Gibraltar naočkoval 118 procent populace. Covid se tam šíří, nemocnice ale nezahlcuje

Gibraltar je jednoznačně nejproočkovanější zemí světa. Přesto oznámil řadu nových opatření kvůli dramatickému nárůstu případů nemoci covid-19. Ten přišel v důsledku vyprchávající imunity po sedmi měsících od doby, kdy poloostrov naočkoval celou dospělou populaci. I přes vysoký počet nakažených zatím nejsou pod tlakem nemocnice.

Gibraltarští zdravotníci informovali veřejnost, že o víkendu se objevilo ve čtyřiatřicetitisícové zemi 124 nových případů. Za posledních sedm dní bylo zachyceno průměrně 56 případů nákazy za den, přitom ještě v září to bylo méně než deset případů denně. Ke středě bylo na Gibraltaru 474 aktivních případů – může to sice vypadat jako málo, ale ve skutečnosti to znamená, že covidem momentálně trpí 1,3 procenta populace. Tento nárůst je nejhorší od ledna 2021.

Na Gibraltaru se podařilo vakcinovat proti covidu prakticky celou dospělou populaci a v současné době je proočkovanost na úrovni 118 procent. Toto číslo může vypadat jako nesmysl, ale země do cifry zahrnuje i stovky plně vakcinovaných Španělů, kteří denně překračují hranice za prací. Pokud by se počítaly jen standardní metody, pak je Gibraltar naočkován z 99 procent, kromě dětí dostal vakcínu téměř každý člověk.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Nárůst případů z posledních dnů nyní ohrožuje vánoční plány. Už nyní je jasné, že úplně normální Vánoce na Gibraltaru nebudou: země totiž znovu zavedla povinné používání roušek ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

„Drastický nárůst počtu osob, které byly v posledních dnech pozitivně testovány na covid-19, je jasnou připomínkou toho, že virus je v naší společnosti stále velmi rozšířený a že je povinností nás všech přijmout veškerá přiměřená preventivní opatření, abychom ochránili sebe i své blízké,“ uvedla ministryně zdravotnictví Samantha Sacramentová.

Gibraltarská vláda doporučila občanům zrušit plány na prázdniny, protože „exponenciální nárůst případů“ se už projevuje. „Vláda hodlá zrušit řadu svých akcí včetně vánočních večírků, recepcí a podobných setkání,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Gibraltarská cesta

Gibraltar se v březnu 2021 stal prvním uznaným státem, který nechal vakcinovat proti covidu celou svou populaci, jež má na očkování nárok. Jenže právě to se nyní stalo příčinou problému: protože velká část obyvatel dostala druhou dávku vakcíny před asi sedmi měsíci, slábne teď ochrana, kterou doposud poskytovala, a to zejména u seniorů. Navíc také tato země čelí vlně delta varianty, která je významně nakažlivější než starší kmeny.

Už první terénní populační studie ukázaly, že imunita získaná očkováním po nějaké době vyvane. Už v březnu 2020 na to upozornil generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla, který tehdy oznámil, že bude zapotřebí dalších posilujících dávek.

Další analýzy dat z reálného světa (získané zejména z Izraele) pak ukázaly, že účinnost vakcín proti covidu slábne přibližně po pěti měsících. Například říjnová studie publikovaná v časopise The Lancet zjistila, že zatímco vakcína Pfizer mRNA byla účinná v prevenci infekce během prvního měsíce po druhé dávce na 88 procent, po 150 dnech byla účinná pouze na 47 procent.

Mladí táhnou novou vlnu

Podle epidemiologů jsou také na Gibraltaru, podobně jako v České republice, hlavním tahounem této pandemické vlny mladí neočkovaní lidé – Gibraltar totiž až do minulého měsíce nenabízel vakcínu osobám mladším šestnácti let.

Potvrdila to i vláda, která v říjnu oznámila, že „v poslední době došlo k nárůstu případů mezi dětmi školního věku, které se často stýkají a navštěvují mimoškolní aktivity mimo školní prostředí“.

Sacramentová tento týden ujistila občany, že vláda zajistila dostatek posilovacích dávek a v současné době zavádí třetí očkování pro osoby starší 40 let a také pro občany s oslabeným imunitním systémem – u nich totiž hrozí ochabnutí nebo vyprchání imunity nejvíc.

„V současné době probíhá program pro děti ve věku 12 až 15 let a současně program očkování třetí dávkou; Gibraltar tento týden obdržel dalších 4680 dávek,“ rekapitulovala ministryně zdravotnictví. „Všem, kteří mají nárok na vakcínu nebo posilovací očkování, důrazně doporučujeme, aby nabídku využili, až budou vyzváni,“ dodala.

Těžce zkoušená země

Gibraltar je typickou zemí, která má s epidemiemi nakažlivých nemocí velké problémy – jde o malý prostor s hustou koncentrací obyvatel, kde dochází k mnoha kontaktům.

Od začátku pandemie zde úřady zaznamenaly celkem 6509 případů koronaviru a 98 úmrtí, zejména zimní vlna byla těžká. To znamená, že významná část populace je chráněná nejen vakcínou, ale i protilátkami z prodělané nemoci. A přestože počet nakažených roste, jen málo se to projevuje v nemocnicích. Podle oficiálních údajů je v současné době ve špitálech pět osob, z nichž jedna leží na jednotce intenzivní péče, zatímco celkem 440 blízkých kontaktů zůstává v izolaci.

Singapurský případ

Gibraltar není jediná masivně vakcinovaná i promořená země, která se nyní potýká s podzimní delta-vlnou. Například v říjnu dosáhly případy onemocnění a úmrtí nakrátko nového maxima v Singapuru, zemi s proočkovaností 94 procent. Jen v týdnu od 25. října bylo v zemi s 5,9 miliony obyvatel zaznamenáno 25 950 nových případů s rekordem před pět tisíc nových případů za den. Od 27. října začal počet případů rychle klesat a zdá se, že nyní má země pandemii už zase pod kontrolou.

Ve čtvrtek 18. listopadu uvedlo singapurské ministerstvo zdravotnictví, že za posledních sedm dní je počet plně očkovaných v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče 0,6 na sto tisíc obyvatel, zatímco pacientů bez vakcíny leží na JIP 5,2 na sto tisíc obyvatel. Za stejné období byl počet plně očkovaných, kteří na covid zemřeli, 0,1 na 100 tisíc obyvatel, ale 0,9 na sto tisíc obyvatel u nevakcinovaných.

Mezi seniory ve věku 60 let a více je efekt ještě významnější: počet plně očkovaných v této skupině, kteří jsou kriticky nemocní na jednotce intenzivní péče je dva na sto tisíc obyvatel, ale 46,3 na sto tisíc obyvatel u neočkovaných.

WHO varuje před nečinností

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se na šíření covidu v Evropě zaměřil v projevu 12. listopadu. Minulý týden totiž byly v Evropě nahlášeny téměř dva miliony případů, což je nejvíce za jediný týden od začátku pandemie.

„Covid-19 prudce stoupá v zemích s nižší proočkovaností ve východní Evropě, ale také v zemích s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě v západní Evropě,“ řekl Ghebreyesus.
„Je to další připomínka, jak jsme opakovaně říkali, že vakcíny nenahrazují jiná preventivní opatření. Vakcíny snižují riziko hospitalizace, závažných onemocnění a úmrtí. Nezabrání však plně přenosu… Žádná země se nemůže jednoduše očkováním vyhnout pandemii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...