Gibraltar naočkoval 118 procent populace. Covid se tam šíří, nemocnice ale nezahlcuje

Gibraltar je jednoznačně nejproočkovanější zemí světa. Přesto oznámil řadu nových opatření kvůli dramatickému nárůstu případů nemoci covid-19. Ten přišel v důsledku vyprchávající imunity po sedmi měsících od doby, kdy poloostrov naočkoval celou dospělou populaci. I přes vysoký počet nakažených zatím nejsou pod tlakem nemocnice.

Gibraltarští zdravotníci informovali veřejnost, že o víkendu se objevilo ve čtyřiatřicetitisícové zemi 124 nových případů. Za posledních sedm dní bylo zachyceno průměrně 56 případů nákazy za den, přitom ještě v září to bylo méně než deset případů denně. Ke středě bylo na Gibraltaru 474 aktivních případů – může to sice vypadat jako málo, ale ve skutečnosti to znamená, že covidem momentálně trpí 1,3 procenta populace. Tento nárůst je nejhorší od ledna 2021.

Na Gibraltaru se podařilo vakcinovat proti covidu prakticky celou dospělou populaci a v současné době je proočkovanost na úrovni 118 procent. Toto číslo může vypadat jako nesmysl, ale země do cifry zahrnuje i stovky plně vakcinovaných Španělů, kteří denně překračují hranice za prací. Pokud by se počítaly jen standardní metody, pak je Gibraltar naočkován z 99 procent, kromě dětí dostal vakcínu téměř každý člověk.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Nárůst případů z posledních dnů nyní ohrožuje vánoční plány. Už nyní je jasné, že úplně normální Vánoce na Gibraltaru nebudou: země totiž znovu zavedla povinné používání roušek ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

„Drastický nárůst počtu osob, které byly v posledních dnech pozitivně testovány na covid-19, je jasnou připomínkou toho, že virus je v naší společnosti stále velmi rozšířený a že je povinností nás všech přijmout veškerá přiměřená preventivní opatření, abychom ochránili sebe i své blízké,“ uvedla ministryně zdravotnictví Samantha Sacramentová.

Gibraltarská vláda doporučila občanům zrušit plány na prázdniny, protože „exponenciální nárůst případů“ se už projevuje. „Vláda hodlá zrušit řadu svých akcí včetně vánočních večírků, recepcí a podobných setkání,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Gibraltarská cesta

Gibraltar se v březnu 2021 stal prvním uznaným státem, který nechal vakcinovat proti covidu celou svou populaci, jež má na očkování nárok. Jenže právě to se nyní stalo příčinou problému: protože velká část obyvatel dostala druhou dávku vakcíny před asi sedmi měsíci, slábne teď ochrana, kterou doposud poskytovala, a to zejména u seniorů. Navíc také tato země čelí vlně delta varianty, která je významně nakažlivější než starší kmeny.

Už první terénní populační studie ukázaly, že imunita získaná očkováním po nějaké době vyvane. Už v březnu 2020 na to upozornil generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla, který tehdy oznámil, že bude zapotřebí dalších posilujících dávek.

Další analýzy dat z reálného světa (získané zejména z Izraele) pak ukázaly, že účinnost vakcín proti covidu slábne přibližně po pěti měsících. Například říjnová studie publikovaná v časopise The Lancet zjistila, že zatímco vakcína Pfizer mRNA byla účinná v prevenci infekce během prvního měsíce po druhé dávce na 88 procent, po 150 dnech byla účinná pouze na 47 procent.

Mladí táhnou novou vlnu

Podle epidemiologů jsou také na Gibraltaru, podobně jako v České republice, hlavním tahounem této pandemické vlny mladí neočkovaní lidé – Gibraltar totiž až do minulého měsíce nenabízel vakcínu osobám mladším šestnácti let.

Potvrdila to i vláda, která v říjnu oznámila, že „v poslední době došlo k nárůstu případů mezi dětmi školního věku, které se často stýkají a navštěvují mimoškolní aktivity mimo školní prostředí“.

Sacramentová tento týden ujistila občany, že vláda zajistila dostatek posilovacích dávek a v současné době zavádí třetí očkování pro osoby starší 40 let a také pro občany s oslabeným imunitním systémem – u nich totiž hrozí ochabnutí nebo vyprchání imunity nejvíc.

„V současné době probíhá program pro děti ve věku 12 až 15 let a současně program očkování třetí dávkou; Gibraltar tento týden obdržel dalších 4680 dávek,“ rekapitulovala ministryně zdravotnictví. „Všem, kteří mají nárok na vakcínu nebo posilovací očkování, důrazně doporučujeme, aby nabídku využili, až budou vyzváni,“ dodala.

Těžce zkoušená země

Gibraltar je typickou zemí, která má s epidemiemi nakažlivých nemocí velké problémy – jde o malý prostor s hustou koncentrací obyvatel, kde dochází k mnoha kontaktům.

Od začátku pandemie zde úřady zaznamenaly celkem 6509 případů koronaviru a 98 úmrtí, zejména zimní vlna byla těžká. To znamená, že významná část populace je chráněná nejen vakcínou, ale i protilátkami z prodělané nemoci. A přestože počet nakažených roste, jen málo se to projevuje v nemocnicích. Podle oficiálních údajů je v současné době ve špitálech pět osob, z nichž jedna leží na jednotce intenzivní péče, zatímco celkem 440 blízkých kontaktů zůstává v izolaci.

Singapurský případ

Gibraltar není jediná masivně vakcinovaná i promořená země, která se nyní potýká s podzimní delta-vlnou. Například v říjnu dosáhly případy onemocnění a úmrtí nakrátko nového maxima v Singapuru, zemi s proočkovaností 94 procent. Jen v týdnu od 25. října bylo v zemi s 5,9 miliony obyvatel zaznamenáno 25 950 nových případů s rekordem před pět tisíc nových případů za den. Od 27. října začal počet případů rychle klesat a zdá se, že nyní má země pandemii už zase pod kontrolou.

Ve čtvrtek 18. listopadu uvedlo singapurské ministerstvo zdravotnictví, že za posledních sedm dní je počet plně očkovaných v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče 0,6 na sto tisíc obyvatel, zatímco pacientů bez vakcíny leží na JIP 5,2 na sto tisíc obyvatel. Za stejné období byl počet plně očkovaných, kteří na covid zemřeli, 0,1 na 100 tisíc obyvatel, ale 0,9 na sto tisíc obyvatel u nevakcinovaných.

Mezi seniory ve věku 60 let a více je efekt ještě významnější: počet plně očkovaných v této skupině, kteří jsou kriticky nemocní na jednotce intenzivní péče je dva na sto tisíc obyvatel, ale 46,3 na sto tisíc obyvatel u neočkovaných.

WHO varuje před nečinností

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se na šíření covidu v Evropě zaměřil v projevu 12. listopadu. Minulý týden totiž byly v Evropě nahlášeny téměř dva miliony případů, což je nejvíce za jediný týden od začátku pandemie.

„Covid-19 prudce stoupá v zemích s nižší proočkovaností ve východní Evropě, ale také v zemích s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě v západní Evropě,“ řekl Ghebreyesus.
„Je to další připomínka, jak jsme opakovaně říkali, že vakcíny nenahrazují jiná preventivní opatření. Vakcíny snižují riziko hospitalizace, závažných onemocnění a úmrtí. Nezabrání však plně přenosu… Žádná země se nemůže jednoduše očkováním vyhnout pandemii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...