Astronomové objevili putující černou díru

Zhruba 230 milionů světelných let od Země se nachází černá díra, která se chová zcela jinak než všechny ostatní, o nichž astronomové vědí. Zatímco normálně se tyto extrémně hmotné objekty nacházejí ve středu galaxie a tam pohlcují hmotu, tato se od své původní galaxie vzdaluje.

Černá díra o hmotnosti asi tří milionů našich Sluncí se pohybuje vesmírem rychlostí asi 170 tisíc kilometrů za hodinu. Její cestu poprvé detekoval mezinárodní vědecký tým na základě analýzy dat pocházejících z observatoří Arecibo a Gemini v roce 2018. Vědci to popsali v odborném časopise The Astrophysical Journal.

„Když jsem ta data poprvé zpracoval, tak moje první reakce byla, že jsem musel nejspíš něco zpackat,“ uvedl pro web IO9 hlavní autor práce, harvardský astrofyzik Dominic Pesce. „Musel jsem si projít celou analýzu ještě několikrát, než jsem se přesvědčil, že měření bylo opakovaně potvrzeno dalšími daty, která jsme měli k dispozici. A nakonec jsme tyto první informace potvrdili i pomocí aktualizovaného měření –⁠ teprve to nás uklidnilo,“ doplnil vědec.

Tato černá díra, která se toulá středem galaxie J0437+2456, je zahalená v takzvaném megamaseru –⁠ velmi jasném galaktickém jádru, které je velice jasné díky molekulám vody, jež obsahuje. Pescův tým právě takové megamasery zkoumal –⁠ sledoval 10 jevů tohoto typu a zjistil, že jediný ze systémů se chová jinak.

Byla to to právě galaxie J0437+2456, v níž byl odhalen podivný pohyb. Galaxie se stejně jako jiné pohybuje vesmírem, a „její“ černá díra také –⁠ ale o něco pomaleji než ostatní části galaxie.

Vědci si zatím nejsou úplně jistí, co je příčinou jevu, uvažují nad několika teoriemi. Rozdíl v rychlostech může být způsoben řadou faktorů, jednou z možností je, že tato černá díra vznikla sloučením dvou menších černých děr. Taková srážka by mohla mít dostatečně velkou sílu, aby černou díru vzniklou splynutím vychýlila na jinou dráhu.

Další možností je, že černá díra z této soustavy vůbec nepochází. Mohla být součástí úplně jiné galaxie, která se s J0437+2456 zrovna slučuje. Třetí možností je, že se jedná o duální systém se dvěma černými děrami, ale tu druhou se jen nepodařilo detekovat.

Tento výzkum je zajímavý i tím, že se v něm v nejbližší době jen těžko něco nového zjistí. Brání tomu zejména fakt, že galaxii sledovala observatoř Arecibo, která se nedávno zřítila a nedá se již opravit a dále využívat.

Druhým problémem je, že více by se dalo zjistit z pohybu černé díry, jenže v dlouhém časovém horizontu –⁠ podle autorů práce přibližně v horizontu desítek tisíc let. „Ztráta Areciba je tragická, protože to byl nejcitlivější teleskop svého druhu. Jeho ztráta nám brání získat další údaje,“ dodal Pesce.