Britští vědci objevili na výletě fosilii pravěké, téměř třímetrové mnohonožky

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří fosilii prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu. Zkamenělina části těla členovce Arthropleura měří asi 75 centimetrů, podle paleontologů celé zvíře před více než 300 miliony let mělo na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Objev fosilie sice pochází už z roku 2018, paleontologové ho ale roky analyzovali a teprve teď ho popsali v článku pro časopis Journal of the Geological Society.

Když členovci vládli planetě

Arthropleura byl rod největších členovců, kteří kdy žili na Zemi. Dodnes se o nich ví jenom velmi málo. Podle všeho se živili ořechy, semeny nebo jinou rostlinnou stravou, možná ale lovili i první čtyřnožce, kteří jako potomci ryb před zhruba 390 miliony let obydlili souš.

Fosilie pravěké mnohonožky
Zdroj: Journal of the Geological Society

„Ten nález byl opravdu šťastná náhoda. Pobřeží Northumberlandu je známé díky hradům a scenériím, fosilie tam nikdo nehledá. Ten balvan ale spadl tak, že se rozlomil a zkamenělinu nádherně odhalil,“ popsal objev geolog Neil Davies z Cambridgeské univerzity. „Ta zkamenělina je tak obrovská, že jsme ji nahoru na útes vynášeli ve čtyřech,“ dodal.

Obří členovci žili v prvohorách v geologickém období karbon, tedy zhruba před 326 miliony lety. Bylo to více než sto milionů let předtím, než se na Zemi objevili první dinosauři. Anglie byla v době, kdy tito tvorové žili, ještě součástí prakontinentu Pangea a ležela blízko rovníku. Savci ani plazi tehdy ještě neexistovali a tito členovci nejspíš byli ve své době největšími tvory na planetě.

Z nejnovějšího nálezu pozůstatků jedince Arthropleura vyplývá, že jeho vnější kostra (exoskelet) byla široká asi 55 centimetrů a skládala se ze zhruba 30 segmentů, z nichž každý měl dvě nebo čtyři nohy. Celkem zvíře vážilo asi 50 kilogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...