Rudému moři hrozí obří katastrofa. Vědci se obávají, že se rozpadne vrak tankeru plného ropy

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Tanker jménem Safer je už léta opuštěný, přístup k němu ovládají jemenští Hútiové. Studie přišla krátce poté, co deník The New York informoval, že Hútíové udělí týmu Organizace spojených národů OSN povolení k nalodění na Safer, aby loď co nejdříve prohlédl a opravil. Podle vědců by se to mělo stát co nejdříve – k možnému zákroku totiž velmi rychle ubývá čas.

„Právě teď je nejvyšší čas zabránit devastaci moře v této oblasti – a v jeho důsledku škodám pro celý region i zdroje obživy pro miliony lidí žijící v půl tuctu zemí podél pobřeží Rudého moře,“ uvedla profesorka Karine Kleinhausová, hlavní autorka práce.

„Kdyby došlo k úniku ze Saferu, ropa by se zde šířila mořskými proudy, až by zdevastovala jedno z nejvíce unikátních a cenných míst na světě. Korálové útesy v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou totiž podle odhadů jedny z posledních útesových ekosystémů na světě, které přežijí nadcházející desetiletí,“ říká vědkyně.

Mimořádné útesy

Podle oceánoložky jsou korálové útesy v severním Rudém moři jedinečné tím, že přežívají v mnohem teplejších vodách, než jsou dnešní teploty oceánu, které jsou pro většinu korálů příliš vysoké na to, aby je snášely – více než polovina Velkého bariérového útesu už zemřela kvůli vlnám horka způsobeným změnou klimatu.

Ryby žijící na útesech u Jemenu v jižním Rudém moři jsou navíc hlavním zdrojem potravy pro obyvatelstvo regionu a celé moře a jeho korálové útesy jsou vysoce biologicky rozmanitým a bohatým ekosystémem. A také je turisticky atraktivním prostředím, což přináší oblasti další zdroj obživy.

Kleinhausová a její kolegové upozorňují, že už v květnu 2020 mořská voda pronikla do Saferu a vnikla do prostoru motorů. Tiskové agentury již na jaře oznámily, že se v okolí tankeru začínají objevovat menší ropné skvrny, což naznačuje, že ropa proniká z lodi ven – tato zpráva ale není potvrzená.

Vrak lodi (žlutě) a důležité korálové útesy (červeně)
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Rezavějící hrozba

FSO Safer je plovoucí ropná skladovací a vykládací loď. Původně byl postaven v roce 1976 společností Hitachi Zosen Corporation v Japonsku jako ropný tanker Esso Japan, tehdy měřil 362 metrů – to je o více než sto metrů více než slavný Titanik. V roce 1987 byl přestavěný na skladovací loď bez pohonu a jméno změněno na Safer.

U přístavu Hudajdá stojí opuštěný od roku 2015, proto podle autorů práce hrozba jeho rozpadu stále stoupá; pokud by se to stalo, tak podle počítačových modelů hrozí katastrofa pro celý region. Tyto modely naznačují, že když k úniku ropy dojde během letošní zimy, mohla by se tato látka dostat daleko dál, než kdyby došlo k rozpadu lodě v létě. Příčinou jsou změny v mořských proudech, jež jsou závislé na ročních obdobích.


Přes stále zhoršující se stav lodi se stále ještě nepodařilo k tankeru získat přístup a zatím nikdo nepodniknul kroky, které by úniku ropy zabránily.

Autoři studie vyzývají, aby „OSN a její Mezinárodní námořní organizace přijaly mimořádná opatření k řešení hrozby, a to navzdory politickému napětí, neboť únik bude mít katastrofální environmentální a humanitární důsledky, zejména pokud k němu dojde během zimy. Vzhledem k tomu, že Rudým mořem denně proplouvají miliony barelů ropy, musí být vypracována regionální strategie pro prevenci úniků a jejich zadržování, která je specifická pro jedinečné ekosystémy Rudého moře, neobvyklé vodní proudy a politickou scénu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...