Zdá se, že v Evropě pandemie způsobená novým koronavirem zeslabuje, situaci zřejmě zvládla také velká část zemí v jihovýchodní Asii. Ale jedna z prvních zemí, kde se COVID-19 objevil, hlásí další problém: Jižní Korea zaznamenala nejméně 222 lidí, kteří byli po uzdravení znovu testováni na virus – a výsledek byl pozitivní. Odborníci si nejsou jistí proč.
V Jižní Koreji má 222 pacientů COVID-19 znovu poté, co se z něj vyléčili
„Můžeme se na to dívat jako na reinfekci nebo na reaktivaci viru,“ uvedl pro stanici al-Džazíra lékař Roh Kyung-ho. A právě rozdíl mezi těmito dvěma slovy – reinfekce a reaktivace – by mohl být klíčem v globálním boji proti nemoci COVID-19.
Zjednodušeně řečeno, reaktivace by znamenala, že člověk s COVID-19 nebyl schopen bojovat s virem poté, co se zdálo, že se zlepšuje. Reinfekce by znamenala, že se člověk zcela zotavil, ale poté se virem znovu nakazil.
Třetí možností je nekvalitní testování. Podle expertů z Jižní Koreje jsou ale jejich testovací soupravy spolehlivé – už je používá nebo si je objednalo nejméně 120 zemí. Jen v březnu Jižní Korea vyvezla testovací soupravy v hodnotě 48,6 milionu dolarů.
„Jen velmi málo vědců si myslí, že se jedná o reinfekci nebo o problém přesnosti testovacích souprav. Většina uvažuje spíše o reaktivaci viru,“ uvedl Hwang Seung-sik, epidemiolog ze Soulské národní univerzity.
Jižní Korea podle něj navíc ve srovnání s jinými zeměmi uplatňuje přísnější standardy pro to, co se považuje za úplné vyléčení. „Vzhledem k vysoké přesnosti testovacích souprav a velkému množství prováděných testů je případů reinfekce nebo reaktivace jen velmi málo,“ dodal vědec.
Vysvětlení není jasné
Většina jihokorejských odborníků se domnívá, že by mohlo jít o odlišnosti v tom, jak funguje imunitní systém konkrétního jedince. U některých pacientů, kteří byli infikováni COVID-19, může podle nich dojít k nové aktivaci viru z důvodů jiných zdravotních problémů nebo oslabeného imunitního systému. Vědci se také domnívají, že někteří pacienti mohou virus stále přenášet déle, než je předpokládaných 14 dnů.
O případech znovunakažení/znovuobjevení viru je ale jen málo informací: kvůli ochraně soukromí nezveřejňuje Jižní Korea o lidech s koronavirem příliš údajů. Z dat se dá vyčíst jen to, že asi 20 procent těch, u nichž se nemoc objevila znovu, je ve věku kolem 20 let, druhou největší skupinu pak tvoří padesátníci.
„Spíše než chybou v testovacích soupravách si myslím, že tento problém může být způsoben rozdílem ve funkci imunitního systému mezi jednotlivci,“ souhlasí se závěry svých kolegů Roh Kyung-ho. „Jsme v situaci, kdy ještě stále neexistuje účinná léčba tohoto viru. Lidí se zřejmě mohou lišit v tom, jak dlouho u nich vydrží – může to být i měsíc nebo šest týdnů.“
Klíčem je imunita
Dosavadní výzkum lékařů v Číně a USA naznačuje, že koronavirus může poškodit lymfatické orgány neboli T-lymfocyty – tedy buňky, které pomáhají udržovat zdravý imunitní systém.
„Je velmi pravděpodobné, že virus se reaktivuje nebo dojde k nové infekci kvůli nedostatečné imunitní funkci konkrétního jedince,“ vysvětluje Roh. „V případě reinfekcí je možné, že se člověk vyléčí z viru, ale poté přijde do styku s jinými asymptomatickými nosiči viru ve společnosti,“ dodává.
Reaktivace je menší ze dvou zel
V Jižní Koreji bylo mezi 22. a 23. dubnem potvrzeno pouze osm nových případů viru. Bylo to tedy necelé dva měsíce poté, kdy 29. února země oznámila, že má největší množství nakažených mimo Čínu.
Asi 78 procent lidí, kteří byli v minulosti pozitivně testováni, je teď „čistých“ – a byli propuštěni z karantény. Vědci si ale stále nejsou jistí tím, jestli se uzdraveným nemůže tato nemoc vrátit. Varianta reaktivace je z pohledu jihokorejských virologů mnohem lepší scénář než možnost reinfekce – ta by totiž výrazně komplikovala snahu vyvinout vakcínu.
„Pokud by se jednalo o reinfekci, znamenalo by to, že imunitní systém nebyl v lidském těle schopen správně vytvořit imunitu vůči COVID-19,“ řekl Hwang. „Znamenalo by to, že v budoucnosti bychom měli problémy s kontrolou epidemie i s vývojem očkování nebo jiných léků,“ dodal.
Že se jedná spíše o reaktivaci viru, se domnívá také virolog Christian Drosten z berlínské nemocnice Charité. Podle něj se podobné mechanismy objevují u více virů, a navíc existuje několik studií, které nazačují, že imunita u člověka přinejmenším nějakou dobu vydrží. Virus má ale zjevně schopnost přinejmenším u několika procent pacientů vydržet v těle delší dobu, než se původně očekávalo.
Zkušenosti z Číny
Přestože se i Číně povedlo šíření viru zpomalit, lidé s přetrvávajícími pozitivními testy představují jednu z největších výzev v další fázi boje proti pandemii. Všichni tito pacienti měli ve chvíli, kdy nemoc překonali, na koronavirus negativní test, ale později byl výsledek opět pozitivní. U mnoha to bylo po 50 nebo 60 dnech, u některých i po 70 dnech od chvíle, kdy u nich byl koronavirus poprvé diagnostikován, říkají wuchanští lékaři.
Fakt, že u některých lidí virus přetrvává, znepokojuje celý svět. Mnoho zemí se totiž chystá uvolnit omezení pohybu a vrátit se k původní ekonomické aktivitě. Doporučená délka izolace poté, co byla osoba koronaviru vystavená, je po celém světě 14 dní. Nyní se ale ukazuje, že virus může u některých přetrvat déle. Podle čínských zdravotnických organizací však zatím neexistují důkazy, že by tito lidé mohli ostatní nakazit.
