Plíseň banánů se šíří do Jižní Ameriky. Zničila už jeden druh tohoto ovoce

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny banánů.

Kolumbijské úřady zatím čekají na vyhodnocení vzorků, které poslaly do Nizozemska. Výsledky by měly být v srpnu. Už nyní ale provádí Kolumbie fytosanitární kontroly na hranicích, v přístavech i na letištích.

Opatření už přijaly i další země regionu, včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na produkci banánů závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Tento týden mají do Ekvádoru přijet i experti regionální zemědělské organizace Oirsa. V 60. letech minulého století tam totiž tato plíseň zdevastovala rozsáhlé plantáže.

Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Banánová smrt

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě a v polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh banánů Gros Michel. Před 30 lety se choroba poprvé objevila na Tchaj-wanu a šířila se v Asii i Africe.

Kolumbijské úřady vyšetřují možnost, že se plíseň nyní do Kolumbie dostala z Venezuely, která se potýká s ekonomickou krizí a kde tamní vláda fytosanitární kontroly zřejmě neprovádí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...