Před 60 lety explodovala na Sahaře atomová bomba. Francie odpálila modrého tarbíka

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Ve Francii padlo definitivní rozhodnutí o pokusném jaderném výbuchu na nejvyšších místech na konci 50. let poté, co se na rozhádanou politickou scénu vrátil Charles de Gaulle.

Reggane je městečko ležící na Sahaře v centrálním Alžírsku. První francouzská atomová bomba byla pojmenována po malém hlodavci, který žije v oblasti – modrý tarbík, francouzsky Gerboise Bleue. Bomba o síle kolem 70 kilotun TNT, asi tři až čtyřikrát více než bomba svržená Američany na Hirošimu, vybuchla v šest hodin ráno 13. února 1960, tedy v době alžírské války o nezávislost.

Tarbík
Zdroj: Wikimedia Commons

Francie do roku 1961 na stejné střelnici uskutečnila ještě tři další podzemní pokusné výbuchy, také ony dostaly jména po tarbících: bílý, zelený a rudý tarbík. Na základě Evianské mírové dohody, která ukončila válku a díky níž Alžírsko získalo nezávislost, si Francouzi základnu podrželi až do roku 1967, od roku 1961 do roku 1966 ale jaderné bomby testovali u alžírské vesnice In Eker. Poté se testy přesunuly do Polynésie na atoly Mururoa a Fangataufa, kde Francie v roce 1968 poprvé vyzkoušela vodíkovou bombu.

Testy se setkaly s velkou kritikou jak mírových aktivistů, tak i místních. Roku 2005 zde alžírská vláda provedla výzkum, který potvrdil, že v epicentru zkoušek je stále vysoká radiace. 

Dějiny jaderných zkoušek

V srpnu 1949 uskutečnil jako druhý v pořadí po USA jaderný výbuch bývalý Sovětský svaz. Místem se stala jaderná střelnice ležící 130 kilometrů od kazašského města Semipalatinsk. Třetí zemí, která vyzkoušela jadernou zbraň, se stala v říjnu 1952 na ostrovech Monte Bello severozápadně od Austrálie Británie. Za Francii se jako pátá země na světě zařadila v říjnu 1964 Čína.

Šestou zemí, která uskutečnila jaderný výbuch, byla v roce 1974 Indie. Jí však oficiální statut jaderné velmoci nepatří, protože tento termín přísluší jen státům, které pokus provedly před 1. lednem 1967. Neoficiální jadernou velmocí je i Pákistán, který v květnu 1998 přiznal pět podzemních jaderných pokusů v oblasti Čághaí u afghánských hranic. Reagoval tím na pět dalších jaderných výbuchů Indie. V říjnu 2006 vyzkoušela svou první jadernou bombu Severní Korea, která dosud provedla šest jaderných testů.

V souvislosti s uvolňováním mezinárodního napětí začátkem 90. let celkový počet pokusných výbuchů klesal a jednotlivé státy dobrovolně vyhlašovaly moratorium na podzemní pokusy. Vlnu protestů vyvolal v roce 1995 francouzský prezident Jacques Chirac poté, co se rozhodl obnovit jaderné testy, ač jeho předchůdce Mitterrand vyhlásil jejich zastavení.

Sérii šesti podzemních pokusů na tichomořských atolech Mururoa a Fangataufa prováděla Paříž od září 1995 do ledna 1996. Počet francouzských jaderných výbuchů se zastavil na čísle 210. Dokumenty odtajněné v roce 2013 odhalily, že zamoření v oblasti prvních jaderných testů bylo mnohem silnější, než Francie původně uváděla.

Dosud bylo provedeno přes dva tisíce pokusných jaderných výbuchů, z nichž nejvíce (přes tisíc) uskutečnily USA, následuje Rusko (SSSR) s asi sedmi sty výbuchy, Francie s více než dvěma stovkami a Británie a Čína s asi 45 jadernými pokusy.

Současný stav zbrojení

Podle loňských údajů Federace amerických vědců (FAS) disponují všechny jaderné mocnosti světa zhruba 13 900 kusy jaderných hlavic, z nichž je asi 3600 aktivních. Z nich má podle FAS zhruba po 1600 kusech Rusko a USA, Francie jich má 280 (z celkového počtu 300) a Británie asi 120.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v roce 2018 vyslovil pro modernizaci francouzského jaderného arzenálu a tamní parlament poté odsouhlasil na údržbu a modernizaci v letech 2019 až 2025 částku 37 miliard eur, což je přibližně 12,5 procenta celkového rozpočtu na obranu v těchto letech.

Minulý týden u příležitosti výročí prvního francouzského jaderného výbuchu Macron řekl, že země velikost svého arzenálu snížila na méně než tři sta jaderných zbraní a varoval před novými závody ve zbrojení a v narážce na vypovězení odzbrojovacích smluv mezi Spojenými státy a Ruskem vyzval ke společné evropské strategii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ledovce tají v posledních deseti letech stále rychleji, popsala studie

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
před 17 hhodinami

Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
21. 2. 2025

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
21. 2. 2025

Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
21. 2. 2025
Načítání...