V USA raketově roste násilná kriminalita. Experti vidí příčinu v protiepidemických opatřeních

10 minut
Studio ČT24: Kriminalita v USA závratně roste
Zdroj: ČT24

Násilná kriminalita ve Spojených státech roste, loni se oproti předchozímu roku zvýšila o tři procenta. Nejhorší situace je ve velkých městech, například v Chicagu. Prezident Joe Biden v červnu vydal několik doporučení pro státní a místní úřady, kterými chce nárůstu vražd, loupeží a znásilnění zamezit.

V USA bylo v roce 2020 zaznamenáno o dvacet procent víc vražd než v přechozím roce a končící newyorský guvernér Andrew Cuomo varoval, že na násilí a kriminalitu v zemi umírá více lidí než na koronavirus.

Dle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského jde o kombinaci stálého amerického fenoménu a nových impulzů. Ve velkých městech podle zpravodaje sice roste kriminalita už roky, „to, čeho jsme byli svědky v roce 2020 a první polovině 2021, je ale skutečně něco výjimečného, je tu obrovský nárůst oproti letům 2018 a 2019,“ říká.

Američtí experti prevence kriminality tvrdí, že jasnou příčinou je pandemie koronaviru a restrikce s ní spojené. „Byly více než rok zavřené školy, nelze dělat kontaktní kampaň a věnovat se lidem, především mladým mužům z chudých čtvrtí. Jen ve Washingtonu jsou desetitisíce dětí, které se za rok a půl vůbec nepřihlásily na distanční vzdělávání a úřady vůbec neví, kde jsou,“ tvrdí zpravodaj.

Chudinské čtvrti, zejména ve velkých městech, trpí přes pandemii značnými sociálními a finančními problémy. I to se dává do souvislosti s velkými nárůsty kriminality. V hlavním městě Spojených států bylo v roce 2020 zaznamenáno téměř dvě stě vražd, v první polovině 2021 už více než sto.

Dle Miřejovského situace připomíná přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy byla v USA na vzestupu nová droga – crack. „V roce 1991 bylo zavražděno 482 lidí. V té době obrovsky vzrostla i aktivita velmi násilných gangů. Nedlouho na to následovaly různé represivní legislativní akce, například zákaz prodeje útočných pušek na několik let.“

Legislativní kroky

Joe Biden a jeho administrativa mají podle Miřejovského omezené možnosti, jak násilí zabránit. „Je to především záležitostí jednotlivých měst a států. Prezident samozřejmě přichází s různými plány na pomoc ohroženým komunitám. Demokraté dle všeho připravují silné omezení možnosti legálně držet střelné zbraně, což je de facto reminiscence na devadesátá léta. Mimo to jde ale hlavně o záležitost samospráv, které dříve sázely na to, že se jim dařilo v kontaktních kampaních a prevenci. Toto v minulých patnácti měsících zcela padlo,“ vysvětluje.

Neuplyne tak ani den, kdy by z velkých měst nepřicházely zprávy o přestřelkách gangů a vraždách. Trendem poslední doby jsou i pravidelné zprávy o postřeleném nebo zastřeleném policistovi. Přestřelky už se neomezují jenom na chudinské čtvrti, ale dochází k nim i v centru na velmi rušných ulicích. Mezi oběťmi jsou tak často i nevinní chodci.

V USA se za poslední rok a půl také zvýšil prodej zbraní. „Je to klasická reakce určité části americké společnosti na pocit nebezpečí, bylo tomu tak i po teroristických útocích 11. září 2001. Američtí milovníci zbraní předpokládají, že demokratická administrativa sáhne po výraznějším omezení prodeje některých zbraní. Proto se už teď předzásobují,“ říká zpravodaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 4 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 7 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 12 hhodinami
Načítání...