Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby. Popírači se podle vědců mýlí

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahují jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Když experti prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od takzvané římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu a kdy napříč Evropou panovalo nezvykle teplé počasí, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.

Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat.

Tři nové studie ukazují, že tato argumentace nestojí na pevné půdě.

Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali vědci ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.

Vědci například tvrdí, že malá doba ledová vrcholila v oblasti Tichého oceánu v 15. století, zatímco v Evropě v 17. století. Obecně podle nich nelze vysledovat výskyt dlouhodobého vzrůstu nebo propadu teplot ve stejném čase na více než polovině zeměkoule. Při takzvané středověké teplé periodě, jež se vyskytovala od roku 950 do roku 1250 našeho letopočtu, stoupla významně teplota na 40 procentech povrchu Země. Dnešní oteplování má oproti tomu vliv na velkou většinu světa.

„Zjistili jsme, že nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí nastalo v průběhu 20. století na více než 98 procentech planety,“ píše se v jedné ze studií. „To je silným důkazem toho, že antropogenické, tedy člověkem způsobené globální oteplování nejenže nemá v kontextu posledních 2000 let obdoby z hlediska absolutních teplot, ale také z hlediska rozšíření v prostoru,“ pokračuje studie.

Badatelé vypozorovali, že v období před moderní průmyslovou érou měly největší vliv na klima sopky. Nenašli žádný náznak toho, že by dopad na průměrnou globální teplotu měly výkyvy ve slunečním záření.

Současné období podle tvrzení autorů studií významně přesahuje přirozenou nestálost. „Z pomocných dat a také z naší rekonstrukce (klimatických podmínek) lze vyčíst, že míra oteplování v nedávné minulosti jednoznačně přesahuje přirozenou míru oteplování, kterou jsme propočítali. Je to další způsob, kterým lze pohlížet na výjimečnou povahu současného oteplování,“ řekl Raphael Neukom z univerzity v Bernu.

Prokazovat souvislost změn s lidmi už nemá smysl

Ačkoliv cílem vědců nebylo určit, zda mají na současné klima zásadní vliv lidé, jejich výsledky jasně naznačují, že tomu tak je. „Nesnažili jsme se zjistit, co nedávné oteplení způsobuje. To bylo předmětem mnoha studií v minulosti a fakta pokaždé ukazují, že za tím stojí antropogenické příčiny,“ pokračoval Neukom. „Přímo to v naší práci neověřujeme. Můžeme pouze ukázat, že přírodní příčiny podle našich dat nestačí k tomu, aby způsobily míru oteplování a prostorový obraz, který nyní pozorujeme,“ dodal.

Mnozí vědci jsou kvalitou nových studií ohromeni. „Provedli to (studii) po celém světě s více než 700 záznamy za období 2000 let. Mají spoustu pomocných dat,“ řekla profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v Bristolu, která se na výzkumu nepodílela. „A byli také velice opatrní při hodnocení dat i posuzování jejich zkreslení, která nevyhnutelně obsahují. Kvalita těchto dat a jejich pokrytí jsou tu skutečně největším pokrokem,“ dodala.

Podle mnoha expertů práce vyvrací řadu tvrzení, která učinili klimatičtí skeptici v posledních desetiletích. „Tato studie by měla zabránit popíračům klimatické změny, aby tvrdili, že nedávno pozorované souvislé globální oteplování je součástí přirozeného přírodního cyklu,“ prohlásil profesor Mark Maslim z University College London, který se na studii rovněž nepodílel. „Práce ukazuje jasný rozdíl mezi regionální a lokalizovanou změnou klimatu v minulosti a skutečně globálními dopady antropogenického vypouštění skleníkových plynů,“ řekl Maslin zpravodajskému serveru BBC.

Tři studie vyšly v časopisech Nature (1) a Nature Geoscience (2), (3).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 4 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...