Mořská tráva umí odstranit ze Středozemního moře miliony plastových částeček

Přírodovědci poprvé popsali, jak se může plastový odpad přirozeně dostat z mořských ekosystémů. Ve Středozemním moři začal jeden druh mořské trávy v pobřežních oblastech zachycovat plastové znečištění v přírodních svazcích vláken známých jako „Neptunovy koule“.

Ve studii vědci ukázali, že tyto rostliny, které žijí na mělkém mořském dnu, dokáží každoročně akumulovat až 900 milionů kusů plastů a mikroplastů, a to zcela bez lidské pomoci.

„Ukázali jsme, že kousky plastů na mořském dně mohou být zachyceny v mořské trávě a pak se z mořského ekosystému dostat pryč tím, že se vyplaví na pláže,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelonské univerzity. 

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

Studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports, je dalším důkazem toho, jak moc jsou mořské trávy pro lidstvo důležité. Hrají klíčovou roli v oceánských ekosystémech i pro lidi, kteří žijí poblíž moře. Zlepšují kvalitu vody, absorbují CO2, vytvářejí kyslík a jsou také přirozeným místem pro život pro stovky druhů ryb. Navíc tím, že rostou v mělkých pobřežních vodách, pomáhají předcházet erozi na těchto místech a snižují vliv silných vln na pobřeží.

Neptunovy koule

Experti zkoumali jednoděložné vodní rostliny posidonie mořské. Jsou zajímavé z mnoha důvodů – například tím, že se vyskytují jen ve Středozemním moři a pak až u Tasmánie. Biologové se domnívají, že je to pozůstatek z dob, kdy ještě kontinenty byly rozložené zcela jinak.

Jejich schopnost zachycovat plasty zatím nebyla popsána, vědci ji teprve začínají zkoumat. Neví se zatím, proč to dělají, zda jim to něco přináší, nebo jestli jim to naopak nemůže spíše škodit.

Anna Sanchez-Vidalová a její tým během let 2018 a 2019 počítali množství plastových částeček, které byly vyplavené na plážích španělské Mallorky v takzvaných „Neptunových koulích“, macerovaných cévních svazcích těchto rostlin tvořící velmi pravidelné kulovité útvary.

Vědci našli zbytky umělé hmoty asi v polovině volných listů, na jeden kilogram listů přitom připadalo až 600 kousků plastů. Pokud ale byly spojené do Neptunových koulí, mohl jeden kilogram pojmout dokonce až 1500 kusů. Právě na základě těchto údajů biologové odhadli, kolik umělohmotných částic dokáží rostliny zachytit v celé oblasti Středozemního moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 12 mminutami

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
před 1 hhodinou

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 5 hhodinami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 6 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 8 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 10 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
včera v 12:01

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.