Antarktida je jediný kontinent bez koronaviru. Drží si ho od těla dvojitou izolací

Globální šíření viru si dosud vyžádalo okolo 165 tisíc životů, nákaza se celosvětově potvrdila u téměř dvou a půl milionů lidí. Nejjižněji položený kontinent se kvůli nákaze uzavřel světu a tamní vědci se uchýlili do izolace na svých základnách.

Alejandro Valenzuela Peňa si na mrazivých a pustých pláních Antarktidy na izolaci už dávno zvykl. Nyní však nabírá pocit opuštěnosti nový rozměr. Kontinent, který je i za běžných okolností téměř odříznutý od okolního světa, dosud uniká nákaze koronavirem a dělá vše pro to, aby se pandemii vyhnul úplně, píše agentura Reuters.

„K životu v izolaci jsme vycvičeni, ale co nastal tento zvláštní stav, jsme izolováni v rámci izolace,“ říká 41letý Peňa, který je guvernérem Chilského antarktického území. V telefonickém hovoru ze základny Bahía Fildes, jež se nachází na jihozápadním výběžku Ostrova krále Jiřího, podotýká, že tamních sto členů posádky s karanténou poměrně zápolí.

„Základny se uzavřely včas,“ domnívá se však. Poslední lodě připluly na začátku března, poslední letadlo přistálo na konci stejného měsíce. „Od té doby jsme opravdu izolovaní, bez kontaktu.“ Pro obyvatele Antarktidy znamenala karanténa konec některých aktivit, které jim za běžné situace v mrazivém podnebí krátí čas. Zrušeny byly například turnaje v ping pongu či basketbalu.

„Snadno to překonáme, hřeje nás vědomí, že naše rodiny jsou v bezpečí a že se situace zde v Antarktidě dosud vyvíjí dobře,“ dodává.

Pauza pro turismus

Antarktický turismus, po kterém se v posledních letech zvýšila poptávka, se zastavil před několika týdny, když se na stránkách novin objevily zprávy o šíření nemoci na palubách výletních lodí a když vlády zakázaly cestování. Nyní základny obývají skupinky vědců a vojáků, kterým společnost dělají pouze rypouši sloní, tučňáci, ledovce a tisíce kilometrů sněhových plání.

Preventivní opatření proti šíření nemoci, jako je například časté mytí rukou, byla na antarktických základnách běžnou praxí už před nynější krizí. V často přeplněných ubikacích se totiž choroby mohou šířit rychle, uvádí vedoucí sekce pro vědu na Antarktidě amerického vládního Národního vědeckého fondu (NSF) Alexandra Isernová.

„Vždy jsme trvali na zachování pevných zásad veřejné hygieny a na zdravotních protokolech, abychom v uzavřených prostorech zamezili nemocím,“ říká odbornice, podle které jsou základny Spojených států na případný boj s onemocněním COVID-19 dobře připravené.

Zpřísňující se karanténní opatření však učinila přítrž i těm několika málo přátelským setkáním, která mezi sebou na Ostrově krále Jiřího pořádají vědci z Ruska, Číny, Koreje či Uruguaye. Zrušeny byly i společenské večeře nebo víkendové výlety za lyžováním.

Kvůli potenciální hrozbě nákazy byl uzavřen i obchod se suvenýry na ruské vojenské základně. Ve zmrzlé pustině se tak nyní už nedají zakoupit plyšoví tučňáci a trička s podobiznou ruského prezidenta Vladimira Putina. Turisté si zde pořizovali i pohlednice, které pak odesílali z nedaleké chilské základny.

Ohrožený výzkum i monitoring klimatu

Ani v případě, že koronavirus Antarktidu nezasáhne, může mít krize neblahé důsledky pro tamní výzkumnou činnost, domnívají se úřady. Pandemie „zcela jistě dopadne na následující letní (v tomto případě léto na jižní polokouli) výzkumy v terénu,“ uvádí Stephanie Shortová z NSF.

Zrušeny byly kvůli zákazům cestování a shromažďování také hlavní mezinárodní konference, které se výzkumem v Antarktidě zabývají. Mezi nimi bylo i květnové setkání ve finských Helsinkách či konference v australském městě Hobart plánovaná na červen.

Nucené přerušení vědeckých výzkumů může narušit i důležitý monitoring klimatické změny a kontinuitu dlouhodobého získávání vzorků, varuje Peter Convey z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS).

„Jedná se o neuvěřitelně zásadní výzkum, ke kterému potřebujete lidi v terénu, kteří se budou starat o měření a údržbu vybavení,“ vypočítává Convey. „Když se nám sem nepodaří dostat lidi, nezvládneme to, logisticky to nepůjde,“ uzavírá vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 20 mminutami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 23 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.