Těžba bitcoinů se podle nové studie stává stále „špinavější“. Místo obnovitelných zdrojů energie se totiž využívají více fosilní paliva, navíc mnohdy v zemích s nepříliš efektivními elektrárnami.
Na konci února 2022 vyšel v odborném časopisu Joule článek, který popsal, jak přesun těžařů digitální měny z Číny do USA způsobil, že se z bitcoinu stala ještě méně ekologická záležitost. Hlavní příčinou je, že v Číně se měna těžila pomocí energie z vodních elektráren, ale ve Spojených státech se potřebná elektřina získává spalováním uhlí. Energetická náročnost bitcoinu se tak za jediný rok zvýšila o sedmnáct procent.
Zastánci bitcoinu přitom předpokládali, že se stane pravý opak. Hlavním autorem studie je Alex de Vries, který sestavuje takzvaný Bitcoin Energy Consumption Index – tedy škálu, která sleduje, jak moc energie je zapotřebí k těžbě bitcoinů i obchodování s nimi.
De Vries a spoluautoři studie použili pravidelně aktualizovanou mapu globálního rozmístění těžařů bitcoinů na základě jejich IP adres, kterou jim poskytlo cambridgeské Centrum pro alternativní finance. Tato datová sada sleduje téměř polovinu bitcoinové sítě, takže je podle vědců dostatečně reprezentativní na to, aby o ní něco vypovídala.
Vědci pak sledovali, jak se změnila místa, kde se bitcoiny těží – srovnávali přitom srpen 2020 a stejný měsíc roku 2021. Na základě údajů o množství fosilních paliv a obnovitelných zdrojů energie, které spotřebovávají sítě v jednotlivých lokalitách, byli výzkumníci schopni odvodit, jaké druhy paliva těžaři bitcoinů používají, a extrapolovat z toho přibližnou uhlíkovou stopu pro celou síť.
Co změnila Čína
Čína sice není žádnou velmocí obnovitelné energetiky, ale většina těžařů podle de Vriese využívala lacinou elektřinu pocházející z vodních elektráren. Díky tání sněhu v horách vyrábí turbíny v provinciích S'-čchuan a Jün-nan na jaře a v létě dostatek levné elektřiny. A těžaři bitcoinů toho využívali.
Loňské omezení těžby v Číně ale znamenalo, že tento obrovský zdroj levné obnovitelné energie se už využívat nemůže. Těžaři se tak museli přesunout na jiná místa, kde by získali levnou a spolehlivou elektřinu pro své provozy. Během loňského jara se tak hlavním místem, kde se bitcoiny těží, staly právě Spojené státy, za nimi následují Kazachstán a Rusko.
„Na životním prostředí jim tolik nezáleží. Záleží jim pouze na tom, aby získali levnou a stabilní energii,“ uvedl pro web Gizmodo de Vries. „Půjdou, kamkoli budou moci, jenom aby ji tam získali.“
Stoupající energetickou neefektivitu těžby nejznámější digitální měny vědci vysvětlují zejména tím, jak se od sebe liší jednotlivé země. Například Kazachstán podle studie používá především černé uhlí spalované ve velmi neefektivních elektrárnách – při výrobě stejného množství energie tedy vyprodukuje výrazně více emisí než země s efektivnějšími elektrárnami a jinými typy paliv.
Ve Spojených státech se mezitím těžaři digitální měny stále více stahují do států Kentucky, Georgie a Texas. Všechny tyto státy podporují těžbu bitcoinů daňovými úlevami a současně v drtivé většině využívají dominantně fosilní paliva.
„Když se podíváte na místa, kde se tito těžaři v rámci USA nacházejí, jsou tyto sítě většinou napájeny zemním plynem,“ řekl de Vries. „Vodní energie, ke které měli dříve přístup, je stále více nahrazována zemním plynem. To je pravý opak toho, že se bitcoin stává ekologičtějším – přidáváním dalších fosilních paliv do sítě se bitcoin stává uhlíkově náročnějším.“
Častým argumentem zastánců bitcoinu je, že těžba bitcoinů pomáhá podporovat rozvoj nových zdrojů energie, což de Vries odmítá jako zavádějící.
