Lidem, kteří prodělali covid, by mohla stačit jedna dávka mRNA vakcíny, tvrdí studie

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

„Myslím, že už jsem měl covid, opravdu potřebuji dvě dávky vakcíny?“ Tohle je otázka, kterou si po celém světě pokládají miliony lidí. Oficiální odpověď zatím zní, že by tito lidé měli dostat zcela normálně obě dávky – přibývá ale důkazů, že by mohla stačit jen jedna. Další argumenty přinesla nová studie, která analyzovala účinky očkování vakcínou společností Pfizer/BioNTech.

Výzkum tvrdí, že lidé, kteří byli v minulosti nakaženi virem SARS-CoV-2, mohou k získání silné imunity potřebovat pouze jednu dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech.

Autoři uvedli, že „pozorovali vyšší hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u dříve infikovaných osob po jedné dávce vakcíny Pfizer ve srovnání s osobami, které nebyly nakaženy, po dvou dávkách.“ Výzkum, který analyzoval data pacientů a očkovaných ve Spojených státech, vedl profesor James Moy z oddělení alergologie a imunologie na Rush University Medical Center v Chicagu.

Podle výzkumu navíc podání druhé dávky vakcíny Pfizer dříve nakaženým osobám přispělo k dalšímu zvýšení hladiny protilátek jen velmi málo, „což naznačuje, že u této skupiny může být přijatelná jedna dávka“.

Moyova skupina tedy uvedla, že „osoby s dokumentovanou předchozí infekcí covidem mohou být dostatečně chráněny před opětovnou infekcí po podání jedné dávky mRNA vakcíny“. Je to podle nich velmi důležité, prototože by to mohlo uvolnit dostupnost milionů dalších dávek.

Mohlo by být víc dávek pro ostatní

Studie nebyla zásadní svým rozsahem, ale jednoznačností svých výsledků – a také tím, že je součástí stále rozsáhlejší mozaiky dalších menších prací, které dospívají ke stejnému závěru.

Její autoři zdůrazňují, že předchozí infekce covidem sama o sobě není spolehlivou ochranou proti této nemoci. Zejména u osob, které prodělaly covid již dříve, na začátku pandemie, byla hladina protilátek dost nízká – jedna dávka mRNA vakcíny ale dokázala jejich hodnotu zvýšit na třicetinásobek. Druhá dávka vakcíny už toto číslo zvýšila jen minimálně.

Současně se ukázalo, že u lidí, kteří se s virem SARS-CoV-2 nikdy předtím nesetkali, byly k dosažení dobré úrovně ochranných protilátek prakticky vždy zapotřebí dvě dávky vakcíny. U této skupiny rostlo množství protilátek po druhé dávce oproti té první přibližně na desetinásobek.

„Značnou část lidí, kteří se bojí očkování, tvoří ti, kteří už dříve nemoc prodělali a nechápou, proč by se k nim mělo přistupovat úplně stejně jako k někomu bez předchozí imunity,“ vysvětlil profesor Amesh Adalja, který se na novém výzkumu nepodílel.

Nové údaje by podle něj měly být využité americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí k novým doporučením pro ty, kteří už nemoc prodělali, a umožnit, aby jim stačila jedna dávka dvoudávkové vakcíny k tomu, aby byli považováni za plně očkované. „To by mohlo zvýšit počet očkovaných osob a odstranit argumentaci skupin bojujících proti očkování, které tvrdí, že se ignoruje předchozí přirozená imunita,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
před 11 hhodinami

Čínští vědci geneticky upravili mozek šestileté dívky. Zemřela, oni to utajili

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.
před 13 hhodinami

Francouzské požáry si vytvářejí vlastní počasí. Vznikají v nich samovolně blesky

Požáry ve Francii vyhnaly z domovů přes čtvrt milionu lidí, spálily obrovské množství lesů, polí i pastvin. A na začátku týdne získaly takovou intenzitu, že začaly ovlivňovat i počasí. Britská stanice BBC informovala, že v nich vznikaly blesky.
před 14 hhodinami

Žijeme v době úpadku jazyků. Maxima dosáhly v době bronzové

Na celém světě se v současnosti používá přibližně 7500 jazyků, přičemž mezi nejrozšířenější patří angličtina, čínština, hindština, španělština, arabština a francouzština, a to jak z hlediska rodilých, tak nerodilých mluvčích. To zní jako velká spousta jazyků – ovšem ani zdaleka to není tolik, jako někdejší historické maximum, kdy lidé mluvili desítkami tisíc různých řečí, napsala agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.