Vakcína proti covidu je jen začátek, naše technologie dá lidstvu i očkování proti rakovině, říká zakladatel BioNTechu

Vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19 je krásný pocit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Ugur Şahin, spoluzakladatel německé biotechnologické společnosti BioNTech. Její vakcíny, které produkuje společně s mezinárodní farmaceutickou firmou Pfizer, využívají technologii mRNA. Díky ní se podle Şahina svět v příštích dvaceti letech dočká řady nových prostředků v boji s rakovinou.

Právě na rakovinu se původně zakladatelé BioNTechu Ugur Şahin a jeho manželka Özlem Türeciová zaměřili. Léčbou založené na mediátorové RNA (mRNA), která slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, dosáhli řady úspěchů.

„Pandemie samozřejmě náš vývoj prostředků proti rakovině zpomalila,“ říká Şahin. „Pozitivním aspektem ale je, že díky vývoji vakcín proti covidu můžeme vidět, že naše technologie funguje,“ uvádí s tím, že velká část veřejnosti cestě mRNA důvěřuje. „Samozřejmě jsme teprve na počátku lékařského i technologického průlomu, ale v horizontu patnácti až dvaceti let se dočkáme řady produktů pro boj s rakovinou,“ dodává.

Hlavním tématem je nyní pandemie, jejíž překonání má lidstvo i díky BioNTechu na dosah ruky. Şahina, který je znám klidným a skromným vystupováním, žádosti o komentáře vlastního úspěchu uvádějí spíše do rozpaků. „Je to velmi krásný pocit, když člověk může pomoci. Jsem lékař a také moje žena je lékařka a spolu se v našem výzkumu věnujeme i otázce, jak můžeme nové medicínské prostředky dostat k lidem,“ říká o lidské stránce bádání.

Tohle není vítězství

„Člověk si může myslet, že vakcína je něco neosobního, ale my neustále dostáváme zprávy od lidí, od babiček, které opět mohou vidět svá vnoučata, že se znovu může sejít rodina nebo že matka může opět vidět svou dceru. To jsou všechno úžasné věci,“ říká. Zároveň ale zmiňuje, že vítězství nad pandemií ještě není možné vyhlašovat. „Vpřed nás pohání to, že stále mnoho lidí očkování nedostalo. Naše práce ještě neskončila, bereme to vážně,“ vysvětluje.

Lidstvo se musí připravit na to, že koronavirus nebude poražen definitivně. Klinické studie, ale i skutečná data například z Izraele, který vsadil na preparát od BioNTechu, sice hovoří až o 97procentní ochraně, ta ale s postupem času slábne.

„Data po šesti měsících ukazují 91procentní ochranu. Po osmi měsících pak vidíme, že výrazně klesá počet protilátek, proto mluvíme o tom, že bude potřebné třetí očkování, které by ochranu zvedlo blízko ke sto procentům,“ vysvětluje. Tato třetí dávka, která by opět nabudila imunitu, by mohla následovat s odstupem devíti měsíců. „Vycházím také z toho, že každý rok, možná každých 18 měsíců, budeme potřebovat další posilovací dávku,“ říká.

Smysluplné je podle něj uvažovat i o očkování dětí či těhotných, čemuž se nyní věnuje řada studií. Prozatímní výsledky jsou slibné, neukazují na poškození plodu či vedlejší účinky u dětí. „Doporučení ale vydat zatím nemůžeme, stále čekáme na data,“ uvádí.

Budoucnost vakcín je ve třetí dávce

Otevřená zůstává i otázka mutací koronaviru. Laboratorně BioNTech zkoumá okolo třiceti variant koronaviru, funkčnost vakcíny je však zachována. „I u těch variant, kde je slabší odezva, třeba u jihoafrické mutace, je imunitní odpověď dostatečná,“ říká. Laboratorní výsledky potvrzují i skutečná data z Izraele.

Vakcína navíc pracuje s dvojí ochranou. „Pokud protilátky zeslábnou, máme ještě T-lymfocyty, které jsou pro vir velkou překážkou. Tyto T-lymfocyty si je možné představit jako jakýsi zabezpečovací systém s laserovými paprsky a detektory,“ říká.

Şahinova společnost spolu s Pfizerem čelí rovněž výzvám, jak výrobu vakcín proti covidu-19 co nejvíce rozšířit. V plánu jsou výrobní sítě na všech kontinentech včetně Afriky. Dodává ale, že není nutné, aby každá země měla svou továrnu, a to i kvůli problémům s koordinací či zajištěním kvality výroby.

S rostoucím počtem očkovaných se po celém světě včetně Německa hovoří o výhodách pro ty, kteří jsou plně imunizovaní. „To je dobře, je to ale třeba činit s rozmyslem a nesmí to být diskriminační,“ říká Şahin, který se obává projevů možné závisti. Upozorňuje také na to, že ne každý chce být očkován a ne každému zdravotní stav imunizaci umožňuje. „Na tyto lidi musíme brát ohled,“ říká.

I proto svět podle Şahina nečeká návrat ke starým pořádkům, ale bude muset vykročit k nové normálnosti. „V nové normalitě tak zřejmě budeme každé dva týdny číst v novinách o nových ohniscích, která ale budou pod kontrolou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 2 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 2 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 4 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 4 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 23 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.