Americká výprava Five Deep Expeditions vytvořila nový rekord v hlubokomořském ponoru. Pod hladinu oceánu klesla do hloubky 10 928 metrů a dostala se skoro až na úplné dno Mariánského příkopu. Předchozí rekord tak překonala o 16 metrů a Victor Vescovo se stal teprve třetím člověkem v historii, který se dostal do podobné hloubky. Na místě objevil čtyři dosud neznámé druhy korýšů, ale i plastový odpad.
Plasty jsou už i na dně Mariánského příkopu. Při rekordním ponoru našli vědci i nové druhy korýšů
Plast na dně Mariánského příkopu (zdroj: ČT24)
Vescovo strávil na dně příkopu přes čtyři hodiny, což je také rekordní doba. Během ní tam pozoroval a filmoval řadu pozoruhodných a mnohdy bizarních tvorů. Vědci věří, že objevili i zatím neznámý druh různonožce, tedy mořského korýše.
Mezi dalšími pozorovanými zvířaty byli také rypohlavci, což jsou mnohoštětinatí tvorové připomínající červy. V osmi tisíci metrech pod hladinou pak nafilmovali paprskoploutvou rybu a při dalších ponorech i neznámý druh medúzy.
Kromě vědecky zajímavých organismů ale také expedice v těch největších hloubkách našla plastovou tašku a umělohmotné obaly od sladkostí. Tento objev potvrzuje podle Vescova, jak rozsáhlý je problém se znečištěním plastem. „Velmi mě zklamalo, že jsem na nejhlubším místě v oceánu viděl zřejmé důkazy lidského znečišťování,“ prohlásil.
Vescovo doufá, že jeho objev pomůže zvýšit povědomí o nebezpečí, které znečištění oceánů plastovým odpadem představuje, a přiměje vlády, aby zpřísnily regulace týkající se plastů. „Oceán není velká skládka, i když se k němu tak chováme,“ uvedl. Kusy plastového odpadu pozorovaly již dřívější výpravy, které zkoumaly nejhlubší místa planety.
GALERIE
Mise Five Deep Expeditions
Plasty zamořují oceány
Každoročně se do světových oceánů dostane asi 4–12 milionů tun umělých hmot. Přitom ale jen 250 tisíc tun tohoto odpadu zůstane na hladině, zbytek klesá ke dnu.
Před rokem oznámili mořští biologové, že plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. K němu má paradoxně nejblíže posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem – obíhá Zemi ve výšce asi 400 kilometrů. Nejbližší obydlenou oblastí jsou totiž Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů. Toto místo je známé především tím, že vesmírné agentury ho používají jako „odpadkový koš“ pro vyřazené družice a kosmické lodě.
Deset nejčastějších výrobků z plastů nalezených v mořích
U Point Nemo byla koncentrace plastů poměrně nízká, vědci tam našli 26 kusů na metr čtvereční. Vědci z tohoto projektu ale zkoumali vody i na jiných místech světa: Nejvíce mikroplastů plavidla zatím objevila v Jihočínském moři východně od Tchaj-wanu, a to 357 částic na metr krychlový.
Plast, který klesá ke dnu oceánu, se tam většinou neusazuje – mořské proudy i cyklus přílivu a odlivu ho pak stejně dopraví zpět k pobřeží. Ať už se umělé hmoty dostanou do jakýchkoliv hloubek, většinou se vrátí zpět k pevnině, prozrazují výsledky nejnovějších studií.
Světové oceány brázdí plastové kontinenty
Na několika místech v oceánu se pak rozkládající se plastový odpad shromažďuje; hlavní příčinou jsou mořské proudy, které koncentrují umělé hmoty na jednom místě. Takových plastových kontinentů je podle výzkumů v oceánech celkem šest.
V březnu 2018 nizozemští oceánologové zmapovali a popsali největší z těchto plastových ostrovů – říká se mu „Great Garbage Patch“, neboli Velká tichomořská odpadková skvrna. „Našli jsme v ní asi 80 tisíc tun plovoucího plastu,“ uvedl Laurent Lebreton, hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.
Pro srovnání, odpovídá to hmotnosti asi 500 velkých letadel. A jde o 16x větší množství plastu, než ukazovaly dosavadní průzkumy. Nejvíc ale vědce zaskočilo, z kolika kusů plastu se plovoucí ostrov skládá – odhadují to na 1,8 bilionu kusů umělé hmoty.
Kde leží velká plastová skvrna
To představuje rovnou dvě rizika pro mořský život současně. Mikroplasty, tedy částečky menší než pět milimetrů, tvoří většinu částic, z nichž je „ostrov“ vytvořený. Mohou se snadno dostat do zažívacího traktu mořských ryb, ptáků, plazů i savců. Přes ně zase proniknou do vnitřností predátorů, jako jsou medvědi nebo žraloci.
„Jiný dopad mají větší kousky plastů, především zbytky rybářských sítí,“ uvedl Lebreton. V nich mohou zvířata uvíznout – savcům a ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase mohou pořezat citlivé části těl. Pro mnoho druhů méně obratných zvířat, jako jsou třeba mořské želvy, představují sítě prakticky jistotu smrti.
Mikroplasty jsou všude
Mikroplasty, jež tvoří základ umělohmotných světadílů, vznikají rozkladem plastů, jejich rozpadem i opotřebováním. Věda zatím nezná přesně důsledky, které může jejich příjem v potravě nebo vodě mít, existují ale důvodná podezření, že mikroplasty v těle mohou způsobit zdravotní problémy.
Tento fenomén je tak nový, že zatím neexistuje mnoho kvalitních studií, jež by se mu věnovaly. Jednou z mála indicií, že mikroplasty mohou být rizikové, je výzkum francouzských vědců z loňského roku. Ten prokázal, že mikroplasty ovlivňují šneky, kteří pak nereagují na své predátory a nebrání se před nimi. Konkrétně autoři studie soudí, že některé ze škodlivých látek, které se na mikroplasty navázaly, nejspíš poškodily těmto plžům nervové soustavy.
Podobný vliv by pak mikroplasty mohly mít i na další mořská zvířata, jako jsou například ryby nebo právě krabi, domnívají se autoři studie. Zároveň poukazují na to, že je potřeba, aby lidé lépe porozuměli tomu, jaké dopady může mít konzumace úlomků plastů na zvířata. Narušení přirozených vztahů mezi predátory a kořistmi by totiž mohlo ovlivnit ekosystémy a mít tak dokonce negativní dopady na zdroje lidské potravy.
Mikroplasty neumíme odstranit ani z pitné vody
Mikroplasty jsou ovšem přítomné také v pitné vodě – a zatím není možné je z pitné vody zcela odstranit. Podle výzkumu vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR v jednom litru upravené pitné vody zůstává 300 až 900 částic mikroplastů.
Události: Nejmenší mikroplasty zatím vědci nedokáží odstranit (zdroj: ČT24)
„Úpravny vody, v závislosti na vodním zdroji a použité technologii, dokázaly odstranit 70–83 procent mikroplastových částic,“ uvedla zpráva Akademie věd.
Mezi nalezenými mikroplasty byly nejčastější materiály PET, polypropylen a polyethylen, které tvořily 70 procent částic. Celkově vědci našli ve vodě mikroplasty z 12 materiálů. Tvarově měly částice většinou formu úlomků, v jedné úpravně převažovala ve vodě vlákna.
Z vyhozeného plastu se zrecykluje pouhých devět procent
Své závislosti na plastu se svět zbaví jen těžko. Plasty jsou totiž natolik levné, univerzální a užitečné materiály, že není snadné je nahrazovat. Co ale dělat s již nepotřebnými umělými hmotami, není stále jasné.
Evropané vyprodukují 25 milionů tun plastového odpadu
Podle nové studie je více než 70 procent vyrobeného plastu nyní nevyužito, leží na skládkách, ale obrovská kvanta pronikla i do přírody a ničí lesy, louky, pouště i dna oceánů. Práce ekologů z Kalifornské univerzity Santa Barbara byla zveřejněna v odborném časopise Science Advances a jde o první opravdu globální výzkum na toto téma – tedy kolik plastu bylo vyrobeno, jak se využívá a kde skončí. Tady jsou základní čísla, k nimž autoři dospěli:
- celkem vzniklo 8,3 miliardy tun plastu
- polovina z tohoto objemu byla vyrobena v posledních 13 letech
- asi 30 procent vyrobeného plastu používáme dodnes
- z vyhozeného plastu se recykluje asi 9 procent, 12 procent se spaluje, asi 79 procent skončí na skládkách
- nejkratší využívání plastu je v sektoru obalů – plast v něm vydrží v oběhu asi rok
- nejdéle plasty vydrží v užitku ve stavebnictví a při výrobě strojů
- roku 2050 bude plastový odpad tvořit 12 miliard tun
- nejlépe se recykluje v Evropě (30 procent), pak v Číně (25 procent), USA jsou na tom výrazně hůř (9 procent)
Minulý týden se 180 států dohodlo na závazném mechanismu likvidace plastů
Před problémem s plastovým odpadem varují vědci i politici. Proto proběhla minulý týden v Ženevě konference, na které se 180 zemí světa dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.
Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. „Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky,“ řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP).
OSN označuje nová pravidla pro obchod s plastovým odpadem za právně závazná. Jednotlivé státy prý budou muset samy přijít s opatřeními, která jejich dodržování zaručí.
Podle AP se regulace dotkne výrobků používaných v celé řadě odvětví včetně zdravotnictví, technologií, módy či potravinářství a gastronomie. „Zároveň bylo zřízeno nové Partnerství pro plastový odpad ve snaze mobilizovat podniky, vlády, akademiky a občanskou společnost k pomoci při implementaci nových opatření,“ uvádí OSN v tiskové zprávě.
„Budeme mít transparentní a sledovatelný systém pro dovoz a vývoz plastového odpadu,“ vysvětlil Payet. Nově přijatá opatření podle něj budou mít dopad na znečištění oceánů a zaručí, že plastové předměty „nebudou končit tam, kde nemají“. Reuters podotýká, že zavádění pravidel zabere jeden rok.
V prosazení „historické“ dohody vyzdvihuje Payet především roli Norska. Iniciativa byla zahájena teprve loni v září a podle AP je tempo, jakým byla schválena, na poměry OSN bleskurychlé.
Horizont ČT24: Výzkumník a dobrodruh Victor Vescovo (zdroj: ČT24)