Plodnost mužů rychle klesá. Škodlivin je v jejich těle mnohonásobně víc, než je riziková hladina

Na zhoršení kvality spermatu a poklesu mužské plodnosti se z běžných látek nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol, který je běžnou součástí léků proti bolesti. Zjistila to nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International. Pokles plodnosti podle autorů naznačuje úzkou vazbu mezi lidským zdravím a kvalitou životního prostředí v širokém smyslu slova.

Andreas Kortenkamp z Brunelovy univerzity v Londýně a Hanne Frederiksenová z Kodaňské univerzitní nemocnice porovnávali míru škodlivosti látek, které se vyskytují v každodenním životě. V moči stovky mužů v Dánsku testovali přítomnost devětadvaceti chemikálií.

S velkým náskokem jsou tou nejškodlivější látkou pro mužskou plodnost plasty. Největší váhu mají bisfenol A (BPA) a jeho náhražky (BPS, GMP), následují polychlorované dioxiny a další změkčovadla (ftaláty), některé parabeny a paracetamol.

Podle odhadů výzkumníků je mediánová hladina těchto škodlivin, kterým jsou muži vystaveni, zhruba dvacetkrát vyšší než hladina, která už je považována za rizikovou. V některých případech vědci naměřili až stonásobné překročení limitu.

  • Bisfenol A se využívá při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě například CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Používá se také pro výrobu termocitlivých papírů, na které se tisknou například některé jízdenky, účty v obchodech nebo stvrzenky v bankomatech.

Muži v bohatých zemích jsou méně plodní

Pokles mužské plodnosti vědci pozorují už desítky let. Předpokládá se, že se na něm podílí řada faktorů, například strava, kouření, stres a vystavení některým běžným chemickým látkám. Největší problémy se objevují v ekonomicky nejvyspělejších zemích, uvádí profesor Pierre Jouannet z Pařížské univerzity Reného Descartese.

Z výzkumu, který provedl tým Shanny Swanové z Newyorské univerzity a který byl publikován v roce 2017, vyplývá, že průměrná koncentrace spermií u mužů ze západních zemí klesla v letech 1973 až 2011 z 99 milionů na 47 milionů spermií na mililitr. To představuje pokles o 50 až 60 procent za méně než čtyřicet let. Pozdější lokální studie ukázaly, že se tento problém nadále stupňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...