Lovec mimozemského života odstartoval. Evropský teleskop vynesla do kosmu ruská raketa

Nový teleskop Cheops Evropské vesmírné agentury (ESA) vynesla ve středu úspěšně do vesmíru ruská raketa Sojuz-ST-A z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o další zařízení, které se zaměří na planety mimo Sluneční soustavu, nebude však hledat nové, nýbrž zkoumat již známé exoplanety.

Start rakety, která kromě Cheopsu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země ještě čtyři družice, se z jihoamerického kosmodromu podařil po jednodenním odkladu. Odlet z Kourou byl v úterý zrušen hodinu a 25 minut před plánovaným zažehnutím motorů Sojuzu zřejmě kvůli chybě softwaru.

Teleskop ESA Cheops (CHaracterizing ExOPlanets Satellite) má podobně jako dalekohled Kepler americké vesmírné agentury NASA pozorovat planety při přechodu před mateřskou hvězdou a shromažďovat data. Mezi oběma misemi je ale zásadní rozdíl.

Planetární lovec

Kepler, který loni spotřeboval palivo a dosloužil, sledoval najednou přes 150 tisíc hvězd a pátral po nových exoplanetách. Během devíti let činnosti jich našel přes 2600. Celkem bylo doposud zaregistrováno více než čtyři tisíce těchto vesmírných těles.

Mise Cheopsu se na rozdíl od Keplera soustředí na analýzu již objevených exoplanet. Teleskop bude například zaznamenávat změny v jasu sledované hvězdy, které způsobují přechody planety před hvězdou z pohledu od Země. To umožní určovat velikost planety.

Cheops má zkoumat několik stovek exoplanet, které jsou větší než Země a menší než Neptun. Bude létat v nadmořské výšce asi 700 kilometrů a bude řízen ze Španělska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 6 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 13 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...