Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, protože současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila z chodu světovou ekonomiku. Vyplývá to z odhadů vědců sdružených ve skupině Global Carbon Project, o nichž informovala agentura Reuters. Pokles je ovšem podle nich spíše dočasný a nepředstavuje potřebnou strukturální změnu pro plnění klimatických cílů.
Rob Jackson, který stojí v čele sdružení Global Carbon Project, které vydává široce respektované roční odhady vypouštěných emisí, uvedl, že tento rok by emise mohly v porovnání s loňskem klesnout o pět procent. Jednalo by se o první snížení od roku 2008, kdy emise v důsledku finanční krize klesly o 1,4 procenta.
„Nebyl bych v šoku, kdyby emise kysličníku uhličitého klesly o pět či více procent, což by od druhé světové války bylo něco nevídaného,“ řekl Jackson, který je profesorem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. „Ani rozpad Sovětského svazu, ani ropné či úvěrové krize v posledních padesáti letech zřejmě neovlivní emise tak jako tato krize,“ dodal.
Předpověď ohledně emisí je jednou z mála dobrých zpráv uprostřed koronavirové krize. Vědci opakovaně varují vlády, že emise musejí v roce 2020 začít globálně klesat, aby se svět vyhnul nejhorším dopadům klimatických změn.
Pokles může být jen dočasný
Odborníci nicméně varují, že za nynějším poklesem nestojí potřebné strukturální změny, ale zdravotní krize, která donutila továrny zastavit výrobu, aerolinky přestat létat a miliony lidí zůstat doma a necestovat za prací. Po odeznění pandemie by proto mohly emise opět začít rychle růst, jako se to stalo po finanční krizi v letech 2007 až 2008.
Tento trend již zaznamenala Čína, kde emise po zavedení přísných opatření a uzavření továren na počátku roku poklesly o čtvrtinu, pak se ale opět vrátily k předchozím hodnotám.
Potvrzuje se tak obrovský rozsah hospodářské transformace potřebné k dosažení cílů stanovených na pařížské klimatické konferenci v roce 2015, které mají lidstvu pomoci vyhnout se katastrofickým scénářům změn klimatu.
V listopadu zveřejněná zpráva OSN uvedla, že emise musejí začít klesat o 7,6 procenta ročně, aby celosvětová teplota vzrostla maximálně o 1,5 stupně v porovnání s předindustriálním obdobím, což byl nejambicióznější cíl pařížské konference.
