Více lesů a původní přírody významně zpomalí klimatickou změnu, tvrdí vědci

Pokud by se podařilo obnovit ztracenou a poškozenou přírodu, mohlo by to z atmosféry odstranit až třetinu nadbytečného oxidu uhličitého. Významný potenciál v tom mají země jihovýchodní a východní Evropy.

Spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem, kterým se lidskou činností dostává do atmosféry oxid uhličitý. Za posledních 250 let lidé do atmosféry dodali přibližně 2355 miliard tun oxidu uhličitého. Víc než polovina tohoto množství, tedy asi 1000 až 1250 miliard tun oxidu uhličitého, je stále v atmosféře. Spolu s dalšími skleníkovými plyny toto množství uměle dodaného CO2 způsobuje zvýšení energetického příkonu na zemském povrchu o téměř 3,5 wattu na metr čtvereční, což je ekvivalent celkového oteplení naší planety asi o 2,4 stupně Celsia.

Naštěstí se část tohoto oteplení kompenzuje vlivem chladicího účinku aerosolů, oblaků a odrážení radiace v tropických oblastech, takže ve skutečnosti je pozorované oteplení „jen“ 1,2 až 1,3 stupně Celsia.

Nová studie v odborném časopisu Nature nyní ukazuje, že je možné z atmosféry odstranit až třetinu tohoto „nadbytečného“ CO2. Jak? Především ochranou původních ekosystémů a podporou zalesňování, čímž se zvýší množství uhlíku v půdě i biomase.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Tímto způsobem by bylo možné snížit koncentraci CO2 v atmosféře na – z hlediska vlivu na změnu teploty přijatelnou – mez pod 350 ppm, přičemž v současnosti je koncentrace CO2 v atmosféře kolem 415 ppm.

Priorita opětovného zalesnění/uvedení ekosystému do původního stavu z hlediska účinnosti vázaní uhlíku z atmosféry. Čím nižší procento, tím vyšší priorita
Zdroj: Nature

Kde to jde a kde ne

Potenciál vazby atmosférického uhlíku do půdy je přitom v různých částech světa rozdílný. Obecně největší je v tropických oblastech, které byly z velké části odlesněny. Zde lze ale oprávněně namítnout, že opětovné zalesnění v těchto regionech bude velmi problematické s ohledem na hustotu zalidnění a zemědělské aktivity tamních obyvatel.

Poměrně významný potenciál, a tedy vysokou prioritu, má ale i zalesňování v jihovýchodní a východní Evropě. Naopak rozsáhlé východní oblasti Severní Ameriky, případně i západní Evropy mají potenciál poměrně malý. Priorita oblastí byla stanovena s ohledem na biodiverzitu, zmírnění klimatické změny a minimalizaci nákladů na obnovu původních ekosystémů.

Tyto nadějné změny je ale nutné provést včas – nejpozději do roku 2050. Pokud se to nepodaří, zůstane potenciál této vazby uhlíku do půdy nevyužitý.

Problém samozřejmě ale zůstává i v tom, že lidstvo jako celek každý rok do atmosféry dodává další miliardy CO2 a ostatních skleníkových plynů, zejména metanu. Tyto emise je nutné v mezičase rovněž výrazně snížit, pakliže má být výsledkem opravdové naplnění cílů Pařížské dohody z roku 2015, kdy nárůst globální teploty na naší planetě má zůstat výrazně pod dvěma stupni Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
před 12 hhodinami

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
před 13 hhodinami

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 18 hhodinami

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
před 19 hhodinami

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
před 21 hhodinami

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
22. 1. 2025Aktualizováno22. 1. 2025

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
22. 1. 2025

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
22. 1. 2025
Načítání...