Lidem, kteří prodělali covid, by mohla stačit jedna dávka mRNA vakcíny, tvrdí studie

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

„Myslím, že už jsem měl covid, opravdu potřebuji dvě dávky vakcíny?“ Tohle je otázka, kterou si po celém světě pokládají miliony lidí. Oficiální odpověď zatím zní, že by tito lidé měli dostat zcela normálně obě dávky – přibývá ale důkazů, že by mohla stačit jen jedna. Další argumenty přinesla nová studie, která analyzovala účinky očkování vakcínou společností Pfizer/BioNTech.

Výzkum tvrdí, že lidé, kteří byli v minulosti nakaženi virem SARS-CoV-2, mohou k získání silné imunity potřebovat pouze jednu dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech.

Autoři uvedli, že „pozorovali vyšší hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u dříve infikovaných osob po jedné dávce vakcíny Pfizer ve srovnání s osobami, které nebyly nakaženy, po dvou dávkách.“ Výzkum, který analyzoval data pacientů a očkovaných ve Spojených státech, vedl profesor James Moy z oddělení alergologie a imunologie na Rush University Medical Center v Chicagu.

Podle výzkumu navíc podání druhé dávky vakcíny Pfizer dříve nakaženým osobám přispělo k dalšímu zvýšení hladiny protilátek jen velmi málo, „což naznačuje, že u této skupiny může být přijatelná jedna dávka“.

Moyova skupina tedy uvedla, že „osoby s dokumentovanou předchozí infekcí covidem mohou být dostatečně chráněny před opětovnou infekcí po podání jedné dávky mRNA vakcíny“. Je to podle nich velmi důležité, prototože by to mohlo uvolnit dostupnost milionů dalších dávek.

Mohlo by být víc dávek pro ostatní

Studie nebyla zásadní svým rozsahem, ale jednoznačností svých výsledků – a také tím, že je součástí stále rozsáhlejší mozaiky dalších menších prací, které dospívají ke stejnému závěru.

Její autoři zdůrazňují, že předchozí infekce covidem sama o sobě není spolehlivou ochranou proti této nemoci. Zejména u osob, které prodělaly covid již dříve, na začátku pandemie, byla hladina protilátek dost nízká – jedna dávka mRNA vakcíny ale dokázala jejich hodnotu zvýšit na třicetinásobek. Druhá dávka vakcíny už toto číslo zvýšila jen minimálně.

Současně se ukázalo, že u lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 nikdy předtím nesetkali, byly k dosažení dobré úrovně ochranných protilátek prakticky vždy zapotřebí dvě dávky vakcíny. U této skupiny rostlo množství protilátek po druhé dávce oproti té první přibližně na desetinásobek.

„Značnou část lidí, kteří se bojí očkování, tvoří ti, kteří už dříve nemoc prodělali a nechápou, proč by se k nim mělo přistupovat úplně stejně jako k někomu bez předchozí imunity,“ vysvětlil profesor Amesh Adalja, který se na novém výzkumu nepodílel.

Nové údaje by podle něj měly být využité americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí k novým doporučením pro ty, kteří už nemoc prodělali, a umožnit, aby jim stačila jedna dávka dvoudávkové vakcíny k tomu, aby byli považováni za plně očkované. „To by mohlo zvýšit počet očkovaných osob a odstranit argumentaci skupin bojujících proti očkování, které tvrdí, že se ignoruje předchozí přirozená imunita,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...