Antarktida je jediný kontinent bez koronaviru. Drží si ho od těla dvojitou izolací

Globální šíření viru si dosud vyžádalo okolo 165 tisíc životů, nákaza se celosvětově potvrdila u téměř dvou a půl milionů lidí. Nejjižněji položený kontinent se kvůli nákaze uzavřel světu a tamní vědci se uchýlili do izolace na svých základnách.

Alejandro Valenzuela Peňa si na mrazivých a pustých pláních Antarktidy na izolaci už dávno zvykl. Nyní však nabírá pocit opuštěnosti nový rozměr. Kontinent, který je i za běžných okolností téměř odříznutý od okolního světa, dosud uniká nákaze koronavirem a dělá vše pro to, aby se pandemii vyhnul úplně, píše agentura Reuters.

„K životu v izolaci jsme vycvičeni, ale co nastal tento zvláštní stav, jsme izolováni v rámci izolace,“ říká 41letý Peňa, který je guvernérem Chilského antarktického území. V telefonickém hovoru ze základny Bahía Fildes, jež se nachází na jihozápadním výběžku Ostrova krále Jiřího, podotýká, že tamních sto členů posádky s karanténou poměrně zápolí.

„Základny se uzavřely včas,“ domnívá se však. Poslední lodě připluly na začátku března, poslední letadlo přistálo na konci stejného měsíce. „Od té doby jsme opravdu izolovaní, bez kontaktu.“ Pro obyvatele Antarktidy znamenala karanténa konec některých aktivit, které jim za běžné situace v mrazivém podnebí krátí čas. Zrušeny byly například turnaje v ping pongu či basketbalu.

„Snadno to překonáme, hřeje nás vědomí, že naše rodiny jsou v bezpečí a že se situace zde v Antarktidě dosud vyvíjí dobře,“ dodává.

Pauza pro turismus

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil před několika týdny, když se na stránkách novin objevily zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Nyní základny obývají skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvádí vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny Spojených států na případný boj s onemocněním COVID-19 dobře připravené.

Zpřísňující se karanténní opatření však učinila přítrž i těm několika málo přátelským setkáním, která mezi sebou na Ostrově krále Jiřího pořádají vědci z Ruska, Číny, Koreje či Uruguaye. Zrušeny byly i společenské večeře nebo víkendové výlety za lyžováním.

Kvůli potenciální hrozbě nákazy byl uzavřen i obchod se suvenýry na ruské vojenské základně. Ve zmrzlé pustině se tak nyní už nedají zakoupit plyšoví tučňáci a trička s podobiznou ruského prezidenta Vladimira Putina. Turisté si zde pořizovali i pohlednice, které pak odesílali z nedaleké chilské základny.

Ohrožený výzkum i monitoring klimatu

Ani v případě, že koronavirus Antarktidu nezasáhne, může mít krize neblahé důsledky pro tamní výzkumnou činnost, domnívají se úřady. Pandemie „zcela jistě dopadne na následující letní (v tomto případě léto na jižní polokouli) výzkumy v terénu,“ uvádí Stephanie Shortová z NSF.

Zrušeny byly kvůli zákazům cestování a shromažďování také hlavní mezinárodní konference, které se výzkumem v Antarktidě zabývají. Mezi nimi bylo i květnové setkání ve finských Helsinkách či konference v australském městě Hobart plánovaná na červen.

Nucené přerušení vědeckých výzkumů může narušit i důležitý monitoring klimatické změny a kontinuitu dlouhodobého získávání vzorků, varuje Peter Convey z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS).

„Jedná se o neuvěřitelně zásadní výzkum, ke kterému potřebujete lidi v terénu, kteří se budou starat o měření a údržbu vybavení,“ vypočítává Convey. „Když se nám sem nepodaří dostat lidi, nezvládneme to, logisticky to nepůjde,“ uzavírá vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 3 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 5 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...