorku, kde mladí muži čelili o 70 % až 91 % nižšímu riziku než vojáci ve válce v Afghánistánu ve všech kategoriích smrtelných i nefatálních zranění.
Když se výzkumníci zaměřili na demografické údaje mladých mužů ve zkoumaných adresách, zjistili, že riziko násilných úmrtí a zranění pozorované nesli téměř výhradně muži z menšinových rasových a etnických skupin: Černošští a hispánští muži představovali 96,2 % smrtelně postřelených a 97,3 % těch, kteří utrpěli nefatální zranění ve všech čtyřech městech.
Tato studie neřešila, kdo jsou pachatelé trestných činů, věnovala se pouze obětem – ale existují analýzy z jiných amerických měst. Například Knoxville si letos nechal zpracovat rozsáhlý výzkum, v němž se vědci věnovali všemu, co je se zastřelením spojené. Tento rozbor ukázal, že problém se zde týká prakticky pouze menšin – jak oběti, tak i útočníci pocházejí z menšin, násilí se děje převážně uvnitř jejich komunit.
