Letadla se snaží být ekologičtější. Třetí motor srazí podle expertů emise o desetinu

7 minut
Horizont ČT24: Nový motor má zajistit ekologičtější a efektivnější létání
Zdroj: ČT24

Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů. Trend by mohla změnit novinka – třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy. První letadlo s novou vychytávkou se možná dostane do vzduchu po roce 2030.

Odborníci testují nový konstrukční model ve větrném tunelu. „Návrh vypadá tak, že letadlo by mělo mít tři motory místo dvou. Jeden vzadu a dva u křídel. Ty budou poskytovat elektrickou energii, která je nutná pro pohon elektromotoru a rotoru,“ vysvětluje docent z Technické univerzity Delft Arwind Gangoli Rao.

Hlavní vylepšení spočívá v proudění podél trupu letadla. Rotor na zádi by měl vzduch akcelerovat, čímž se zvýší tah motoru. „Vzduch, který proudí podél trupu, je nasměrován vzhůru a díky dodané energii umožňuje dosáhnout požadované síly tahu i při nižší vstupní energii, čímž se zvyšuje účinnost,“ uvedl koordinátor projektu Centreline Arne Seitz.

Nový motor
Zdroj: ČT24

Aerodynamické vlastnosti letadel přímo ovlivňují i spotřebu paliva. Třetí motor by tak mohl snížit emise skleníkových plynů – především oxidu uhličitého. Konstruktéři z Cambridgeské univerzity se nyní musí vypořádat s vývojem rotoru, jehož lopatky musí vydržet ohromný tlak.

„Vzduch proudí do motoru nerovnoměrně a má různou rychlost. Motor má pak sklon se zastavit. Musíme proto zlepšit konstrukci našich lopatek, abychom selhání zabránili,“ podotkl výzkumný pracovník Alejandro Castillo Pardo.

Projekt Centreline
Zdroj: ČT24

Elektromotory prioritou

Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 procent současné spotřeby paliva, tedy i emise skleníkových plynů, které se v letectví od devadesátých let jen v Evropě více než zdvojnásobily.

„Je to trend, který je téměř všude ve světě, to znamená v Evropě, ve Spojených státech. NASA na tom pracuje, ale i jiné velké firmy, které by do budoucna měly nahradit, nebo alespoň zčásti nahradit pohon letadel turbínovými motory ventilátorovým pohonem s elektrickými motory,“ podotkl vedoucí Ústavu letecké dopravy při ČVUT Daniel Hanus.

Jiné varianty podle Hanuse prakticky neexistují. „Pohon letadla je založen na tom, že vzduch z atmosféry se urychlí ve ventilátoru na trochu větší rychlost, než je rychlost letu. Ventilátor buď pohání turbínový motor, anebo do budoucna by to mohl být elektromotor, který má mnohem větší účinnost, zhruba dvojnásobnou,“ poznamenal Hanus.

Pokud jde o aerodynamiku, ta se stále zlepšuje, říká expert. „Existuje nová koncepce letadla, které se česky říká létající křídlo, což je letadlo, které má jedno velké křídlo, což vede k mnohem lepší aerodynamice. Další možností je použití lehkých materiálů, to jsou kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken, které sníží hmotnost letadla třeba na polovinu i méně. A hmotnost letadla a spotřeba paliva spolu úzce souvisejí,“ uzavírá Hanus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 20 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...