Rusko mění názor, na činnosti ISS se zřejmě bude podílet déle, než tvrdilo

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Ještě v červenci přitom ředitel vesmírné agentury tvrdil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní prohlásil, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu stanice, ale „s vysokou pravděpodobností“ zůstane až do roku 2028.

Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskosmosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje pohyb tělesa po oběžné dráze Země.

Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Ve středu z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 8 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 11 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...