Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.
Počet transplantací v prvním roce pandemie klesl. Někde o dvě třetiny, jinde jen o procento
Autoři zkoumali data z 22 zemí a porovnávali počty transplantací ledvin, jater, plic a srdce před příchodem koronaviru a po něm. Nejvíce, o 66 procent, se podle nich snížil počet transplantací u pacientů v Japonsku, nejméně ve Švýcarsku, kde to bylo jen zhruba o jedno procento. V Česku se snížil počet těchto výkonů asi o 12 procent na 765 – množství transplantací tak pokleslo na úroveň roku 2013.
Studii představili její autoři také na kongresu Evropské společnosti pro transplantace (ESOT) v Miláně a odhadli, že pandemie v roce 2020 připravila pacienty na čekacích listinách dohromady o 48 tisíc let života.
Mezi zeměmi, které odborníci do srovnávací studie zařadili, bylo 16 států z Evropy, tři země z Latinské Ameriky, USA, Kanada a Japonsko. Česko do studie zařazeno nebylo.
Největší pokles nastal u transplantací od živých dárců – u ledvin to bylo loni o 40 procent operací méně než v roce 2019, u jater o 33 procent méně. U orgánů transplantovaných od mrtvých dárců byl pokles nižší: u plic o 17 procent, u ledvin o 12 procent, u jater o devět procent a u srdce o pět procent.
Velké rozdíly panují mezi jednotlivými zeměmi; zatímco v Kanadě, Norsku, Slovinsku, Švýcarsku či USA počet transplantací poklesl o méně než deset procent, v Argentině, Chile a Japonsku to bylo o více než polovinu.
V České republice podle statistik českého koordinačního střediska lékaři loni provedli 765 transplantací, o rok dříve jich bylo o 107 více. Poklesly především transplantace ledvin, jater a plic. Zhruba o desetinu oproti rekordnímu roku 2019 se snížil počet operací v největším transplantačním centru, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Podle jeho sdělení jich bylo 495. Proti roku 2018 to bylo ale jen o 12 méně.
Proč se transplantovalo méně?
Státy zavedly rozsáhlé a složité postupy, které měly omezit rizika spojená s dárcovstvím od žijících lidí – proto podle autorů studie dárci zřejmě více váhali, jestli mají čelit hrozbě covidu-19 v nemocničním prostředí, kde hrozila infekce nejvíc.
„Transplantace od žijících dárců vyžaduje ve srovnání s transplantacemi od zemřelých dárců elektivní vyčlenění značných zdrojů a plánování, což bylo během pandemie, kdy jsou zdroje využívány pro akutní péči a dochází k přesunu personálu, mimořádně obtížné,“ uvádí studie.
Covidem byli také extrémně zranitelní lidé, jimž měly být orgány darované – u této skupiny je kvůli nutnosti podávat léky potlačující imunitu tato nemoc vysoce smrtící; podle českých dat je smrtelná pro přibližně 12 procent nakažených. Je tedy možné, že i oni zákrok odkládali na bezpečnější dobu.
Autoři práce chválí země, kde se podařilo množství transplantací udržet na podobné úrovni jako před pandemií: „Schopnost konkrétních zemí, jako je Německo a některé regiony v USA, udržet objem transplantací navzdory naléhavé potřebě kontroly šíření covidu představuje důležité poučení pro budoucí vlny covidu-19 i jiné pandemie. Stejně tak země jako Belgie a Itálie prokázaly snahu udržet objem transplantací navzdory relativně vyššímu počtu úmrtí na milion obyvatel na covid-19,“ dodávají.
