Lidem, kteří prodělali covid, by mohla stačit jedna dávka mRNA vakcíny, tvrdí studie

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

„Myslím, že už jsem měl covid, opravdu potřebuji dvě dávky vakcíny?“ Tohle je otázka, kterou si po celém světě pokládají miliony lidí. Oficiální odpověď zatím zní, že by tito lidé měli dostat zcela normálně obě dávky – přibývá ale důkazů, že by mohla stačit jen jedna. Další argumenty přinesla nová studie, která analyzovala účinky očkování vakcínou společností Pfizer/BioNTech.

Výzkum tvrdí, že lidé, kteří byli v minulosti nakaženi virem SARS-CoV-2, mohou k získání silné imunity potřebovat pouze jednu dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech.

Autoři uvedli, že „pozorovali vyšší hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u dříve infikovaných osob po jedné dávce vakcíny Pfizer ve srovnání s osobami, které nebyly nakaženy, po dvou dávkách.“ Výzkum, který analyzoval data pacientů a očkovaných ve Spojených státech, vedl profesor James Moy z oddělení alergologie a imunologie na Rush University Medical Center v Chicagu.

Podle výzkumu navíc podání druhé dávky vakcíny Pfizer dříve nakaženým osobám přispělo k dalšímu zvýšení hladiny protilátek jen velmi málo, „což naznačuje, že u této skupiny může být přijatelná jedna dávka“.

Moyova skupina tedy uvedla, že „osoby s dokumentovanou předchozí infekcí covidem mohou být dostatečně chráněny před opětovnou infekcí po podání jedné dávky mRNA vakcíny“. Je to podle nich velmi důležité, prototože by to mohlo uvolnit dostupnost milionů dalších dávek.

Mohlo by být víc dávek pro ostatní

Studie nebyla zásadní svým rozsahem, ale jednoznačností svých výsledků – a také tím, že je součástí stále rozsáhlejší mozaiky dalších menších prací, které dospívají ke stejnému závěru.

Její autoři zdůrazňují, že předchozí infekce covidem sama o sobě není spolehlivou ochranou proti této nemoci. Zejména u osob, které prodělaly covid již dříve, na začátku pandemie, byla hladina protilátek dost nízká – jedna dávka mRNA vakcíny ale dokázala jejich hodnotu zvýšit na třicetinásobek. Druhá dávka vakcíny už toto číslo zvýšila jen minimálně.

Současně se ukázalo, že u lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 nikdy předtím nesetkali, byly k dosažení dobré úrovně ochranných protilátek prakticky vždy zapotřebí dvě dávky vakcíny. U této skupiny rostlo množství protilátek po druhé dávce oproti té první přibližně na desetinásobek.

„Značnou část lidí, kteří se bojí očkování, tvoří ti, kteří už dříve nemoc prodělali a nechápou, proč by se k nim mělo přistupovat úplně stejně jako k někomu bez předchozí imunity,“ vysvětlil profesor Amesh Adalja, který se na novém výzkumu nepodílel.

Nové údaje by podle něj měly být využité americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí k novým doporučením pro ty, kteří už nemoc prodělali, a umožnit, aby jim stačila jedna dávka dvoudávkové vakcíny k tomu, aby byli považováni za plně očkované. „To by mohlo zvýšit počet očkovaných osob a odstranit argumentaci skupin bojujících proti očkování, které tvrdí, že se ignoruje předchozí přirozená imunita,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 9 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 9 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 11 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 14 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 16 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.