Varianta mí odolává protilátkám nejsnadněji. Šíří se ale hůře než delta

Jedna z nejnovějších variant covidu-19 známá jako „mí“ se už rozšířila nejméně do 42 zemí světa a Světová zdravotnická organizace ji označila za znepokojivou. Varianta dokázala obejít i řadu protipandemických opatření, ale první studie naznačují, že je méně snadno přenosná než delta, která vyvolala obnovení pandemie v USA a mnoha dalších zemích.

Mí (v anglických článcích se označuje Mu) se rychle stala dominantní variantou v Kolumbii, kde byla poprvé objevena už v lednu. Odsud pronikala směrem na sever, do USA. Do června se tam sice pomalu šířila, ale poté, co v zemi převládla agresivní delta, začalo rozšíření varianty mí rychle klesat.

Podle Světové zdravotnické organizace je sice kmen mí znepokojivý, ale vědci se nedomnívají, že by mohl konkurovat deltě. V Kolumbii je ale nicméně varianta mí zodpovědná za více než třetinu případů onemocnění covidem, a WHO ji proto označila za dvanáctou ze „znepokojivých“, což je druhá nejproblematičtější kategorie. Do nejhorší kategorie patří vedle zmiňované delty další tři kmeny.

I znepokojivé varianty, jako je mí, ale vyvolávají obavy. Mí má totiž celou řadu již dobře známých mutací, které mohou viru pomoci uniknout imunitě po vakcínách nebo předchozí infekci. 

Tom Wenseleers, evoluční biolog a biostatistik na Katolické univerzitě v Lovani, který dříve odhadoval přenosnost a dopad varianty alfa v Anglii, ale předpokládá, že mí nenahradí deltu v místech, kde tato nejrizikovější varianta už jednou převládla. 

V čem je mí jiná?

Mí má ve svém hrotovém proteinu osm mutací; řada z nich je přítomná i v těch nejnebezpečnějších variantách alfa, beta, gama a delta.

Některé z mutací přítomných u mí (například E484K a N501Y) pomáhají jiným variantám vyhnout se protilátkám proti mRNA vakcínám. U variant beta a gama mutace E484K způsobila, že varianty jsou odolnější vůči jedné dávce mRNA vakcín.

Varianta mí odolává protilátkám lépe než jiné
Zdroj: bioRxiv

Studie, která zatím neprošla recenzním řízením, ukázala, že mutace P681H pomáhá u varianty alfa k vyšší přenosnosti, a totéž může dělat i u varianty mí.

Mí má kromě toho také nové mutace, které nebyly u jiných variant dosud pozorovány, a jejich dopad na nebezpečnost viru proto zatím není znám. Jednou z těch nejvíc znepokojivých je mutace na pozici 346, která narušuje interakci protilátek s hrotovým proteinem. A to podle vědců může viru usnadnit únik.

Před mí proto varují i epidemiologické modely. Jeden z nich odhaduje, že je až dvakrát přenosnější než původní SARS-CoV-2. Tato studie rovněž naznačuje, že imunita z předchozí infekce původním virem byla při ochraně proti mí až o sedmatřicet procent méně účinná než u původní varianty.

„V tuto chvíli nemáme dostatek dostupných důkazů, které by mohly naznačovat, že skutečně je nová varianta spojena s významnou změnou covidu,“ popsal Alfonso Rodriguez-Morales, prezident Kolumbijské asociace pro infekční nemoci.

Tohle všechno působí dost uklidňujícím dojmem, ale objevují se indicie, že mí by mohla oslabit ochranu protilátkami, které vznikly po očkování. V laboratorních podmínkách virus lépe odolával protilátkám od lidí, kteří byli očkovaní vakcínou Comiranty společností Pfizer/ BioNTech. V této studii, která zatím také neprošla recenzním řízením, byla varianta mí nejodolnější vůči vakcínám ze všech v současnosti uznávaných variant.

Tyto výsledky potvrdila i další laboratorní studie – i v ní byly protilátky od pacientů očkovaných vakcínou společnosti Pfizer méně účinné při neutralizaci mí, ve srovnání s jinými variantami.

„Tato varianta má mutace, které naznačují, že by se mohla vyhnout určitým protilátkám. Nejen monoklonálním protilátkám, ale i protilátkám získaným očkováním a rekonvalescentním sérem, ale není mnoho klinických údajů, které by tomu nasvědčovaly. Jsou to většinou laboratorní údaje,“ potvrdil tyto závěry Anthony Fauci, ředitel Národního institutu pro alergie a infekční choroby, na tiskovém brífinku v Bílém domě 2. září.

Podle Rodriguez-Moralesové se zdá, že dobrou ochranu stále poskytují vakcíny, které nejsou na bázi mRNA (tedy AstraZeneca, Johnson & Johnson a Sinovac).

Taky americký epidemiolog Eric Feigl-Ding považuje tuto variantu za velmi problematickou: „Vzhledem k tomu, že se zdá být odolnější proti vakcínám i proti přirozené infekci, může se stát varianta mí  časem konkurenceschopnější, protože díky tomu může získat výhodu.“

Jak je mí rozšířená?

Podle Paúla Cárdenase, mikrobiologa z ekvádorské Universidad San Francisco de Quito, se mí rychle rozšířila po celé Jižní Americe, ale je těžké s jistotou říci, jak moc. Hlavním problémem je, že se v regionu málo sekvenuje; to znamená, že neprobíhají detailní genetické analýzy objeveného viru, které jsou schopné odhalit i případné mutace. Tamní epidemiologové jsou tedy vůči mutacím a variantám částečně slepí.

„Jihoamerické země sekvenovaly pouze 0,07 procenta z celkového počtu pozitivních případů SARS-CoV-2,“ uvedl vědec. Například v Spojených státech se sekvenovalo asi 9,3 procenta všech pozitivních případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 6 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 7 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 7 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 8 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 11 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...