Startuje festival kosmické vědy Czech Space Week. Představen bude lovec asteroidů i český družicový nosič

V Praze a Brně v pátek startuje festival kosmické vědy a průmyslu Czech Space Week. Jde o sérii akcí pro veřejnost, studenty, start-upy i průmyslové podniky zaměřené na vesmírnou tematiku. Druhý ročník zahájí v Brně soutěžní Startup weekend, v Praze otevře své dveře agentura pro evropský navigační systém GSA.

V úterý bude například na brněnském Kosmickém průmyslovém dni představen projekt AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), v rámci kterého chystají americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) výpravu za asteroidem 65803 Didymos, který směřuje k Zemi.

„Cílem společné výpravy je k asteroidu doletět a tvrdě do něj narazit, aby bylo následně možné zkoumat, jak změnil svou dráhu letu,“ uvedli organizátoři.

Program akce
Zdroj: GSA

K vidění bude také maketa družicového dispenseru (nosiče) rakety Vega, který staví brněnská firma SAB Aerospace. Jde o největší kus rakety, který kdy v Česku vznikl. Samotný nosič, který nyní v brněnské hale čeká, až ho inženýři z ESA zapasují do špičky rakety, by se spolu s Vegou měl na svou kosmickou cestu vypravit z Francouzské Guyany v příštím roce.

Zařízení má hodnotu jeden milion eur a podle vědců je stoprocentně české. Váží 260 kilo, unese tunu a půl. Ostatním firmám výrazně zlevní přístup do vesmíru, je totiž schopné unést 16 satelitů místo běžných čtyř. Bylo k tomu potřeba tisíc šroubů, všechny české, každý dotahovaný ručně. Práce na tomto zařízení trvala pět let zhruba stovce lidí.

Mezitím v Praze

V Praze se v týdnu konají také neformální diskuse s úspěšnými ženami z vesmírného průmyslu nebo workshopy pro děti. Ve středu bude den otevřených dveří na průmyslových a akademických pracovištích zabývajících se kosmickými technologiemi po celém Česku. Kosmický týden zakončí v Brně koncert Pražského filmového orchestru, který zahraje filmové skladby s tematikou vesmíru.

Česko a kosmický výzkum

Spolupráce mezi Evropskou agenturou pro globální navigační satelitní systém (GSA) a kosmickým inkubátorem Evropské kosmické agentury ESA BIC českým firmám umožňuje zapojit se do projektů v evropském programu na podporu vědy Horizon 2020. GSA české ekonomice každoročně přináší zhruba 200 milionů korun, zaměstnává asi 200 lidí z 21 zemí, uvedla agentura.

Zapojení firem v inkubátoru ESA BIC v Praze a Brně přináší podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše nové technologie do českého průmyslu. „Máme dostatečné množství firem, které na základě těchto technologií vyrobí výrobky, které jdou na trh,“ poznamenal. Připomněl například, že brněnská firma Frentech Aerospace vyrobila mechanismy pro rozvíjení solárních panelů, které byly využity na 75 družicích.

Satelitní navigace a systémy, jako jsou GPS, Galileo nebo EGNOS, jsou podle Dobeše důležité například v zemědělství. V inkubátoru v ESA BIC byla zapojena například česká společnost Big Terra. V současnosti používá družici Sentinel 1 k tomu, aby v subsaharské Africe i v Asii dodávala informace o stavu vegetace a zemědělských plodin. Vytváří modely, s nimiž je možné hodnotit stav úrody v určitém ročním období.

Podle Dobeše má Česko v kosmickém průmyslu náskok před okolními státy i díky tomu, že GSA sídlí v Praze. Třeba některé slovenské firmy vstupují do inkubátoru v Brně, protože tam taková infrastruktura jako v Česku neexistuje, uvedl.

GSA v Praze

GSA byla založena jako agentura Evropské unie v roce 2004. Sídlo v Praze má od roku 2012. Zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku. Smyslem komunikačního systému EGNOS je vylepšit fungování navigačních systémů GPS či Galileo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 13 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 15 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 18 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 18 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 21 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...