Na obyvatelné exoplanetě K2-18b se našla voda. Během deseti let zjistíme, je-li tam život, slibují vědci

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Vedoucí studie profesorka Giovanna Tinettiová z londýnské univerzity UCL objev označila za „ohromující“. „Je to poprvé, co jsme objevili vodu na planetě v obyvatelné zóně kolem hvězdy, kde je teplota potenciálně vhodná pro život,“ řekla. Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Astronomy.

Tým astronomů studoval planety, které v letech 2016 až 2017 studoval Hubbleův teleskop. Vědci se zaměřili na interakci hvězdného světla s atmosférou planet, aby zjistili její alespoň částečné složení. Pouze planeta K2-18b měla molekulární stopy vody, která je nepostradatelná pro život na Zemi. Podle počítačového modelování atmosféru K2-18b by mohla voda tvořit z 50 procent.

Dvojnásobek Země

Planeta je zhruba dvakrát větší než Země a teplota na ní se pohybuje v rozmezí 0–40 stupňů Celsia, tedy v hodnotách, které umožňují existenci vody v kapalné formě. Těleso je nicméně vzdálené 111 světelných let, což je příliš daleko na to, aby tam byla vyslána sonda.

Jedinou šanci tak představuje nová generace vesmírných teleskopů, které budou uvedeny do chodu v nadcházejícím desetiletí a bude s nimi možné zkoumat, zda se na K2-18b nachází plyny produkované živými organismy, uvedl Ingo Waldmann z UCL.

„Je to jedna z největších otázek vědy. Vždy jsme se ptali, jestli jsme ve vesmíru sami. Během příštích deseti let budeme vědět, zda v těchto atmosférách existují chemikálie, které jsou důsledkem života,“ doplnil.

Stále však mezi astronomy nepanuje shoda ohledně toho, jaké chemikálie by značily, že se na planetě nachází život. K tomu bude nejspíše nutné sledovat chemické složení atmosfér stovek planet a pochopit, jak vznikly a jak se vyvíjely, uvedla profesorka Tinettiová.

„Země v naší sluneční soustavě skutečně vyniká. Obsahuje kyslík, vodu a ozon. Pokud totéž najdeme kolem planety u vzdálené hvězdy, musíme ale být opatrní, než začneme tvrdit, že tam je život,“ řekla. „Proto musíme nejprve porozumět nejen hrsti planet v naší galaxii, ale stovkám. Doufáme, že obyvatelné planety vyniknou, že uvidíme velký rozdíl mezi planetami, které jsou obyvatelné, a těmi, které nejsou,“ doplnila.

„Voda už byla v atmosféře exoplanety objevena dříve, před pár lety, ale to byla exoplaneta mimo obyvatelnou zónu. Nyní máme první případ, kdy byla objevena voda v atmosféře exoplanety nacházející se v obyvatelné zóně. To je nepochybný pokrok ve výzkumu exoplanet. Nevíme ale přesně, jaké skupenství vody se na K2-18b nachází, nejspíš se bude jednat o vodní páru v atmosféře,“ komentoval objev Vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Akademie Věd Petr Kabáth. 

„Obyvatelná zóna také nutně neznamená existenci života na exoplanetě, důležité jsou podmínky, jaké poskytuje její mateřská hvězda. A ty mohou být i smrtící. Příklad najdeme u Proximy b, nejbližší exoplanety v obyvatelné zóně. I když dráha planetě Proxima b zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu této exoplanety negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy,“ dodává vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...