Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.
Český fotograf už podvacáté uspěl v NASA. Jeho snímky vesmíru miluje celý svět
Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují popisem editoři Jerry Bonnell a Robert Nemiroff, spolupracovníci NASA.
Mottem APODu je „Objevujte vesmír“. Od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny a na sociálních sítích je APOD sledován stamiliony návštěvníků denně.
Za 24letou historii APODu se podařilo uspět ve výběru jen několika českým nebo slovenským autorům, mimo Petra Horálka to byl například Juraj Tóth, Pavel Spurný, Miloslav Druckmüller nebo Pavel Cagaš. Celý seznam českých a slovenských úspěchů je na adrese www.astro.cz/apod/about.
Dvacet snímků Petra Horálka publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a čtyři na území Slovenska. Petr Horálek je tak autorem více než poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.
Příběh úspěchu
Když editoři APODu informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel, že jde jen o nevyžádanou poštu. „Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná na ten moment.
„Mezi emaily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako APOD. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ doplňuje s úsměvem Horálek.
Šlo o snímek celé oblohy s rudou září v atmosféře, tzv. airglow, nad vrchovinou Te Mata Peak, který tehdy editory zaujal pro svou nezvyklou atmosféru. 29. července pak vyšel pod názvem „Nebeský portál na Novém Zélandu“.
I když podle české veřejnosti je patrně nejznámějším Horálkovým záběrem, který skončil ve výběru snímku dne NASA, předvánoční „Malý princ“ u Sečské přehrady z 23. prosince 2016, autor má mezi publikovanými snímky jiného favorita.
Kdysi dávno za zimního slunovratu
„Za nejvzácnější z publikovaných obrázků považuji záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019. Během pozorování beztak překrásného měsíčního zatmění na Boa Vistě se na jednom z obrázků během sekvenčního snímání zachytil i maličký záblesk způsobený dopadem asi 10kg tělesa na měsíční povrch. Původně jsem světlou skvrnku považoval za vadný pixel, internetem už ale kolovaly podobné snímky, a tak mi došlo, že jsem mimořádně vzácný úkaz zachytil také. Měl jsem velké štěstí, neboť jen asi minutu před samotným jevem byl ještě před Měsícem mrak,“ vzpomíná Horálek.
S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Dodává však, že k těm nejuznávanějším má ještě daleko. „Mezi nejvíce publikované autory světa patří turecký fotograf Tunç Tezel, španělský fotograf Juan Carlos Casado nebo americký novinář a fotograf původem z Íránu Babak Tafreshi. Tito všichni již mají na svém kontě přes neuvěřitelných 50 snímků dne NASA. Jejich skóre ovšem do značné míry ovlivňuje fakt, že byli aktivní už výrazně dříve, někteří od počátků APODu v roce 1995. Já do výběru NASA začal zasílat své fotografie až v roce 2012,“ vysvětluje Horálek.
Uspět ve výběru NASA je velmi náročné. Editoři vybírají každý den z několika stovek i tisíců obrázků. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ motivuje Horálek ostatní fotografy smyslem pro trpělivost.
Dodává, že je nutné nejen se nevzdávat hned po prvním neúspěchu, ale rovněž sledovat dění v astronomii a na obloze – nejčastěji se totiž do výběru dostanou ty snímky, které reflektují aktuální dění.