Varianta mí odolává protilátkám nejsnadněji. Šíří se ale hůře než delta

Jedna z nejnovějších variant covidu-19 známá jako „mí“ se už rozšířila nejméně do 42 zemí světa a Světová zdravotnická organizace ji označila za znepokojivou. Varianta dokázala obejít i řadu protipandemických opatření, ale první studie naznačují, že je méně snadno přenosná než delta, která vyvolala obnovení pandemie v USA a mnoha dalších zemích.

Mí (v anglických článcích se označuje Mu) se rychle stala dominantní variantou v Kolumbii, kde byla poprvé objevena už v lednu. Odsud pronikala směrem na sever, do USA. Do června se tam sice pomalu šířila, ale poté, co v zemi převládla agresivní delta, začalo rozšíření varianty mí rychle klesat.

Podle Světové zdravotnické organizace je sice kmen mí znepokojivý, ale vědci se nedomnívají, že by mohl konkurovat deltě. V Kolumbii je ale nicméně varianta mí zodpovědná za více než třetinu případů onemocnění covidem, a WHO ji proto označila za dvanáctou ze „znepokojivých“, což je druhá nejproblematičtější kategorie. Do nejhorší kategorie patří vedle zmiňované delty další tři kmeny.

I znepokojivé varianty, jako je mí, ale vyvolávají obavy. Mí má totiž celou řadu již dobře známých mutací, které mohou viru pomoci uniknout imunitě po vakcínách nebo předchozí infekci. 

Tom Wenseleers, evoluční biolog a biostatistik na Katolické univerzitě v Lovani, který dříve odhadoval přenosnost a dopad varianty alfa v Anglii, ale předpokládá, že mí nenahradí deltu v místech, kde tato nejrizikovější varianta už jednou převládla. 

V čem je mí jiná?

Mí má ve svém hrotovém proteinu osm mutací; řada z nich je přítomná i v těch nejnebezpečnějších variantách alfa, beta, gama a delta.

Některé z mutací přítomných u mí (například E484K a N501Y) pomáhají jiným variantám vyhnout se protilátkám proti mRNA vakcínám. U variant beta a gama mutace E484K způsobila, že varianty jsou odolnější vůči jedné dávce mRNA vakcín.

Varianta mí odolává protilátkám lépe než jiné
Zdroj: bioRxiv

Studie, která zatím neprošla recenzním řízením, ukázala, že mutace P681H pomáhá u varianty alfa k vyšší přenosnosti, a totéž může dělat i u varianty mí.

Mí má kromě toho také nové mutace, které nebyly u jiných variant dosud pozorovány, a jejich dopad na nebezpečnost viru proto zatím není znám. Jednou z těch nejvíc znepokojivých je mutace na pozici 346, která narušuje interakci protilátek s hrotovým proteinem. A to podle vědců může viru usnadnit únik.

Před mí proto varují i epidemiologické modely. Jeden z nich odhaduje, že je až dvakrát přenosnější než původní SARS-CoV-2. Tato studie rovněž naznačuje, že imunita z předchozí infekce původním virem byla při ochraně proti mí až o sedmatřicet procent méně účinná než u původní varianty.

„V tuto chvíli nemáme dostatek dostupných důkazů, které by mohly naznačovat, že skutečně je nová varianta spojena s významnou změnou covidu,“ popsal Alfonso Rodriguez-Morales, prezident Kolumbijské asociace pro infekční nemoci.

Tohle všechno působí dost uklidňujícím dojmem, ale objevují se indicie, že mí by mohla oslabit ochranu protilátkami, které vznikly po očkování. V laboratorních podmínkách virus lépe odolával protilátkám od lidí, kteří byli očkovaní vakcínou Comiranty společností Pfizer/ BioNTech. V této studii, která zatím také neprošla recenzním řízením, byla varianta mí nejodolnější vůči vakcínám ze všech v současnosti uznávaných variant.

Tyto výsledky potvrdila i další laboratorní studie – i v ní byly protilátky od pacientů očkovaných vakcínou společnosti Pfizer méně účinné při neutralizaci mí, ve srovnání s jinými variantami.

„Tato varianta má mutace, které naznačují, že by se mohla vyhnout určitým protilátkám. Nejen monoklonálním protilátkám, ale i protilátkám získaným očkováním a rekonvalescentním sérem, ale není mnoho klinických údajů, které by tomu nasvědčovaly. Jsou to většinou laboratorní údaje,“ potvrdil tyto závěry Anthony Fauci, ředitel Národního institutu pro alergie a infekční choroby, na tiskovém brífinku v Bílém domě 2. září.

Podle Rodriguez-Moralesové se zdá, že dobrou ochranu stále poskytují vakcíny, které nejsou na bázi mRNA (tedy AstraZeneca, Johnson & Johnson a Sinovac).

Taky americký epidemiolog Eric Feigl-Ding považuje tuto variantu za velmi problematickou: „Vzhledem k tomu, že se zdá být odolnější proti vakcínám i proti přirozené infekci, může se stát varianta mí  časem konkurenceschopnější, protože díky tomu může získat výhodu.“

Jak je mí rozšířená?

Podle Paúla Cárdenase, mikrobiologa z ekvádorské Universidad San Francisco de Quito, se mí rychle rozšířila po celé Jižní Americe, ale je těžké s jistotou říci, jak moc. Hlavním problémem je, že se v regionu málo sekvenuje; to znamená, že neprobíhají detailní genetické analýzy objeveného viru, které jsou schopné odhalit i případné mutace. Tamní epidemiologové jsou tedy vůči mutacím a variantám částečně slepí.

„Jihoamerické země sekvenovaly pouze 0,07 procenta z celkového počtu pozitivních případů SARS-CoV-2,“ uvedl vědec. Například v Spojených státech se sekvenovalo asi 9,3 procenta všech pozitivních případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...