Letošní zimu v Česku nepřežila pětina včel. Za úhynem jsou hlavně nemoci

Nahrávám video

Zhruba pětina včelstev nepřežila v Česku letošní zimu. Ztráty jsou podle včelařů nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplynulo to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kterého se zúčastnilo 1729 respondentů.

Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého přiblížil, že první úhyny oslabených včelstev byly v Česku zaznamenány už loni na podzim. V zimních měsících se počet začal rychle zvyšovat.

„Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ uvedl.

Letošní úhyn je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty tehdy atakovaly hranici 20 procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba 30 procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Příčinou úhynů včel by mohla být varroáza

Danihlík upozornil, že mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání s předchozí zimou vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ řekl.

V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů. Úhyny včelstev se podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové škody. Rozsáhlé úhyny včel hlásí také včelaři v okolních státech.

„Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ podotkl Danihlík.

  • Varroáza je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečnost bílkovinné potravy, způsobuje postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jeho kolapsu či úhynu, pokud nejsou včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy. 
  • Zdroj: Státní veterinární správa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled