Jarní ptačí koncert ztichl a ubylo v něm nástrojů. Mezinárodní studie popsala znepokojivý fenomén

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200 tisíc lokalit a posledních 25 let.

„Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. Využili k tomu nahrávky z různých území, které nezachycovaly konkrétní ptačí hlasy, ale jen obecné zvuky dané krajiny – z nich dokázali zpět vyfiltrovat konkrétní zpěv.

Svět ptáků se mění

„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.

„Protože lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ podotkl také Butler.

Podle autorů výzkumu není snadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. „Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ popsala Catriona Morrisonová, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.

Ornitologové varují už roky

„Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v České společnosti ornitologické. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc.

K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 10 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 11 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 11 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 12 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 15 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...