Klimatická naděje pro Česko: oteplení způsobí, že u nás porostou lanýže

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

„Lanýže přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Právě v těchto regionech poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýže přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu Středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a rozšíření dalších nyní středozemních druhů u nás,“ uvedl Trnka.

Budoucí nárůst teploty a možnosti pěstování lanýžů v České republice zkoumal jeho tým z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa a Španělska. „Vybrali jsme dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý je považovaný za černý diamant mezi lanýži a je pěstován ve Středomoří. Jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ dodal Trnka.

Plodnice lanýže letního
Zdroj: Poppy/Wikimedia Commons

Aby odborníci zjistili, zda budou v České republice vhodné podmínky pro pěstování těchto druhů, shromáždili nejprve data z pěti desítek vědeckých prací a analyzovali je. Výsledky propojili se znalostmi expertů z univerzit Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy.

Lanýže by naší přírodě pomohly

Výzkum ukázal, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v České republice. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu proti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.

Pěstování lanýžů má kromě finanční stránky také ekologické výhody. „Patří mezi ně zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích,“ uvedl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Přes vysoký adaptační potenciál je ale podle něj otázkou, zda budou zemědělci chtít příležitosti využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 7 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 10 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 11 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...