Britští vědci objevili na výletě fosilii pravěké, téměř třímetrové mnohonožky

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Objev fosilie sice pochází už z roku 2018, paleontologové ho ale roky analyzovali a teprve teď ho popsali v článku pro časopis Journal of the Geological Society.

Když členovci vládli planetě

Arthropleura byl rod největších členovců, kteří kdy žili na Zemi. Dodnes se o nich ví jenom velmi málo. Podle všeho se živili ořechy, semeny nebo jinou rostlinnou stravou, možná ale lovili i první čtyřnožce, kteří jako potomci ryb před zhruba 390 miliony let obydlili souš.

Fosilie pravěké mnohonožky
Zdroj: Journal of the Geological Society

„Ten nález byl opravdu šťastná náhoda. Pobřeží Northumberlandu je známé díky hradům a scenériím, fosilie tam nikdo nehledá. Ten balvan ale spadl tak, že se rozlomil a zkamenělinu nádherně odhalil,“ popsal objev geolog Neil Davies z Cambridgeské univerzity. „Ta zkamenělina je tak obrovská, že jsme ji nahoru na útes vynášeli ve čtyřech,“ dodal.

Obří členovci žili v prvohorách v geologickém období karbon, tedy zhruba před 326 miliony lety. Bylo to více než sto milionů let předtím, než se na Zemi objevili první dinosauři. Anglie byla v době, kdy tito tvorové žili, ještě součástí prakontinentu Pangea a ležela blízko rovníku. Savci ani plazi tehdy ještě neexistovali a tito členovci nejspíš byli ve své době největšími tvory na planetě.

Z nejnovějšího nálezu pozůstatků jedince Arthropleura vyplývá, že jeho vnější kostra (exoskelet) byla široká asi 55 centimetrů a skládala se ze zhruba 30 segmentů, z nichž každý měl dvě nebo čtyři nohy. Celkem zvíře vážilo asi 50 kilogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 17 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.