Čínská vakcína firmy Sinovac na omikron nestačí, ukázala první studie

Vakcína Coronavac společnosti Sinovac Biotech, která je jednou z nejrozšířenějších vakcín na světě, neposkytuje dostatečné množství protilátek k neutralizaci varianty omikron, uvedli hongkongští vědci. Jejich oznámení je výsledkem prvních laboratorních zkoušek, kde se testovalo, jak si tato očkovací látka vede.

Výsledky výzkumu mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stovky milionů lidí, kteří se spoléhají na čínskou vakcínu, že je ochrání před vážným průběhem covidu-19. Zdaleka největší dopad by to mohlo mít v samotné Číně, která zatím úspěšně držela nový koronavirus mimo své hranice a nemůže se tedy ani spolehnout na protilákty získané onemocněním.

Jak vypadal výzkum

Vědci provedli první průzkum, který měl jen malý rozsah –⁠ aby co nejrychleji získali alespoň nějaké informace o účinnosti vakcíny proti nové mutaci. Ukázalo se, že ve skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou Coronavac se v krevním séru žádného z nich nevyskytly dostatečné protilátky k neutralizaci varianty omikron. Toto prohlášení zveřejnil tým vědců z hongkongské univerzity v úterý 14. prosince pozdě večer.

V jiné skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou na principu mRNA vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech mělo 5 lidí dostatečnou ochranu neutralizačních schopností proti nové variantě, uvedli vědci. Tento výsledek je podle autorů plně v souladu s předběžnými závěry, které Pfizer a BioNTech zveřejnily minulý týden –⁠ podle nichž by byla zapotřebí k plné ochraně proti omikronu třetí dávka jejich vakcíny.

Studie, kterou vedl profesor Yuen Kwok Yung, který se věnuje výzkumu infekčních chorob na Hongkongské univerzitě, už byla přijata k publikaci v lékařském časopise Clinical Infectious Diseases a je v současné době k dispozici on-line jako preprint.

Reálný výsledek může být lepší

Tato studie se věnovala pouze výzkumu protilátek, ale imunitní systém je očkováním povzbuzen více způsoby. Analýza tedy nemohla odhalit, jak budou reagovat T-buňky, další zbraň imunitního systému proti buňkám infikovaným virem. Je možné, že ty budou nějakou aktivitu projevovat, ale na další závěry je ještě brzy.

Podle singapurského deníku BusinessTimes jsou ale tato zjištění v každém případě ranou pro ty, kteří obdrželi 2,3 miliardy dávek Coronavacu –⁠ týká se se to zejména lidí v pevninské Číně a také v mnoha rozvojových zemích.

Klasická vakcína se zatím moc neosvědčila

„Očekává se, že Coronavac připraví tělo na obranu proti infekci virem SARS-CoV-2. Tato vakcína obsahuje virus SARS-CoV-2, který byl inaktivován (usmrcen) a nemůže tak způsobit onemocnění. Tato vakcína obsahuje také adjuvans, látku, která pomáhá posílit imunitní odpověď na vakcínu,“ uvádí o obecném principu Coronavacu český  Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a začne proti němu vytvářet protilátky. Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu se skutečným (živým) virem SARS-CoV-2, imunitní systém jej již rozpozná a bude proti němu schopen spustit imunitní reakci.“

Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil průběžné hodnocení této očkovací látky pro případné schválení v Evropě letos v květnu, zatím bez výsledku. Že je tato vakcína výrazně méně účinná než „západní“ vakcíny, se ukázalo už několikrát, například v dubnu v Brazílii. V létě to potvrdil další výzkum –⁠ hongkongská studie ukázala, že lidé, kteří dostali vakcínu proti covidu od společností Pfizer/BioNTech, měli desetkrát více protilátek než ti, kteří dostali čínskou vakcínu Sinovac. A do třetice na podzim dlouhodobější studie varovala, že i ty protilátky, které po čínské vakcíně vzniknou, rychle mizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...