Počet transplantací v prvním roce pandemie klesl. Někde o dvě třetiny, jinde jen o procento

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Autoři zkoumali data z 22 zemí a porovnávali počty transplantací ledvin, jater, plic a srdce před příchodem koronaviru a po něm. Nejvíce, o 66 procent, se podle nich snížil počet transplantací u pacientů v Japonsku, nejméně ve Švýcarsku, kde to bylo jen zhruba o jedno procento. V Česku se snížil počet těchto výkonů asi o 12 procent na 765 –⁠ množství transplantací tak pokleslo na úroveň roku 2013.

Studii představili její autoři také na kongresu Evropské společnosti pro transplantace (ESOT) v Miláně a odhadli, že pandemie v roce 2020 připravila pacienty na čekacích listinách dohromady o 48 tisíc let života.

Mezi zeměmi, které odborníci do srovnávací studie zařadili, bylo 16 států z Evropy, tři země z Latinské Ameriky, USA, Kanada a Japonsko. Česko do studie zařazeno nebylo.

Největší pokles nastal u transplantací od živých dárců –⁠ u ledvin to bylo loni o 40 procent operací méně než v roce 2019, u jater o 33 procent méně. U orgánů transplantovaných od mrtvých dárců byl pokles nižší: u plic o 17 procent, u ledvin o 12 procent, u jater o devět procent a u srdce o pět procent.

Velké rozdíly panují mezi jednotlivými zeměmi; zatímco v Kanadě, Norsku, Slovinsku, Švýcarsku či USA počet transplantací poklesl o méně než deset procent, v Argentině, Chile a Japonsku to bylo o více než polovinu.

V České republice podle statistik českého koordinačního střediska lékaři loni provedli 765 transplantací, o rok dříve jich bylo o 107 více. Poklesly především transplantace ledvin, jater a plic. Zhruba o desetinu oproti rekordnímu roku 2019 se snížil počet operací v největším transplantačním centru, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Podle jeho sdělení jich bylo 495. Proti roku 2018 to bylo ale jen o 12 méně.

Proč se transplantovalo méně?

Státy zavedly rozsáhlé a složité postupy, které měly omezit rizika spojená s dárcovstvím od žijících lidí –⁠ proto podle autorů studie dárci zřejmě více váhali, jestli mají čelit hrozbě covidu-19 v nemocničním prostředí, kde hrozila infekce nejvíc.

„Transplantace od žijících dárců vyžaduje ve srovnání s transplantacemi od zemřelých dárců elektivní vyčlenění značných zdrojů a plánování, což bylo během pandemie, kdy jsou zdroje využívány pro akutní péči a dochází k přesunu personálu, mimořádně obtížné,“ uvádí studie.

Covidem byli také extrémně zranitelní lidé, jimž měly být orgány darované –⁠ u této skupiny je kvůli nutnosti podávat léky potlačující imunitu tato nemoc vysoce smrtící; podle českých dat je smrtelná pro přibližně 12 procent nakažených. Je tedy možné, že i oni zákrok odkládali na bezpečnější dobu.

Autoři práce chválí země, kde se podařilo množství transplantací udržet na podobné úrovni jako před pandemií: „Schopnost konkrétních zemí, jako je Německo a některé regiony v USA, udržet objem transplantací navzdory naléhavé potřebě kontroly šíření covidu představuje důležité poučení pro budoucí vlny covidu-19 i jiné pandemie. Stejně tak země jako Belgie a Itálie prokázaly snahu udržet objem transplantací navzdory relativně vyššímu počtu úmrtí na milion obyvatel na covid-19,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
5. 7. 2025

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025
Načítání...