Do konce století mohou vymřít dvě třetiny druhů severoamerických ptáků. Kvůli změnám klimatu

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Přibližně před měsícem byly zveřejněny výsledky rozsáhlé studie, která varovala před dramatickým úbytkem ptactva na severoamerickém kontinentu během posledních padesáti let.

Největší úbytek zaznamenávají druhy, které se živí lovem hmyzu, ale také mořské druhy. Většina kvůli ztrátě jejich přirozeného životního prostoru, pesticidům, ale negativní dopad měly také srážky s lidmi vyrobenými konstrukcemi a predátorské kočky.

Mezi nejohroženější druhy patří například kachna laysanská, buřňák jamajský, kondor kalifornský, alkoun krátkozobý nebo koliha severní. 

Varovná studie

Podle nové studie by mohla být budoucnost ptáků v USA a Kanadě ještě temnější. Množství existujících studií popsalo, že rychlé klimatické změny budou mít po celém světě značné environmentální důsledky – mizení lesů, růst pouští a zvyšování hladiny oceánů.

Vědci při své ornitologické práci vycházeli z historických i současných trendů, které zakomponovali právě do klimatických modelů. Pomocí nich analyzovali údaje o 604 ptačích druzích, které v současné době žijí v Severní Americe.

Modely předpovídají, že pokud se planeta oteplí průměrně jen o tři stupně, bude kolem roku 2100 vyhynutím ohroženo 389 druhů. Jde téměř o dvě třetiny všech ptačích druhů, které tento kontinent obývají. Klimatické změny podle tohoto výzkumu nějak ovlivní 97 procent ptačích druhů.

Ohrožení severu

Protože se jara stávají stále teplejšími, hnízda budou pro ptačí vejce příliš vyhřátá. Mnoho oblastí se stane suššími, vzroste také počet lesních požárů. Silnější a častější bouře a povodně budou zase shazovat hnízda ze stromů.

Nejdramatičtější dopady budou mít klimatické změny na ptáky žijící v severní části světadílu – vyhynout by mohly všechny druhy ptáků, které žijí v Arktidě. Právě tak totiž probíhá oteplování nejrychleji a nejsilněji. Ohroženy jsou tak druhy jako sojka šedá, husa císařská nebo husa sněžní, ale také tamní populace labutě trubače a kajky Stellerovy.

Vědci současně přiznávají značnou míru nejistoty v tom, které druhy budou schopné se klimatickým změnám přizpůsobit. Tato situace je totiž natolik bezprecedentní, že se její dopady předvídají velmi špatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 15 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 17 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...