Zažila jsem ebolu ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit, říká žena, která dostala testovaný lék

2 minuty
Nové léky dávají naději na léčení eboly
Zdroj: ČT24

Předběžné testy dvou léků na ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by tyto medikamenty mohly v případě včasného podání zachránit množství životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Epidemie eboly sužuje Kongo, kde nemoci podlehlo za rok přes 1800 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vysoce nakažlivý virus smrtelný v polovině případů.

V Kongu byly testovány čtyři léky, vysoká účinnost se prokázala u dvou z nich. NIAID považuje výsledky za velmi dobré. Přípravky budou nyní podány v Kongu všem lidem nakaženým ebolou.

Vyléčenými jsou manželka nakaženého, který zemřel, a jejich roční dcera. „Děkuji Bohu, onemocněla jsem ebolou a vyléčila jsem se, zatímco můj manžel zemřel. Ebola existuje. Zažila jsem ji ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit,“ svěřila se žena.

Ebole v Kongu podlehlo za rok téměř 1900 lidí. Experti se dlouho obávali rozšíření viru z venkovských oblastí, kde se ebola původně výlučně vyskytovala, do velkých měst. V reakci na první případ nemoci v Gomě, která je významným ekonomickým centrem východní Afriky s mezinárodním letištěm, prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) epidemii za mimořádnou událost světového dosahu. Toto varování přitom vydala teprve popáté v historii.

Léky označené jako REGN-EB3 a mAb114 v testech prokázaly, že jsou schopny neutralizovat dopad viru na tělesné buňky. „Jsou to první léky, které ve vědecké studii prokázaly významný vliv na snížení úmrtnosti u pacientů s ebolou,“ uvedl ředitel NIAID Anthony Fauci. Oba přípravky byly vyvinuty s pomocí protilátek odebraných lidem, kteří ebolu přežili.

Léky musí být podány včas

Vědecké zkoušky začaly pod vedením Světové zdravotnické organizace loni v listopadu. Od té doby dostalo experimentální lék 700 pacientů, výsledky jsou zatím u 499 z nich. Ze skupiny, která dostala přípravek REGN-EB3, zemřelo 29 procent pacientů, ve skupině léčené látkou mAb114 ebolu nepřežilo 34 procent nemocných. U zbývajících dvou preparátů byla úmrtnost 49 a 53 procent a jako neúčinné byly z výzkumu vyřazeny. 

Procento přežití u pacientů s nízkými hodnotami viru v krvi bylo při použití léku REGN-EB3 až 94 procent, u mAb114 to bylo 89 procent.

Odborník na infekční nemoci Sabue Mulangu, který se na studii podílel, vyzdvihl, že výsledek umožňuje úřadům zdůrazňovat, že při včasné léčbě mají lidé devadesátiprocentní naději na přežití.

Podle ředitele charitativní organizace Wellcome Trust Jeremyho Farrara výzkum prokazuje, že testované preparáty mohou zachránit lidské životy a že se svět blíží době, kdy bude ebola léčitelná. „Nezbavíme se jí, ale měli bychom být schopni zabránit národním a regionálním epidemiím,“ sdělil.

Úmrtnost se blíží 90 procentům

Virové onemocnění nazvané krvácivá horečka ebola se poprvé objevilo v roce 1976. Od té doby experti zmapovali několik jejích kmenů. Některé z nich způsobují úmrtnost blížící se devadesáti procentům.

Virus se přenáší tělesnými sekrety, tedy potem, krví, slzami, slinami, močí nebo spermatem. Potřebuje však také mimořádně teplé počasí přesahující 30 stupňů Celsia, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky.

Proti ebole doposud nebyl znám účinný lék ani očkování. Lékaři tak nemocným léčí hlavně symptomy, zavodňují organismus a podporují imunitní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 5 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...