Vědci zjistili, co všechno ovlivňuje pestrost lesů. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli i Češi

Nahrávám video
Události: Rozsáhlá studie lesních porostů
Zdroj: ČT24

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Jen za červenec ztratila Brazílie téměř 1500 kilometrů čtverečních pralesa. Svět tak přichází o nejrozmanitější lesní ekosystém na světě. „Na jednom hektaru můžete najít klidně i přes dvě stě druhů stromů, což je vlastně větší počet než v celé Evropě,“ vysvětluje Robert Tropek, který se spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem a dalšími vědci podílel na rozsáhlé studii, jejíž výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Ecology and Evolution. 

Mezinárodní konsorcium 249 autorů z padesáti zemí světa nasbíralo data o více než pětapadesáti milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, které reprezentují 97 procent lesních ekosystémů světa. Jak autoři studie upozorňují, shromáždění takového množství dat a následná analýza byly možné nejen díky spolupráci velkého počtu vědeckých kapacit z různých států a institucí, ale i díky účasti vědců z jinak přehlížených tropických oblastí.

Vliv má i teplota či typ půdy

Na různorodost lesního porostu má vliv i jeho poloha k rovníku – čím blíže k rovníku dané místo je, tím bohatší lesy jsou. Jenže nejde o jediný faktor, na kterém záleží. Roli hrají kromě teploty a vlhkosti i typy půd nebo to, v jakém terénu les roste. To ukázala i data, která Tropkův a Janečkův tým nasbíral v Africe v okolí Kamerunské hory.

„Hlavním autorům studie chyběla data z obtížně dostupných hor střední Afriky, proto nás vyzvali, abychom se ke konsorciu připojili. Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ dodal Tropek s tím, že diverzita v okolí Kamerunské hory je velmi ochuzená.

„Je to vlastně mladá sopka, mladý vulkán. Ekosystémy tam existují poměrně krátce, třeba kolem milionu let,“ podotýká. To je z pohledu přírody v tropech málo – jiné druhy stromů neměly čas na místě začít růst. I tak ale patří Kamerun k těm rozmanitějším oblastem.

Nejbohatší lesy v mírném pásmu má Chile

„Úplně nejbohatší lesy v mírném pásmu jsou v Chile, kde můžete najít na hektaru třeba padesát druhů stromů,“ dodává Tropek. Naopak Česká republika patří mezi extrémně chudé oblasti. Můžou za to hory, které zemi obklopují, ale i ti, kteří se o lesy v minulosti starali.  

Rozsáhlá studie bude nyní důležitá i pro ochranu lesů. Všechna data budou dostupná pro širokou veřejnost a mohou pomoci pro ochranu lokálně i globálně cenných lesních porostů. Z velké části tropických lesů předtím takto podrobná data chyběla, případně nebyla nikde centrálně dostupná. Nyní bude podle vědců mnohem snazší stanovit priority v ochraně lesů a přikročit k jejich efektivní ochraně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 1 hhodinou

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...