Za onemocnění covid-19 je odpovědný těžký akutní respirační syndrom vyvolaný koronavirem SARS-CoV-2. Vážnou komplikací covidu-19 je obvykle zápal plic, který se objevuje až u třiceti procent případů středně a těžce nemocných. Dostatek omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem dokáže v těle pacienta zvýšit schopnost buněčných membrán bránit se zánětu. Rozdíl v reakci organismu vybaveného dostatkem omega-3 mastných kyselin na napadení virem SARS-CoV-2 může i zachránit život pacienta, ukázala česká studie COMED, která se věnovala prevenci chronických zánětů.
Studie vznikla ve spolupráci mezi Centrem zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu a Fakultní nemocnice Brno. Její autoři vycházeli z toho, že dlouhodobě se ví, že strava většiny české populace má nedostatek protizánětlivých živin, tedy má nízký obsah omega-3 a vysoký obsah omega-6 nenasycených mastných kyselin.
„Pokud v Česku zemřelo na covid-19 asi 30 tisíc lidí, mohlo teoreticky těžkou pneumonii přežít přes pět tisíc z nich – kdyby dodržovali nutriční doporučení a jejich těla netrpěla nedostatkem omega-3 mastných kyselin. Početně je to třeba celá populace lázeňského města Luhačovice. Je potřeba se nad touto realitou zamyslet,“ přirovnal zjištění studie k reálné situaci vedoucí projektu a vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu Jiří Ruprich.
Jak výzkum probíhal
Pacienti s infekcí covid-19 byli v rámci studie na počátku hospitalizace rutinně analyzováni nejen na řadu více než 15 laboratorních parametrů, ale navíc i prošli detailní diagnostikou celkem 20 mastných kyselin, které jsou nejvíce obsaženy v buněčných membránách. Ty hrají zásadní roli v rozvoji primárních zánětů. Podařilo se shromáždit a analyzovat 217 vzorků krve covid pozitivních pacientů, z nichž nakonec podmínkám praktického výzkumu vyhovělo 160.
Dostatek omega-3 mastných kyselin (EPA, DHA, DPA) pomáhá membránám buněk v lidském těle, aby byly odolnější vůči zánětu, který vyvolá útok viru, a to především na úrovni plic. Studie prokázala zásadní rozdíl mezi odolností buněk v těle osob s dostatkem a naopak nedostatkem omega-3.
Počáteční stav mastných kyselin v pacientových membránách na začátku hospitalizace byl následně srovnán se zdravotním vývojem pacienta (přeživší versus zemřelí). Mastné kyseliny odrážejí nutriční stav za poslední dva až čtyři měsíce. Lidé, jejichž tělo na tom bylo lépe s obsahem omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem (EPA, DHA a DPA) v membránách, měli větší šanci přežít.
„Studie statisticky potvrdila hypotézu, že vyšší procentuální hodnota omega-3 vedla k nižší mortalitě u pacientů s covid-19, kteří obvykle podléhají pneumonii. Potřebný příjem omega-3 však nemá skoro nikdo v české populaci. Dá se ho dosáhnout, pokud má člověk v potravě vysoké dávky tučných ryb, jako jsou třeba losos, makrela a sardinky. Nachází se ještě v některých dalších potravinách, nebo je možné konzumovat rybí olej, který se prodává v mnoha variantách a je běžně dostupný v potravinových doplňcích v lékárnách. Doporučená denní dávka je pak uvedena na každém konkrétním potravinovém doplňku,“ vysvětluje Ruprich.
Česká studie tedy přinesla potvrzení významu dostatku omega-3 mastných kyselin pro schopnost lidského těla bojovat se záněty. Studie byla pilotní, tedy na relativně malém vzorku pacientů, ale její výsledky jsou zcela zřejmé. Obdobné výsledky navíc už ohlásila i dvě zahraniční pracoviště – v USA a ve Španělsku. Také tam se potvrdilo, že vyšší obsah omega-3 mastných kyselin v membránách buněk může průkazně předcházet kritickým stavům i úmrtí u pacientů s covid-19.
Nejde přitom jen o covid-19. Věda ukazuje, že vyšší hodnoty omega-3 mastných kyselin v těle mají celkově pozitivní dalekosáhlé dopady na zdraví organismu, od prevence kardiovaskulárních onemocnění až třeba po deprese.
