Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby. Popírači se podle vědců mýlí

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahují jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Když experti prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od takzvané římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu a kdy napříč Evropou panovalo nezvykle teplé počasí, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.

Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat.

Tři nové studie ukazují, že tato argumentace nestojí na pevné půdě.

Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali vědci ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.

Vědci například tvrdí, že malá doba ledová vrcholila v oblasti Tichého oceánu v 15. století, zatímco v Evropě v 17. století. Obecně podle nich nelze vysledovat výskyt dlouhodobého vzrůstu nebo propadu teplot ve stejném čase na více než polovině zeměkoule. Při takzvané středověké teplé periodě, jež se vyskytovala od roku 950 do roku 1250 našeho letopočtu, stoupla významně teplota na 40 procentech povrchu Země. Dnešní oteplování má oproti tomu vliv na velkou většinu světa.

„Zjistili jsme, že nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí nastalo v průběhu 20. století na více než 98 procentech planety,“ píše se v jedné ze studií. „To je silným důkazem toho, že antropogenické, tedy člověkem způsobené globální oteplování nejenže nemá v kontextu posledních 2000 let obdoby z hlediska absolutních teplot, ale také z hlediska rozšíření v prostoru,“ pokračuje studie.

Badatelé vypozorovali, že v období před moderní průmyslovou érou měly největší vliv na klima sopky. Nenašli žádný náznak toho, že by dopad na průměrnou globální teplotu měly výkyvy ve slunečním záření.

Současné období podle tvrzení autorů studií významně přesahuje přirozenou nestálost. „Z pomocných dat a také z naší rekonstrukce (klimatických podmínek) lze vyčíst, že míra oteplování v nedávné minulosti jednoznačně přesahuje přirozenou míru oteplování, kterou jsme propočítali. Je to další způsob, kterým lze pohlížet na výjimečnou povahu současného oteplování,“ řekl Raphael Neukom z univerzity v Bernu.

Prokazovat souvislost změn s lidmi už nemá smysl

Ačkoliv cílem vědců nebylo určit, zda mají na současné klima zásadní vliv lidé, jejich výsledky jasně naznačují, že tomu tak je. „Nesnažili jsme se zjistit, co nedávné oteplení způsobuje. To bylo předmětem mnoha studií v minulosti a fakta pokaždé ukazují, že za tím stojí antropogenické příčiny,“ pokračoval Neukom. „Přímo to v naší práci neověřujeme. Můžeme pouze ukázat, že přírodní příčiny podle našich dat nestačí k tomu, aby způsobily míru oteplování a prostorový obraz, který nyní pozorujeme,“ dodal.

Mnozí vědci jsou kvalitou nových studií ohromeni. „Provedli to (studii) po celém světě s více než 700 záznamy za období 2000 let. Mají spoustu pomocných dat,“ řekla profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v Bristolu, která se na výzkumu nepodílela. „A byli také velice opatrní při hodnocení dat i posuzování jejich zkreslení, která nevyhnutelně obsahují. Kvalita těchto dat a jejich pokrytí jsou tu skutečně největším pokrokem,“ dodala.

Podle mnoha expertů práce vyvrací řadu tvrzení, která učinili klimatičtí skeptici v posledních desetiletích. „Tato studie by měla zabránit popíračům klimatické změny, aby tvrdili, že nedávno pozorované souvislé globální oteplování je součástí přirozeného přírodního cyklu,“ prohlásil profesor Mark Maslim z University College London, který se na studii rovněž nepodílel. „Práce ukazuje jasný rozdíl mezi regionální a lokalizovanou změnou klimatu v minulosti a skutečně globálními dopady antropogenického vypouštění skleníkových plynů,“ řekl Maslin zpravodajskému serveru BBC.

Tři studie vyšly v časopisech Nature (1) a Nature Geoscience (2), (3).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 4 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 17 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 19 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 22 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.