Vědci našli způsob, jak z veřejně dostupných družicových dat získat důkazy o pohybu ruských vojsk

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Investigativní server Bellingcat upozornil na technologii, kterou může využít úplně každý člověk s počítačem a přístupem k internetu. Na satelitních snímcích jsou totiž vidět stopy po silných vojenských radarech, které využívá celá řada armád světa, včetně té ruské.

Něco tady nehraje

Poprvé na tuto možnost upozornil už roku 2018 izraelský inženýr Harel Dan. Ten si náhodou na satelitních snímcích, které pořídila evropská družice Sentinel-1 patřící pod agenturu Copernicus, všiml něčeho zvláštního. Nad velkou částí Blízkého východu totiž převládaly jakési rušivé signály.

Sentinel 1
Zdroj: ČT24/www.czechspace.cz

Když se je pokusil odfiltrovat, udělal omylem chybu, a místo toho je zdůraznil. A pak byl najednou na snímcích patrný jasný vzor. Jeho pozdější a detailní analýza ukázala, že za rušení zodpovídají silné signály systémů protiraketové obrany, zejména americké patrioty, které jsou rozmístěny v Bahrajnu, Kataru, Jordánsku, Izraeli, Jemenu a dalších zemích v tomto regionu.

Jak je to možné?

Většina satelitních snímků vzniká podobně jako fotografie – to znamená, že zachycuje sluneční světlo odražené od zemského povrchu. Jenže Sentinel-1 je satelitem jiného typu; pro zobrazování zemského povrchu totiž využívá technologii známou jako SAR (Synthetic Aperture Radar), neboli radar se syntetickou aperturou.

Pod tímto záhadným názvem se skrývá družice, která vysílá z oběžné dráhy puls rádiových vln a pak měří, kolik signálu se odrazí zpět. Je to vlastně dost podobné tomu, jak netopýři používají sonar, aby viděli ve tmě: vysílají volání a poslouchají ozvěnu.

  • Systémy SAR byly a stále jsou umísťovány na mnohé družice. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
  • kanadské satelity RADARSAT
    satelity ERS ESA
    satelit ENVISAT ESA
    japonské satelity JERS
    satelit Sentinel-1 ESA
    izraelské satelity Ofek-8 a Ofek-10


Radary na některých bateriích protiraketové obrany a další vojenské radary pracují na frekvencích v pásmu G NATO (4 000 až 6 000 gigahertzů), které se překrývá s civilním pásmem C (4 000 až 8 000 gigahertzů), běžně používaným satelity s technologií SAR, jako je právě třeba Sentinel-1.

Takže když se radary na těchto vojenských přístrojích zapnou, aby sledovaly potenciální cíle, družice se SAR to také zachytí – signál se přitom jakoby vnoří do odrazu pulzů ze satelitu. A je to možné rozpoznat jako rušení, včetně místa, odkud pochází.

Vojenské radary, které se dají takto zachytit, využívá podle serveru Bellingcat řada států a mnoho zařízení – ať už se jedná o námořní radary, například japonský FCS-3, čínský Type-381 a ruský raketový systém země-vzduch S-400. Všechny by měly být detekovatelné, když jsou zapnuté a v dohledu Sentinelu-1.

Vojenská data v rukou běžných lidí

Harel Dan se nesmířil jen s tím, že asi našel vojenské radary – raději si jejich výskyt ještě potvrdil pomocí nejrůznějších dostupných otevřených dat, Google Maps nebo oblíbené běžecké aplikace Strava, kterou rádi využívají vojáci a dají se tak vystopovat.

Když si ověřil, že to opravdu funguje, dokázal najít spousta dalších systémů, jež jsou takovými radary vybavené, například švédský systém STRIL, který slouží jako včasné varování před ruskými letadly a raketami.

V Danově práci pak pokračoval Ollie Ballinger z londýnské University College. Tomu se podařilo vytvořit jednoduchý nástroj, který prochází obrovské množství archivních i aktuálních radarových dat ze Sentinelu-1 a vyhledává rušení vojenských radarů jak na obrovské ploše, tak i v širokém časovém měřítku. Nástroj pojmenoval RIT neboli Radar Interference Tracker.

„Tohle fakticky umožňuje každému, kdo má připojení k internetu, sledovat, kdy a kde jsou určité vojenské radarové systémy rozmístěny,“ uvádí vědec.

Přístup k tomuto nástroji a jeho zdrojovému kódu je k dispozici zde.

Důkazy o přesunech ruských sil

Nástroj RIT se podle Ballingera už osvědčil, když pomohl sledovat pohyb vojsk a vojenské techniky v západním Rusku, kde dochází v současnosti k obrovské koncentraci vojenských sil Ruské federace. 

Například v září loňského roku RIT zachytil dva silné signály poblíž ruských měst Pogonovo a Liski. V letech 2019 a 2020 nebyl v těchto lokalitách zaznamenán žádný signál. Koncem roku 2021, kdy se ruské vojenské síly začaly přesouvat k západní hranici země, se tam však tyto signály poprvé objevily.

Že se u Pogonova začaly ruské jednotky koncentrovat, dosvědčilo více článků, ale žádná z těchto zpráv neuváděla přítomnost radarových systémů. Radarová data to ale prokázala, což naznačovalo, že už na konci září začalo Rusko přesouvat těžkou vojenskou techniku do této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
před 18 hhodinami

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025
Načítání...