Vakcína proti covidu je jen začátek, naše technologie dá lidstvu i očkování proti rakovině, říká zakladatel BioNTechu

Vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19 je krásný pocit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Ugur Şahin, spoluzakladatel německé biotechnologické společnosti BioNTech. Její vakcíny, které produkuje společně s mezinárodní farmaceutickou firmou Pfizer, využívají technologii mRNA. Díky ní se podle Şahina svět v příštích dvaceti letech dočká řady nových prostředků v boji s rakovinou.

Právě na rakovinu se původně zakladatelé BioNTechu Ugur Şahin a jeho manželka Özlem Türeciová zaměřili. Léčbou založené na mediátorové RNA (mRNA), která slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, dosáhli řady úspěchů.

„Pandemie samozřejmě náš vývoj prostředků proti rakovině zpomalila,“ říká Şahin. „Pozitivním aspektem ale je, že díky vývoji vakcín proti covidu můžeme vidět, že naše technologie funguje,“ uvádí s tím, že velká část veřejnosti cestě mRNA důvěřuje. „Samozřejmě jsme teprve na počátku lékařského i technologického průlomu, ale v horizontu patnácti až dvaceti let se dočkáme řady produktů pro boj s rakovinou,“ dodává.

Hlavním tématem je nyní pandemie, jejíž překonání má lidstvo i díky BioNTechu na dosah ruky. Şahina, který je znám klidným a skromným vystupováním, žádosti o komentáře vlastního úspěchu uvádějí spíše do rozpaků. „Je to velmi krásný pocit, když člověk může pomoci. Jsem lékař a také moje žena je lékařka a spolu se v našem výzkumu věnujeme i otázce, jak můžeme nové medicínské prostředky dostat k lidem,“ říká o lidské stránce bádání.

Tohle není vítězství

„Člověk si může myslet, že vakcína je něco neosobního, ale my neustále dostáváme zprávy od lidí, od babiček, které opět mohou vidět svá vnoučata, že se znovu může sejít rodina nebo že matka může opět vidět svou dceru. To jsou všechno úžasné věci,“ říká. Zároveň ale zmiňuje, že vítězství nad pandemií ještě není možné vyhlašovat. „Vpřed nás pohání to, že stále mnoho lidí očkování nedostalo. Naše práce ještě neskončila, bereme to vážně,“ vysvětluje.

Lidstvo se musí připravit na to, že koronavirus nebude poražen definitivně. Klinické studie, ale i skutečná data například z Izraele, který vsadil na preparát od BioNTechu, sice hovoří až o 97procentní ochraně, ta ale s postupem času slábne.

„Data po šesti měsících ukazují 91procentní ochranu. Po osmi měsících pak vidíme, že výrazně klesá počet protilátek, proto mluvíme o tom, že bude potřebné třetí očkování, které by ochranu zvedlo blízko ke sto procentům,“ vysvětluje. Tato třetí dávka, která by opět nabudila imunitu, by mohla následovat s odstupem devíti měsíců. „Vycházím také z toho, že každý rok, možná každých 18 měsíců, budeme potřebovat další posilovací dávku,“ říká.

Smysluplné je podle něj uvažovat i o očkování dětí či těhotných, čemuž se nyní věnuje řada studií. Prozatímní výsledky jsou slibné, neukazují na poškození plodu či vedlejší účinky u dětí. „Doporučení ale vydat zatím nemůžeme, stále čekáme na data,“ uvádí.

Budoucnost vakcín je ve třetí dávce

Otevřená zůstává i otázka mutací koronaviru. Laboratorně BioNTech zkoumá okolo třiceti variant koronaviru, funkčnost vakcíny je však zachována. „I u těch variant, kde je slabší odezva, třeba u jihoafrické mutace, je imunitní odpověď dostatečná,“ říká. Laboratorní výsledky potvrzují i skutečná data z Izraele.

Vakcína navíc pracuje s dvojí ochranou. „Pokud protilátky zeslábnou, máme ještě T-lymfocyty, které jsou pro vir velkou překážkou. Tyto T-lymfocyty si je možné představit jako jakýsi zabezpečovací systém s laserovými paprsky a detektory,“ říká.

Şahinova společnost spolu s Pfizerem čelí rovněž výzvám, jak výrobu vakcín proti covidu-19 co nejvíce rozšířit. V plánu jsou výrobní sítě na všech kontinentech včetně Afriky. Dodává ale, že není nutné, aby každá země měla svou továrnu, a to i kvůli problémům s koordinací či zajištěním kvality výroby.

S rostoucím počtem očkovaných se po celém světě včetně Německa hovoří o výhodách pro ty, kteří jsou plně imunizovaní. „To je dobře, je to ale třeba činit s rozmyslem a nesmí to být diskriminační,“ říká Şahin, který se obává projevů možné závisti. Upozorňuje také na to, že ne každý chce být očkován a ne každému zdravotní stav imunizaci umožňuje. „Na tyto lidi musíme brát ohled,“ říká.

I proto svět podle Şahina nečeká návrat ke starým pořádkům, ale bude muset vykročit k nové normálnosti. „V nové normalitě tak zřejmě budeme každé dva týdny číst v novinách o nových ohniscích, která ale budou pod kontrolou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 14 mminutami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 50 mminutami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 4 hhodinami

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 6 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 6 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
včera v 14:43

Čínští vědci geneticky upravili mozek šestileté dívky. Zemřela, oni to utajili

Odborný časopis Science odhalil skandál v čínské vědě, kdy lékaři provedli experimentální genovou terapii u dítěte se vzácnou poruchou DNA. A to přesto, že věděli, že naděje na úspěch je malá.
včera v 13:12

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.