Gibraltar naočkoval 118 procent populace. Covid se tam šíří, nemocnice ale nezahlcuje

Gibraltar je jednoznačně nejproočkovanější zemí světa. Přesto oznámil řadu nových opatření kvůli dramatickému nárůstu případů nemoci covid-19. Ten přišel v důsledku vyprchávající imunity po sedmi měsících od doby, kdy poloostrov naočkoval celou dospělou populaci. I přes vysoký počet nakažených zatím nejsou pod tlakem nemocnice.

Gibraltarští zdravotníci informovali veřejnost, že o víkendu se objevilo ve čtyřiatřicetitisícové zemi 124 nových případů. Za posledních sedm dní bylo zachyceno průměrně 56 případů nákazy za den, přitom ještě v září to bylo méně než deset případů denně. Ke středě bylo na Gibraltaru 474 aktivních případů – může to sice vypadat jako málo, ale ve skutečnosti to znamená, že covidem momentálně trpí 1,3 procenta populace. Tento nárůst je nejhorší od ledna 2021.

Na Gibraltaru se podařilo vakcinovat proti covidu prakticky celou dospělou populaci a v současné době je proočkovanost na úrovni 118 procent. Toto číslo může vypadat jako nesmysl, ale země do cifry zahrnuje i stovky plně vakcinovaných Španělů, kteří denně překračují hranice za prací. Pokud by se počítaly jen standardní metody, pak je Gibraltar naočkován z 99 procent, kromě dětí dostal vakcínu téměř každý člověk.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Nárůst případů z posledních dnů nyní ohrožuje vánoční plány. Už nyní je jasné, že úplně normální Vánoce na Gibraltaru nebudou: země totiž znovu zavedla povinné používání roušek ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

„Drastický nárůst počtu osob, které byly v posledních dnech pozitivně testovány na covid-19, je jasnou připomínkou toho, že virus je v naší společnosti stále velmi rozšířený a že je povinností nás všech přijmout veškerá přiměřená preventivní opatření, abychom ochránili sebe i své blízké,“ uvedla ministryně zdravotnictví Samantha Sacramentová.

Gibraltarská vláda doporučila občanům zrušit plány na prázdniny, protože „exponenciální nárůst případů“ se už projevuje. „Vláda hodlá zrušit řadu svých akcí včetně vánočních večírků, recepcí a podobných setkání,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Gibraltarská cesta

Gibraltar se v březnu 2021 stal prvním uznaným státem, který nechal vakcinovat proti covidu celou svou populaci, jež má na očkování nárok. Jenže právě to se nyní stalo příčinou problému: protože velká část obyvatel dostala druhou dávku vakcíny před asi sedmi měsíci, slábne teď ochrana, kterou doposud poskytovala, a to zejména u seniorů. Navíc také tato země čelí vlně delta varianty, která je významně nakažlivější než starší kmeny.

Už první terénní populační studie ukázaly, že imunita získaná očkováním po nějaké době vyvane. Už v březnu 2020 na to upozornil generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla, který tehdy oznámil, že bude zapotřebí dalších posilujících dávek.

Další analýzy dat z reálného světa (získané zejména z Izraele) pak ukázaly, že účinnost vakcín proti covidu slábne přibližně po pěti měsících. Například říjnová studie publikovaná v časopise The Lancet zjistila, že zatímco vakcína Pfizer mRNA byla účinná v prevenci infekce během prvního měsíce po druhé dávce na 88 procent, po 150 dnech byla účinná pouze na 47 procent.

Mladí táhnou novou vlnu

Podle epidemiologů jsou také na Gibraltaru, podobně jako v České republice, hlavním tahounem této pandemické vlny mladí neočkovaní lidé – Gibraltar totiž až do minulého měsíce nenabízel vakcínu osobám mladším šestnácti let.

Potvrdila to i vláda, která v říjnu oznámila, že „v poslední době došlo k nárůstu případů mezi dětmi školního věku, které se často stýkají a navštěvují mimoškolní aktivity mimo školní prostředí“.

Sacramentová tento týden ujistila občany, že vláda zajistila dostatek posilovacích dávek a v současné době zavádí třetí očkování pro osoby starší 40 let a také pro občany s oslabeným imunitním systémem – u nich totiž hrozí ochabnutí nebo vyprchání imunity nejvíc.

„V současné době probíhá program pro děti ve věku 12 až 15 let a současně program očkování třetí dávkou; Gibraltar tento týden obdržel dalších 4680 dávek,“ rekapitulovala ministryně zdravotnictví. „Všem, kteří mají nárok na vakcínu nebo posilovací očkování, důrazně doporučujeme, aby nabídku využili, až budou vyzváni,“ dodala.

Těžce zkoušená země

Gibraltar je typickou zemí, která má s epidemiemi nakažlivých nemocí velké problémy – jde o malý prostor s hustou koncentrací obyvatel, kde dochází k mnoha kontaktům.

Od začátku pandemie zde úřady zaznamenaly celkem 6509 případů koronaviru a 98 úmrtí, zejména zimní vlna byla těžká. To znamená, že významná část populace je chráněná nejen vakcínou, ale i protilátkami z prodělané nemoci. A přestože počet nakažených roste, jen málo se to projevuje v nemocnicích. Podle oficiálních údajů je v současné době ve špitálech pět osob, z nichž jedna leží na jednotce intenzivní péče, zatímco celkem 440 blízkých kontaktů zůstává v izolaci.

Singapurský případ

Gibraltar není jediná masivně vakcinovaná i promořená země, která se nyní potýká s podzimní delta-vlnou. Například v říjnu dosáhly případy onemocnění a úmrtí nakrátko nového maxima v Singapuru, zemi s proočkovaností 94 procent. Jen v týdnu od 25. října bylo v zemi s 5,9 miliony obyvatel zaznamenáno 25 950 nových případů s rekordem před pět tisíc nových případů za den. Od 27. října začal počet případů rychle klesat a zdá se, že nyní má země pandemii už zase pod kontrolou.

Ve čtvrtek 18. listopadu uvedlo singapurské ministerstvo zdravotnictví, že za posledních sedm dní je počet plně očkovaných v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče 0,6 na sto tisíc obyvatel, zatímco pacientů bez vakcíny leží na JIP 5,2 na sto tisíc obyvatel. Za stejné období byl počet plně očkovaných, kteří na covid zemřeli, 0,1 na 100 tisíc obyvatel, ale 0,9 na sto tisíc obyvatel u nevakcinovaných.

Mezi seniory ve věku 60 let a více je efekt ještě významnější: počet plně očkovaných v této skupině, kteří jsou kriticky nemocní na jednotce intenzivní péče je dva na sto tisíc obyvatel, ale 46,3 na sto tisíc obyvatel u neočkovaných.

WHO varuje před nečinností

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se na šíření covidu v Evropě zaměřil v projevu 12. listopadu. Minulý týden totiž byly v Evropě nahlášeny téměř dva miliony případů, což je nejvíce za jediný týden od začátku pandemie.

„Covid-19 prudce stoupá v zemích s nižší proočkovaností ve východní Evropě, ale také v zemích s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě v západní Evropě,“ řekl Ghebreyesus.
„Je to další připomínka, jak jsme opakovaně říkali, že vakcíny nenahrazují jiná preventivní opatření. Vakcíny snižují riziko hospitalizace, závažných onemocnění a úmrtí. Nezabrání však plně přenosu… Žádná země se nemůže jednoduše očkováním vyhnout pandemii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 5 mminutami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled