Plodnost mužů rychle klesá. Škodlivin je v jejich těle mnohonásobně víc, než je riziková hladina

Na zhoršení kvality spermatu a poklesu mužské plodnosti se z běžných látek nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol, který je běžnou součástí léků proti bolesti. Zjistila to nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International. Pokles plodnosti podle autorů naznačuje úzkou vazbu mezi lidským zdravím a kvalitou životního prostředí v širokém smyslu slova.

Andreas Kortenkamp z Brunelovy univerzity v Londýně a Hanne Frederiksenová z Kodaňské univerzitní nemocnice porovnávali míru škodlivosti látek, které se vyskytují v každodenním životě. V moči stovky mužů v Dánsku testovali přítomnost devětadvaceti chemikálií.

S velkým náskokem jsou tou nejškodlivější látkou pro mužskou plodnost plasty. Největší váhu mají bisfenol A (BPA) a jeho náhražky (BPS, GMP), následují polychlorované dioxiny a další změkčovadla (ftaláty), některé parabeny a paracetamol.

Podle odhadů výzkumníků je mediánová hladina těchto škodlivin, kterým jsou muži vystaveni, zhruba dvacetkrát vyšší než hladina, která už je považována za rizikovou. V některých případech vědci naměřili až stonásobné překročení limitu.

  • Bisfenol A se využívá při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě například CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Používá se také pro výrobu termocitlivých papírů, na které se tisknou například některé jízdenky, účty v obchodech nebo stvrzenky v bankomatech.

Muži v bohatých zemích jsou méně plodní

Pokles mužské plodnosti vědci pozorují už desítky let. Předpokládá se, že se na něm podílí řada faktorů, například strava, kouření, stres a vystavení některým běžným chemickým látkám. Největší problémy se objevují v ekonomicky nejvyspělejších zemích, uvádí profesor Pierre Jouannet z Pařížské univerzity Reného Descartese.

Z výzkumu, který provedl tým Shanny Swanové z Newyorské univerzity a který byl publikován v roce 2017, vyplývá, že průměrná koncentrace spermií u mužů ze západních zemí klesla v letech 1973 až 2011 z 99 milionů na 47 milionů spermií na mililitr. To představuje pokles o 50 až 60 procent za méně než čtyřicet let. Pozdější lokální studie ukázaly, že se tento problém nadále stupňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...