Přiroda

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.

Drobné druhy pavouků v tropických pralesích si vyvinuly zajímavou evoluční strategii: místo, aby se členovci před nepřáteli skrývali, vytvářejí falešné cíle vypadající jako jejich tělíčka.

Pokud by se podařilo obnovit ztracenou a poškozenou přírodu, mohlo by to z atmosféry odstranit až třetinu nadbytečného oxidu uhličitého. Významný potenciál v tom mají země jihovýchodní a východní Evropy.