Vědci zjistili, co všechno ovlivňuje pestrost lesů. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli i Češi

Nahrávám video
Události: Rozsáhlá studie lesních porostů
Zdroj: ČT24

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Jen za červenec ztratila Brazílie téměř 1500 kilometrů čtverečních pralesa. Svět tak přichází o nejrozmanitější lesní ekosystém na světě. „Na jednom hektaru můžete najít klidně i přes dvě stě druhů stromů, což je vlastně větší počet než v celé Evropě,“ vysvětluje Robert Tropek, který se spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem a dalšími vědci podílel na rozsáhlé studii, jejíž výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. 

Mezinárodní konsorcium 249 autorů z padesáti zemí světa nasbíralo data o více než pětapadesáti milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, které reprezentují 97 procent lesních ekosystémů světa. Jak autoři studie upozorňují, shromáždění takového množství dat a následná analýza byly možné nejen díky spolupráci velkého počtu vědeckých kapacit z různých států a institucí, ale i díky účasti vědců z jinak přehlížených tropických oblastí.

Vliv má i teplota či typ půdy

Na různorodost lesního porostu má vliv i jeho poloha k rovníku – čím blíže k rovníku dané místo je, tím bohatší lesy jsou. Jenže nejde o jediný faktor, na kterém záleží. Roli hrají kromě teploty a vlhkosti i typy půd nebo to, v jakém terénu les roste. To ukázala i data, která Tropkův a Janečkův tým nasbíral v Africe v okolí Kamerunské hory.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ dodal Tropek s tím, že diverzita v okolí Kamerunské hory je velmi ochuzená.

„Je to vlastně mladá sopka, mladý vulkán. Ekosystémy tam existují poměrně krátce, třeba kolem milionu let,“ podotýká. To je z pohledu přírody v tropech málo – jiné druhy stromů neměly čas na místě začít růst. I tak ale patří Kamerun k těm rozmanitějším oblastem.

Nejbohatší lesy v mírném pásmu má Chile

„Úplně nejbohatší lesy v mírném pásmu jsou v Chile, kde můžete najít na hektaru třeba padesát druhů stromů,“ dodává Tropek. Naopak Česká republika patří mezi extrémně chudé oblasti. Můžou za to hory, které zemi obklopují, ale i ti, kteří se o lesy v minulosti starali.  

Rozsáhlá studie bude nyní důležitá i pro ochranu lesů. Všechna data budou dostupná pro širokou veřejnost a mohou pomoci pro ochranu lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části tropických lesů předtím takto podrobná data chyběla, případně nebyla nikde centrálně dostupná. Nyní bude podle vědců mnohem snazší stanovit priority v ochraně lesů a přikročit k jejich efektivní ochraně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 3 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 19 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...