Vakcína proti covidu je jen začátek, naše technologie dá lidstvu i očkování proti rakovině, říká zakladatel BioNTechu

Vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19 je krásný pocit. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl Ugur Şahin, spoluzakladatel německé biotechnologické společnosti BioNTech. Její vakcíny, které produkuje společně s mezinárodní farmaceutickou firmou Pfizer, využívají technologii mRNA. Díky ní se podle Şahina svět v příštích dvaceti letech dočká řady nových prostředků v boji s rakovinou.

Právě na rakovinu se původně zakladatelé BioNTechu Ugur Şahin a jeho manželka Özlem Türeciová zaměřili. Léčbou založené na mediátorové RNA (mRNA), která slouží jako poslíček s návodem pro imunitní systém, dosáhli řady úspěchů.

„Pandemie samozřejmě náš vývoj prostředků proti rakovině zpomalila,“ říká Şahin. „Pozitivním aspektem ale je, že díky vývoji vakcín proti covidu můžeme vidět, že naše technologie funguje,“ uvádí s tím, že velká část veřejnosti cestě mRNA důvěřuje. „Samozřejmě jsme teprve na počátku lékařského i technologického průlomu, ale v horizontu patnácti až dvaceti let se dočkáme řady produktů pro boj s rakovinou,“ dodává.

Hlavním tématem je nyní pandemie, jejíž překonání má lidstvo i díky BioNTechu na dosah ruky. Şahina, který je znám klidným a skromným vystupováním, žádosti o komentáře vlastního úspěchu uvádějí spíše do rozpaků. „Je to velmi krásný pocit, když člověk může pomoci. Jsem lékař a také moje žena je lékařka a spolu se v našem výzkumu věnujeme i otázce, jak můžeme nové medicínské prostředky dostat k lidem,“ říká o lidské stránce bádání.

Tohle není vítězství

„Člověk si může myslet, že vakcína je něco neosobního, ale my neustále dostáváme zprávy od lidí, od babiček, které opět mohou vidět svá vnoučata, že se znovu může sejít rodina nebo že matka může opět vidět svou dceru. To jsou všechno úžasné věci,“ říká. Zároveň ale zmiňuje, že vítězství nad pandemií ještě není možné vyhlašovat. „Vpřed nás pohání to, že stále mnoho lidí očkování nedostalo. Naše práce ještě neskončila, bereme to vážně,“ vysvětluje.

Lidstvo se musí připravit na to, že koronavirus nebude poražen definitivně. Klinické studie, ale i skutečná data například z Izraele, který vsadil na preparát od BioNTechu, sice hovoří až o 97procentní ochraně, ta ale s postupem času slábne.

„Data po šesti měsících ukazují 91procentní ochranu. Po osmi měsících pak vidíme, že výrazně klesá počet protilátek, proto mluvíme o tom, že bude potřebné třetí očkování, které by ochranu zvedlo blízko ke sto procentům,“ vysvětluje. Tato třetí dávka, která by opět nabudila imunitu, by mohla následovat s odstupem devíti měsíců. „Vycházím také z toho, že každý rok, možná každých 18 měsíců, budeme potřebovat další posilovací dávku,“ říká.

Smysluplné je podle něj uvažovat i o očkování dětí či těhotných, čemuž se nyní věnuje řada studií. Prozatímní výsledky jsou slibné, neukazují na poškození plodu či vedlejší účinky u dětí. „Doporučení ale vydat zatím nemůžeme, stále čekáme na data,“ uvádí.

Budoucnost vakcín je ve třetí dávce

Otevřená zůstává i otázka mutací koronaviru. Laboratorně BioNTech zkoumá okolo třiceti variant koronaviru, funkčnost vakcíny je však zachována. „I u těch variant, kde je slabší odezva, třeba u jihoafrické mutace, je imunitní odpověď dostatečná,“ říká. Laboratorní výsledky potvrzují i skutečná data z Izraele.

Vakcína navíc pracuje s dvojí ochranou. „Pokud protilátky zeslábnou, máme ještě T-lymfocyty, které jsou pro vir velkou překážkou. Tyto T-lymfocyty si je možné představit jako jakýsi zabezpečovací systém s laserovými paprsky a detektory,“ říká.

Şahinova společnost spolu s Pfizerem čelí rovněž výzvám, jak výrobu vakcín proti covidu-19 co nejvíce rozšířit. V plánu jsou výrobní sítě na všech kontinentech včetně Afriky. Dodává ale, že není nutné, aby každá země měla svou továrnu, a to i kvůli problémům s koordinací či zajištěním kvality výroby.

S rostoucím počtem očkovaných se po celém světě včetně Německa hovoří o výhodách pro ty, kteří jsou plně imunizovaní. „To je dobře, je to ale třeba činit s rozmyslem a nesmí to být diskriminační,“ říká Şahin, který se obává projevů možné závisti. Upozorňuje také na to, že ne každý chce být očkován a ne každému zdravotní stav imunizaci umožňuje. „Na tyto lidi musíme brát ohled,“ říká.

I proto svět podle Şahina nečeká návrat ke starým pořádkům, ale bude muset vykročit k nové normálnosti. „V nové normalitě tak zřejmě budeme každé dva týdny číst v novinách o nových ohniscích, která ale budou pod kontrolou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 19 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...