Vědci zjistili, co všechno ovlivňuje pestrost lesů. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli i Češi

2 minuty
Události: Rozsáhlá studie lesních porostů
Zdroj: ČT24

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Jen za červenec ztratila Brazílie téměř 1500 kilometrů čtverečních pralesa. Svět tak přichází o nejrozmanitější lesní ekosystém na světě. „Na jednom hektaru můžete najít klidně i přes dvě stě druhů stromů, což je vlastně větší počet než v celé Evropě,“ vysvětluje Robert Tropek, který se spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem a dalšími vědci podílel na rozsáhlé studii, jejíž výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. 

Mezinárodní konsorcium 249 autorů z padesáti zemí světa nasbíralo data o více než pětapadesáti milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, které reprezentují 97 procent lesních ekosystémů světa. Jak autoři studie upozorňují, shromáždění takového množství dat a následná analýza byly možné nejen díky spolupráci velkého počtu vědeckých kapacit z různých států a institucí, ale i díky účasti vědců z jinak přehlížených tropických oblastí.

Vliv má i teplota či typ půdy

Na různorodost lesního porostu má vliv i jeho poloha k rovníku – čím blíže k rovníku dané místo je, tím bohatší lesy jsou. Jenže nejde o jediný faktor, na kterém záleží. Roli hrají kromě teploty a vlhkosti i typy půd nebo to, v jakém terénu les roste. To ukázala i data, která Tropkův a Janečkův tým nasbíral v Africe v okolí Kamerunské hory.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ dodal Tropek s tím, že diverzita v okolí Kamerunské hory je velmi ochuzená.

„Je to vlastně mladá sopka, mladý vulkán. Ekosystémy tam existují poměrně krátce, třeba kolem milionu let,“ podotýká. To je z pohledu přírody v tropech málo – jiné druhy stromů neměly čas na místě začít růst. I tak ale patří Kamerun k těm rozmanitějším oblastem.

Nejbohatší lesy v mírném pásmu má Chile

„Úplně nejbohatší lesy v mírném pásmu jsou v Chile, kde můžete najít na hektaru třeba padesát druhů stromů,“ dodává Tropek. Naopak Česká republika patří mezi extrémně chudé oblasti. Můžou za to hory, které zemi obklopují, ale i ti, kteří se o lesy v minulosti starali.  

Rozsáhlá studie bude nyní důležitá i pro ochranu lesů. Všechna data budou dostupná pro širokou veřejnost a mohou pomoci pro ochranu lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části tropických lesů předtím takto podrobná data chyběla, případně nebyla nikde centrálně dostupná. Nyní bude podle vědců mnohem snazší stanovit priority v ochraně lesů a přikročit k jejich efektivní ochraně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 46 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...