V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.
Statistiky po celém světě už od začátku pandemie ukazují, že dopad covidu-19 je na různé populace odlišný. Nejpatrnější je to ve státech, kde vedle sebe ve velmi podobných podmínkách žijí etnicky odlišné populace.
Například ve Velké Británii v době druhé vlny umíralo na covid dvakrát více etnických Pákistánců než bílých Evropanů - u osob bangladéšského původu bylo riziko dokonce troj- až čtyřnásobné. Vědci si tuto diferenci dlouho vysvětlovali geny, a nová studie tento předpoklad potvrdila.
Experi z Oxfordské univerzity odhalili gen LZTFL1, který mění způsob, jakým buňky v plicích reagují na infekci virem SARS-CoV-2. Popsali, že pokud člověk nemá tento gen, jeho buňky se brání viru rychleji. Má-li ale rizikovou variantu genu, je naopak tento obranný mechanismus pomalejší, což zdvojnásobuje riziko respiračního selhání a tedy i úmrtí.
Autoři studie odhadují, že tento vysoce rizikový gen má přibližně šedesát procent osob s jihoasijským původem - ale „jen“ asi patnáct procent osob s evropským původem a dokonce pouze dvě procenta osob s černošským, africkým nebo karibským původem.
Tato zjištění podporují již dříve pozorované, ale až doposud nevysvětlené pozorování, které ve Velké Británii dlouhodobě nacházelo vyšší riziko u některých menšin, a to i když se započítaly nejrůznější socioekonomické ukazatele.
Podle údajů britských zdravotnických systémů se i s přihlédnutím na tyto faktory u osob indického, bangladéšského a pákistánského původu riziko stále zvyšovalo o padesát procent, což se vědcům nedařilo vysvětlit.
Slabiny studie
Vysvětlení tohoto rozdílu s pomocí genetiky je nyní sice podle autorů velmi pravděpodobné, ale je třeba s ním zacházet opatrně. Nejprve je podle nich zapotřebí ho potvrdit, nejlépe s využitím genetických údajů od pacientů s covidem z různých etnik a také z více států.
Tvrzení, že gen LZTFL1 je přítomen u šedesáti procent osob jihoasijského původu a u dvou procent osob afrického původu, vychází z databáze téměř dvou set tisíc genomů, z nichž jen patnáct procent nepochází od osob evropského původu. A to je další slabina výzkumu: v podobných databázích jsou lidé neevropského původu zastoupení natolik málo, že mají vědci k dispozici malý vzorek pro statistickou analýzu.
Bez lepšího zastoupení v těchto databázích si vědci nemohou být jisti, zda údaje platí pro celé vrstvy společnosti - zejména proto, že sociální definice etnicity se jen zřídkakdy přesně shodují s rozložením rizikových genů v populaci.
Pokud se genetický důkaz potvrdí, bude to mít i praktické důsledky, jako například možnost přednostně nabízet posilovací vakcíny právě osobám jihoasijského původu nebo dalším etnikům, která jsou zranitelná. Také to zvýší význam očkování pro státy, kde takto geneticky disponovaní lidé tvoří většinu obyvatelstva.
