Nejlepším preparátem na covid bude derivát remdesiviru, říká Eric De Clercq, který zkoumal léčbu AIDS

Nahrávám video

Jestli se dá o některém současném virologovi říct, že zachránil miliony lidských životů, je to Eric De Clercq. Tento belgický vědec dlouhá léta úzce spolupracoval s českým chemikem Antonínem Holým a právě z jejich vzájemné spolupráce vznikly molekuly, jež dnes tvoří základ spousty účinných léků. Například těch proti AIDS nebo žloutence, ale také na jejich základě vznikl remdesivir, jedna z mála látek, která se používá proti covidu. Rozhovor vedl Daniel Stach.

Muž, který spoluzaložil Mezinárodní společnost pro antivirový výzkum a stal se jejím druhým prezidentem, je na návštěvě České republiky – účastní se Mezinárodního biochemického kongresu v Českých Budějovicích. V rozhovoru pro Českou televizi se věnoval zejména léčbě covidu, která je podle něj nesmírně složitá. „Remdesivir je jediné schválené antivirotikum, které je v současné době k dispozici a které funguje proti covidu-19. Není ideální, absolutně ne. Ale je to nyní ta nejlepší látka, kterou máme.“

Co si myslíte o protilátkové léčbě?

To je rozhodně přístup, který byl doporučen, řekl bych, že už před padesáti lety. Ale neměli bychom zapomenout, že obecně protilátky mají omezenou životnost – to znamená pár měsíců. A udržet tak obranyschopnost znamená, že ji musíme obnovovat každé přibližně tři měsíce, možná i častěji. A také to vždy bude drahé. Je to přístup, který bych nedoporučil jako dlouhodobé řešení.

Máme remdesivir jako jednu z možností. Jaké jsou další varianty pro budoucnost? Jaké druhy léčby si myslíte, že budou vyvinuty?

Bude to něco, co není zatím dostatečně prozkoumané – a nebo deriváty remdesiviru. Remdesivir může být v mnoha aspektech vylepšen.

Jak?

Chemicky. Nemohu vědět o všech chemických úpravách, které jsou možné. Ale další přístup je kombinace. Co v současné době není pořádně prozkoumané, je kombinace remdesiviru s jinými látkami. A zmíním jen dvě z nich: Jde třeba o kortikosteroidy, jako je třeba dexametazon, ale mohou to být i jiné kortikosteroidy. A další přístup, který mi přijde zajímavý, je možnost kombinovat remdesivir s ribavirinem. To je už starší látka a vždy je řazená mezi antivirotika, není ale dostatečně efektivní jako antivirotikum proti koronaviru.

K novým typům léčby – myslíte si, že zažijeme aspoň trochu podobný příběh, který jste prožil vy s Antonínem Holým a Johnem Martinem, kdy jste přišli s novým druhem léčby pro lidi, kteří jsou HIV pozitivní. Neočekávaný průlom malé skupiny vědců, který změnil svět? Myslíte si, že se to stane i s covidem-19?

(Smích) Nemyslím si, že jsem kvalifikován na to, abych zodpověděl tuto otázku. Mohu k tomu jen dodat, že jsem velmi smutný, že jsme letos ztratili třetího člena naší Holého trojice, takže potom, co sám Tony Holý 16. července 2012 odešel, jsme teď ztratili také Johna Martina 29. nebo 30. března tohoto roku. Je velmi smutné, že jsem už jediný a já jsem z toho velmi smutný, že z Holého trojice jsem zbyl už jen já.

Více o konferenci v Českých Budějovicích zde:

Byl jste přítel s Antonínem Holým, nebo jak vy říkáte Tonym, přes třicet let…

Měl bych ho nazývat Tonda (smích).

Co jste na něm měl nejraději?

Jednoduchost. A fakt, že byl chemik, opravdový chemik. Takže jsem se ho trochu snažil naučit i medicínu, ale fakt, že on měl rád chemii, a já měl rád chemiky, z nás udělal dobré přátele. Myslím, že ze začátku k nám byl trochu podezřívavý – kvůli tomu, že se medikové zajímají o jeho látky. Později jsme se ale stali blízkými kamarády.

Ze začátku o spolupráci pochyboval, ale poté jste si vzájemně kryli záda. Vzpomínáte si na moment, kdy tady byla debata od československých právníků ohledně patentových práv. Byl jste v místnosti jediný cizinec a všude byli pouze Čechoslováci a padla otázka, jestli by Antonín Holý neměl mít 75 procent z patentů, a ne padesát na padesát, jak to bylo domluveno do té doby. Co Antonín Holý v tu chvíli udělal?

Ve skutečnosti si ti právníci mysleli, že podíl chemiků byl větší než podíl biologů. A tedy, že místo padesát na padesát by to mělo být rozděleno na osmdesát ku dvaceti, nebo dokonce devadesát ku deseti procentům. A já byl úplně sám jako cizinec v tom publiku a stále mám ten obraz před sebou – v místnosti sedělo asi padesát lidí a já byl ten jediný, který si sám kryl záda. Poté přišel Holý na mou – řekněme záchranu – a řekl padesát na padesát.

Nahrávám video

Tak to bude!

Tak to bude.

Žádné pochybnosti?

A já řekl jen OK. Tak jsem to vždy chtěl. Ale on to tak řekl.

A nikdo v místnosti si nedovolil zpochybňovat Antonína Holého?

Ne, bylo to přijato hned. A zůstalo to tak dodnes.

Kolik je Antonínů Holých v tomto světě, ve kterém nyní žijeme?

No, bohužel tu takoví nejsou. Nemyslím si, že bych někdy ještě potkal dalšího Tonyho. Tedy – Tondu (smích). 

Eric De Clercq už byl v minulosti hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Celý díl si můžete přehrát zde: 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 3 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 10 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 13 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 16 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...