Osm evropských měst získá prvních osm evropských vysoce výkonných počítačů. Tato superpočítačová střediska budou podporovat evropské výzkumné pracovníky, podniky i průmysl ve vývoji nových aplikací v celé řadě oblastí, jako jsou například léčiva či nové materiály, které lze použít při omezování dopadu klimatických změn. Jedním z těchto měst se stane Ostrava.
Evropská unie se snaží vytvořit z Evropy celosvětově významný region se superpočítačovou kapacitou. V rámci tohoto úsilí oznámil Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku rozhodnutí o výběru osmi středisek v osmi členských zemích EU, kde budou nové, vysoce výkonné počítače umístěny. Jedná se o Barcelonu (Španělsko), Bissen (Lucembursko), Bolognu (Itálie), Kajaani (Finsko), Maribor (Slovinsko), Minho (Portugalsko), Ostravu (Česko) a Sofii (Bulharsko).
Tato střediska se teď pomocí superpočítačů zaměří na podporu vývoje hlavních aplikací v oblastech, jako je personalizovaná medicína, nová léčiva a materiály, bioinženýrství, předpovědi počasí i změna klimatu. Do společného projektu je zapojeno 28 členských zemí, přičemž devatenáct z nich bude součástí konsorcií provozujících superpočítačová střediska. Celkový rozpočet pro střediska, který obsahuje i prostředky EU, se pohybuje kolem 840 milionů eur.
Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Tato střediska nabídnou našim výzkumným pracovníkům přístup ke špičkovým superpočítačům světové úrovně, jež představují strategický zdroj pro budoucnost evropského průmyslu. Díky nim bude možné zpracovávat údaje v rámci EU, nikoli v superpočítačových střediscích mimo její území.“
V projektu spatřuje i šanci, jak společenství udrží krok s nejmodernějšími trendy. „Pomůže nám to výrazněji pokročit v rozvoji technologií zaměřených na budoucnost, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a analýza dat,“ říká Ansip.
K čemu potřebuje Česko superpočítače?
Využití superpočítačů je velmi široké. Mohou například vytvářet prognózy vývoje místních nebo regionálních meteorologických vzorců a předpovídat rozsah a směr bouří či povodní. Díky tomu je možné aktivovat systémy včasného varování, a na případné extrémní povětrnostní podmínky tak zavčas upozornit.
Superpočítače je také možné využít při vývoji nových léčiv, tedy při výpočtu komplikovaných fyzikálních rovnic, které modelují molekulární procesy a interakce nového léku s lidskou tkání.
Výhod superpočítačů využívá i automobilový a letecký průmysl. Provádí s jejich pomocí složité simulace a testy letadel a aut i jejich jednotlivých komponentů. Bez superpočítačů se neobejdou ani rozsáhlé simulace a analýzy dat, které jsou naprosto nezbytné pro vývoj umělé inteligence a posílení kapacit Evropy v kyberbezpečnosti a technologii blockchain.
Co bude dál?
Společný podnik plánuje spolu s vybranými centry získat osm superpočítačů. Zásadní budou tři takzvané prekurzory systémů s exa-kapacitou. To znamená, že budou schopné provádět více než 150 biliard výpočetních operací za vteřinu. Tyto počítače budou patřit k pěti světově nejlepším zařízením. Kromě těchto tří strojů se bude jednat o dalších pět superpočítačů s peta-kapacitou, tedy schopných výpočtu minimálně čtyř biliard operací za vteřinu.
Prekurzory systémů s exa-kapacitou by měly poskytnout čtyři- až pětkrát více výpočetní kapacity než stávající superpočítačové systémy. Spolu se systémy s peta-kapacitou tak zdvojnásobí superpočítačové zdroje pro použití na evropské úrovni, což znamená, že k nim bude mít přístup mnohem více uživatelů.
Dohody s vybranými středisky a jejich konsorcii podepíše společný podnik v příštích několika měsících. Budou obsahovat způsob, jakým bude fungovat postup zadávání veřejných zakázek k získání superpočítačů, jakož i příslušné rozpočtové závazky Komise a členských zemí. Superpočítače by tak mohly začít fungovat během druhé poloviny roku 2020, kdy budou k dispozici evropským uživatelům z akademické obce, průmyslu i veřejného sektoru.
„Tato iniciativa jasně ukazuje, jak lze společnou investicí EU a členských zemí v zájmu společného cíle přispět k tomu, aby Evropa stanula na špici sektoru pokročilých technologií,“ dodává komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.
