Budoucí rektor Adam čelí podezření z úprav obrazových dat u článků

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Mendelova univerzita v dnešním prohlášení uvedla, že Nerudová kauzu předloží etické komisi složené z interních i externích odborníků, kteří články objektivně posoudí. Nerudová kvůli nominaci odborníků komunikuje s vedením institutu CEITEC-VUT, kde Adam stojí v čele výzkumné skupiny. Publikace vzešly podle prohlášení Mendelovy univerzity právě z této skupiny spadající pod Středoevropský technologický institut –⁠ Vysoké učení technické.

Vojtěch Adam by se měl do čela Mendelovy univerzity postavit příští rok v únoru. Zvolil jej v pondělí akademický senát, kde získal výraznou podporu. Adam je vzděláním chemik, jeho výzkum směřuje k vývoji léčiv nádorových onemocnění. V 39 letech patří k uznávaným vědcům, je držitelem prestižního grantu Evropské výzkumné rady.

Na nesrovnalosti v článcích upozornili na internetu a sociálních sítích další výzkumníci z Česka i zahraničí. Některé obrázky z experimentů se jeden druhému nápadně podobají, jen jsou různě otočené či mírně upravené, napsal Deník N.

„Může se stát, že někdo obrázek omylem překopíruje. V těchto případech je ale výřez obrázku navíc otočený o 90 stupňů a v jednom případě má ještě změněné proporce. Snímek z jednoho zorného pole v mikroskopu se tak objevuje u výsledku dvou měření. Na obrázcích z gelů je zjevná manipulace s pixely. To vše ukazuje na úmysl, a to je velký problém,“ řekl Deníku N Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

„Já ani mí spolupracovníci jsme záměrně žádná data nefalšovali. Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem,“ reagoval Adam.

Během pátku už na tuto situaci zareagoval i institut CEITEC, který v prohlášení uvedl: „Konsorcium CEITEC má hlavní cíl – podporu vědecké excellence a tvorbu vědeckých výstupů, které posouvají českou vědu blíže k mezinárodní úrovni. Proto se znepokojením sledujeme, že v některých publikacích Vojtěcha Adama, vedoucího výzkumné skupiny na CEITEC VUT, bylo poukázáno na určité nesrovnalosti zpochybňující jejich vědeckou integritu. Vojtěch Adam byl požádán o vysvětlení identifikovaných nejasností v publikovaných datech v rámci standardních interních postupů Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy Univerzity v Brně, ke kterým je jeho výzkumná skupina přidružena. Ředitel konsorcia CEITEC bude spolupracovat s těmito partnerskými institucemi a využije svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k objektivnímu posouzení závažnosti zjištěných skutečností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 17 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled