Zažila jsem ebolu ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit, říká žena, která dostala testovaný lék

Nahrávám video

Předběžné testy dvou léků na ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by tyto medikamenty mohly v případě včasného podání zachránit množství životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Epidemie eboly sužuje Kongo, kde nemoci podlehlo za rok přes 1800 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vysoce nakažlivý virus smrtelný v polovině případů.

V Kongu byly testovány čtyři léky, vysoká účinnost se prokázala u dvou z nich. NIAID považuje výsledky za velmi dobré. Přípravky budou nyní podány v Kongu všem lidem nakaženým ebolou.

Vyléčenými jsou manželka nakaženého, který zemřel, a jejich roční dcera. „Děkuji Bohu, onemocněla jsem ebolou a vyléčila jsem se, zatímco můj manžel zemřel. Ebola existuje. Zažila jsem ji ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit,“ svěřila se žena.

Ebole v Kongu podlehlo za rok téměř 1900 lidí. Experti se dlouho obávali rozšíření viru z venkovských oblastí, kde se ebola původně výlučně vyskytovala, do velkých měst. V reakci na první případ nemoci v Gomě, která je významným ekonomickým centrem východní Afriky s mezinárodním letištěm, prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) epidemii za mimořádnou událost světového dosahu. Toto varování přitom vydala teprve popáté v historii.

Léky označené jako REGN-EB3 a mAb114 v testech prokázaly, že jsou schopny neutralizovat dopad viru na tělesné buňky. „Jsou to první léky, které ve vědecké studii prokázaly významný vliv na snížení úmrtnosti u pacientů s ebolou,“ uvedl ředitel NIAID Anthony Fauci. Oba přípravky byly vyvinuty s pomocí protilátek odebraných lidem, kteří ebolu přežili.

Léky musí být podány včas

Vědecké zkoušky začaly pod vedením Světové zdravotnické organizace loni v listopadu. Od té doby dostalo experimentální lék 700 pacientů, výsledky jsou zatím u 499 z nich. Ze skupiny, která dostala přípravek REGN-EB3, zemřelo 29 procent pacientů, ve skupině léčené látkou mAb114 ebolu nepřežilo 34 procent nemocných. U zbývajících dvou preparátů byla úmrtnost 49 a 53 procent a jako neúčinné byly z výzkumu vyřazeny. 

Procento přežití u pacientů s nízkými hodnotami viru v krvi bylo při použití léku REGN-EB3 až 94 procent, u mAb114 to bylo 89 procent.

Odborník na infekční nemoci Sabue Mulangu, který se na studii podílel, vyzdvihl, že výsledek umožňuje úřadům zdůrazňovat, že při včasné léčbě mají lidé devadesátiprocentní naději na přežití.

Podle ředitele charitativní organizace Wellcome Trust Jeremyho Farrara výzkum prokazuje, že testované preparáty mohou zachránit lidské životy a že se svět blíží době, kdy bude ebola léčitelná. „Nezbavíme se jí, ale měli bychom být schopni zabránit národním a regionálním epidemiím,“ sdělil.

Úmrtnost se blíží 90 procentům

Virové onemocnění nazvané krvácivá horečka ebola se poprvé objevilo v roce 1976. Od té doby experti zmapovali několik jejích kmenů. Některé z nich způsobují úmrtnost blížící se devadesáti procentům.

Virus se přenáší tělesnými sekrety, tedy potem, krví, slzami, slinami, močí nebo spermatem. Potřebuje však také mimořádně teplé počasí přesahující 30 stupňů Celsia, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky.

Proti ebole doposud nebyl znám účinný lék ani očkování. Lékaři tak nemocným léčí hlavně symptomy, zavodňují organismus a podporují imunitní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 5 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 8 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 11 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...