Spojené státy plastové. Na Skalisté hory prší umělá hmota, ukázala studie

Chemik Gregory Wetherbee původně chtěl u vzorků deště ze Skalistých hor zkoumat, jak moc byla voda znečištěna dusíkem. „Očekával jsem, že uvidím převážně částice půdy a minerálů,“ uvedl Wetherbee pro Guardian. 

Místo toho ale výzkumník ve vodě našel různobarevná mikroplastová vlákna, kuličky a střepy. Částice byly přítomné ve více než devadesáti procentech vzorků, které Wetherbee zkoumal pod mikroskopem. Nejčastěji se ve vzorcích objevovaly modré mikroplasty, po nich následovaly červené, stříbrné nebo fialové.  

„Mé výsledky jsou čistě náhodné,“ poznamenal Wetherbee s tím, že zjištění tak koresponduje s nedávnou studií, která našla mikroplasty v Pyrenejích. Podle Wetherbeeho to naznačuje, že plastové částice by mohly s větrem cestovat stovky, ne-li tisíce kilometrů. 

„Myslím, že nejdůležitějším výsledkem je, že můžeme americké veřejnosti říct, že je tam více plastů, než můžeme vidět pouhým lidským okem,“ řekl Wetherbee. „Jsou v dešti, jsou ve sněhu. Staly se součástí našeho životního prostředí.“

Nerecyklovaný plastový odpad 

Hlavním zdrojem mikroplastů v přírodě je odpad, domnívá se Sherri Masonová z Penn State Behrend. Více než devadesát procent plastového odpadu přitom podle ní není recyklováno. Při pomalém rozkladu se pak rozpadá na menší a menší kousky. 

„Plastová vlákna se také odlomí z vašeho oblečení pokaždé, když ho perete,“ dodala Masonová s tím, že plastové částice jsou také vedlejšími produkty různých průmyslových procesů. 

„Je nemožné vystopovat, odkud přesně jednotlivé malé kousky pocházejí,“ řekla Masonová s tím, že ale téměř cokoliv, co je vyrobené z plastu, by mohlo být zdrojem těchto mikročástic v atmosféře. „Když prší, tyto mikroplasty se začlení do kapiček vody,“ vysvětlila.

Všudypřítomné plasty  

Plastový odpad je velkým environmentálním problémem. Už dříve vědci poukázali na to, že plasty zamořují odlehlé ostrovy nebo oceány - nedávno je například našli i na dně Mariánského příkopu. 

Mikročástice plastů pak pronikají do těl zvířat i lidí. Studie, kterou letos publikoval vědecký žurnál Environmental Science and Technology, tvrdí, že průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích.

Zdravotní dopady konzumace mikroplastů ještě vědcům nejsou jasné. Některé výzkumy ovšem upozorňují na to, že  u některých druhů organismů existuje negativní vliv drobných plastových částeček na jejich zdraví.

Například francouzská studie poukázala na to, že mikroplasty zřejmě poškozují šnekům nervovou soustavu, a ti pak kvůli tomu nereagují na své predátory. Podobně by pak podle studie mohly působit i na některé další živočichy.

Mikroplasty se navíc vyskytují také v pitné vodě. Výzkumníci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR zjistili, že drobné plastové částice v ní zůstávají i po úpravě. Vědci se přitom domnívají, že mikroplasty si zaslouží pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky.