Řada zemí po celém světě v posledních desetiletích informuje o tom, že v nich ubývají opylovači. Hlavními viníky jsou používání pesticidů a zánik míst, kde tito tvorové žijí. V důsledku to ohrožuje celé ekosystémy a také produkci potravin pro miliardy lidí.
Na nebezpečí upozorňuje mezinárodní skupina odborníků pod vedením vědců z univerzity v Cambridge, která na základě dostupných dat vytvořila první celoplanetární index rizik příčin a dopadů dramatického úbytku opylovačů v šesti částech světa.
Opylovači nejsou jen včely
Nejčastějšími opylovači jsou zástupci hmyzu, zejména včely, motýli a také řada druhů brouků a much. Ale pyl nezbytný pro reprodukci rostlin přenášejí také například netopýři a kolibříci. Podle studie se bez těchto drobných tvorečků neobejde více než 75 procent potravinářských plodin a kvetoucích rostlin, včetně kávy, řepky a většiny ovoce. Přestože opylovačů na světě viditelně ubývá, o důsledcích pro lidské populace se ví jen málo.
„To, co se stane s opylovači, může mít obrovské následky pro lidstvo,“ uvedla ekoložka Lynn Dicksová z katedry zoologie v Cambridge. „Tito malí tvorové hrají zásadní roli ve světových ekosystémech. Pokud zmizí, můžeme mít vážné problémy.“
Dicksová pro svůj výzkum sestavila dvacetičlenný tým vědců, kteří se pokusili o vyhodnocení příčin a rizik úbytku opylovačů po celém světě. Jeho výsledky vyšly v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.
Kdo za to může
Podle studie jsou třemi hlavními globálními příčinami úbytku opylovačů ničení jejich přirozených stanovišť, nevhodné hospodaření s půdou a nadužívání pesticidů. Teprve na čtvrtém místě je vliv klimatických změn, i když údaje jsou v tomto ohledu zatím značně omezené.
Snad největším přímým rizikem pro člověka ve všech regionech je „deficit opylení plodin“. Tímto termínem se podle autorů studie označuje pokles množství a kvality potravinářských plodin a plodin pro výrobu biopaliv. Odborníci hodnotili riziko „nestability“ výnosů jako vážné nebo vysoké na dvou třetinách planety, od Afriky po Latinskou Ameriku. Jsou to oblasti, které jsou nejvíc závislé na výnosech drobných zemědělců.
„Výnosy plodin závislých na opylovačích kolísají více než například u obilovin,“ uvedla Dicksová. „Stále častější neobvyklé klimatické jevy, jako jsou extrémní srážky a teploty, výnosy plodin po celém světě už ovlivňují. A ztráta opylovačů přidává další nestabilitu. To je to poslední, co teď lidé potřebují.“
Lidstvo se stává stále závislejším
Podle zprávy z roku 2016, na níž se Lynn Dicksová podílela, došlo za poslední půlstoletí k třísetprocentnímu nárůstu produkce jídla závislého na opylovačích – za rok jsou to potraviny v hodnotě více než 577 miliard dolarů.
„Opylovači jsou od úsvitu lidských dějin zdrojem inspirace pro umění, hudbu, literaturu a technologie,“ uvedla ekoložka. „Všechna hlavní světová náboženství mají posvátné pasáže o včelách. Když v roce 2017 zasáhla Manchester tragédie, lidé sáhli po včelách jako po symbolu síly společenství.“
„Opylovači jsou často těmi nejbližšími zástupci přírody v našem každodenním životě. Jsou to tvorové, kteří nás zaujmou už v raném věku. Všímáme si jejich ztráty a cítíme ji. Kde jsou mračna motýlů na zahradě v pozdním létě nebo nesčetné můry poletující v noci otevřenými okny? Nacházíme se uprostřed krize vymírání druhů, ale pro mnoho lidí je to neuchopitelné. Možná jsou opylovači zvěstovatelem masového vymírání,“ varuje Dicksová.
Hrozba i pro vyspělé i rozvojové země
Vymírání opylovačů je zásadní hrozbou ale také pro vyspělé státy. Ztráta „řízených opylovačů“, jako jsou průmyslově provozované úly, byla ve studii vyhodnocena jako vysoké riziko pro severoamerickou společnost. Tam včelstva v úlech podporují pěstování plodin, jakou jsou jablka nebo mandle. I tam těchto opylovačů ubývá, zejména v důsledku nemocí a kolapsů včelstev.
Dopad úbytku opylovačů na planě rostoucí rostliny a plody je považovaný za vážné riziko v Africe, Asii a Tichomoří a Latinské Americe – v oblastech s mnoha zeměmi s nízkými příjmy, kde se venkovské obyvatelstvo spoléhá na potraviny pěstované ve volné přírodě.
Latinská Amerika je podle této cambridgeské studie regionem, který může kvůli úbytku opylovačů ztratit nejvíc. Plodiny opylované hmyzem, jako jsou kešu, sója, káva a kakao, mají zásadní význam pro regionální zásobování potravinami a mezinárodní obchod na celém kontinentu. Oblast je také domovem velkých domorodých populací závislých na opylovaných rostlinách, přičemž druhy opylovačů, jako jsou kolibříci, jsou také součástí jejich kultury, náboženství i historie.
Asie a Tichomoří jsou dalším globálním regionem, kde je úbytek opylovačů vnímán jako vážné riziko pro blahobyt lidí. I Čína a Indie jsou stále více závislé na ovoci a zelenině, které potřebují opylovače. Například v Číně už na některých místech musí tyto plodiny opylovat ručně nebo strojově.
Autoři výzkumu upozorňují, že o stavu populací opylovačů není dost informací. Důkazy o úbytku pocházejí stále především z bohatých regionů, jako je Evropa nebo Spojené státy. Pro další analýzy je zapotřebí získat přesnější údaje zejména z Afriky a Jižní Ameriky.
