Do konce století mohou vymřít dvě třetiny druhů severoamerických ptáků. Kvůli změnám klimatu

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

Přibližně před měsícem byly zveřejněny výsledky rozsáhlé studie, která varovala před dramatickým úbytkem ptactva na severoamerickém kontinentu během posledních padesáti let.

Největší úbytek zaznamenávají druhy, které se živí lovem hmyzu, ale také mořské druhy. Většina kvůli ztrátě jejich přirozeného životního prostoru, pesticidům, ale negativní dopad měly také srážky s lidmi vyrobenými konstrukcemi a predátorské kočky.

Mezi nejohroženější druhy patří například kachna laysanská, buřňák jamajský, kondor kalifornský, alkoun krátkozobý nebo koliha severní. 

Varovná studie

Podle nové studie by mohla být budoucnost ptáků v USA a Kanadě ještě temnější. Množství existujících studií popsalo, že rychlé klimatické změny budou mít po celém světě značné environmentální důsledky – mizení lesů, růst pouští a zvyšování hladiny oceánů.

Vědci při své ornitologické práci vycházeli z historických i současných trendů, které zakomponovali právě do klimatických modelů. Pomocí nich analyzovali údaje o 604 ptačích druzích, které v současné době žijí v Severní Americe.

Modely předpovídají, že pokud se planeta oteplí průměrně jen o tři stupně, bude kolem roku 2100 vyhynutím ohroženo 389 druhů. Jde téměř o dvě třetiny všech ptačích druhů, které tento kontinent obývají. Klimatické změny podle tohoto výzkumu nějak ovlivní 97 procent ptačích druhů.

Ohrožení severu

Protože se jara stávají stále teplejšími, hnízda budou pro ptačí vejce příliš vyhřátá. Mnoho oblastí se stane suššími, vzroste také počet lesních požárů. Silnější a častější bouře a povodně budou zase shazovat hnízda ze stromů.

Nejdramatičtější dopady budou mít klimatické změny na ptáky žijící v severní části světadílu – vyhynout by mohly všechny druhy ptáků, které žijí v Arktidě. Právě tak totiž probíhá oteplování nejrychleji a nejsilněji. Ohroženy jsou tak druhy jako sojka šedá, husa císařská nebo husa sněžní, ale také tamní populace labutě trubače a kajky Stellerovy.

Vědci současně přiznávají značnou míru nejistoty v tom, které druhy budou schopné se klimatickým změnám přizpůsobit. Tato situace je totiž natolik bezprecedentní, že se její dopady předvídají velmi špatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...