Archeologové našli ztracené město v kambodžském pralese. Pomohl laserový radar

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Výzkum prováděli experti z Francouzského institutu asijských studií a kambodžské agentury APSARA. Využili technologii zvanou LIDAR, která s pomocí laserového paprsku objevila struktury skryté pod bujnou vegetací.

Jedná se o ruiny starověkého města Mahendraparvata, které je spojované s počátky Khmerské říše a bylo jednou z jeho prvních metropolí. Existovalo v době mezi osmým a devátým stoletím našeho letopočtu a leželo v hustých pralesích pohoří Phnom Kulen. Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Městská oblast měřila podle skenů asi čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních, tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. Vědce zaujala síť staveb, která ukazuje, kde se tehdy vyskytovalo centrum této aglomerace. Nacházely se zde chrámy, paláce, pyramidový komplex a další budovy, které tvoří tu nejdůležitější infrastrukturu města. 

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Kromě výše jmenovaných staveb se podařilo odhalit také rozsáhlou síť, která zásobovala město vodou – patřila k ní i přehrada a nedokončená nádrž. Právě těmto stavbám a jejich poznání se chtějí archeologové věnovat intenzivněji. Objevená struktura by totiž mohla být důležitou inspirací pro pozdější vodní díla, jimiž říše starých Khmerů proslula.

Impérium Khmerů

Khmerská říše dominovala většině jihovýchodní Asie v době evropského středověku a byla základem, z něhož vyrostla moderní Kambodža. Až do dnešních dob se proslavil Angkor Vat, rozsáhlý chrámový komplex, který ležel v prastarém městě Angkor na severozápadu říše.

Město Mahendraparvata bylo postavené ještě před Angkorem a zřejmě se jednalo o první velké centrálně navržené město Khmerské říše – upozorňuje nový výzkum.

Že leželo v pohoří Phnom Kulen, se ví delší dobu jak z písemných, tak i z archeologických důkazů, ale až doposud se podařilo odhalit jen několik izolovaných menších chrámů. Kvalitnějšímu průzkumu brání především špatně přístupná džungle, v minulosti byly problémem také zbytky guerill Rudých Khmerů, kteří se v této oblasti vyskytovali až do devadesátých let dvacátého století. Dodnes zde po nich zůstaly miny a další nevybuchlá munice, což archeologům práci komplikuje.

Už v roce 2012 proto proběhlo rozsáhlé mapování oblasti pomocí technologie LIDAR. Z jeho výsledků pak vyšlo další, ještě detailnější zkoumání pomocí stejné technologie o tři roky později. Výsledkem jsou 3D mapy, které ve vysokém rozlišení ukázaly, jak vypadá „dno“ pralesa pod příkrovem stromů. A také odhalily archeologické památky, o nichž do té doby nikdo netušil – řadu z nich pak mohli vědci zblízka prozkoumat.  

Když LIDAR pomáhá

Khmerské město není jediným, kde se uplatnila technologie LIDARu. Například přibližně před rokem a půl se pomocí tohoto laserového radaru podařilo najít na severu Guatemaly, v departementu Petén zatím neznámou mayskou urbanizaci.

Tvořily ji desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců. Na rozloze 2100 čtverečních kilometrů se našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...