Hlubokomořské ryby vidí barevně, odhalila česká vědkyně. S výzkumem se dostala na obálku Science

Třem druhům mořských ryb umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle pomocí čípků. Neobvyklý mechanismus by rybám mohl usnadňovat lovení kořisti a výběr partnerů k rozmnožování, uvedla Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Její mezinárodní tým se zaměřuje na výzkum zraku ryb, studie vyšla ve vědeckém časopise Science a dostala se dokonce na obálku tohoto prestižního časopisu.

„Zkoumali jsme geny zodpovědné za barevné vidění ryb a zjistili jsme, že některým se namnožil gen pro tyčinky, což jsou buňky v sítnici citlivé za nízké intenzity světla,“ uvedla Musilová. Geny produkují fotoreceptory citlivé na různé světlo od modré po zelenou a každý protein má jinou citlivost.

Hlubokomořská ryba
Zdroj: PřF UK

Pro vnímání barev jsou potřeba minimálně dva různě citlivé fotoreceptory, které posílají signály do mozku, kde se pak vytvoří barvy. Lidé mají jeden tyčinkový fotoreceptor, proto v noci vidí černobíle, pokud barvy nejsou svítivé. Stejné je to u většiny ryb. Obratlovci pro barevné vidění využívají čípkové fotoreceptory. Více tyčinek může zkoumaným rybám pomáhat v hlubokém moři rozlišovat barvy.

„Žádný obratlovec není schopný vidět barevně jen pomocí tyčinek. Kdykoliv je dostatek světla, tak se aktivuje modrý, zelený a červený čípek a jsme schopni vidět barvy. Když klesá intenzita světla, tak čípky přestávají vidět. Ve tmě signál do mozku přichází jen z jednoho kanálu tyčinek, který sám není schopný poslat žádnou informaci o barvě,“ vysvětlila Musilová.

Unikátní obyvatelé hlubin

Tento úkaz vědci odhalili u třech druhů hlubokomořských ryb. Takzvaná ryba hlubinovka má pět kopií tohoto genu, stuhovka mořská šest a beztrnovka stříbřitá třicet osm, což je podle vědců světový unikát u obratlovců. „Skoro všichni obratlovci mají jen jeden tento gen. U nějakých ryb se vědělo, že mají dva – a najednou máte rybu, která jich má třicet osm,“ řekla Musilová.

Tyto ryby žijí v hloubce 400 až 1200 metrů v tropických a subtropických oceánech, například v Sargasovém moři v Atlantském oceánu nebo v Indickém oceánu.

Zuzana Musilová
Zdroj: PřF UK

Podle vědců by hlavní funkcí tohoto tyčinkového mechanismu barevného vidění mohla být detekce bioluminiscence, tedy záblesků, které vydávají některé ryby pro rozlišení. Záblesky bývají v určité barvě, a ryba tak může lépe rozlišit svou kořist od ostatních. Hlubinovka sama, jak tvrdí Musilová, záblesky také vydává, a proto by pro sebe mohla lépe najít partnera pro rozmnožování.

Výjimečný kapr

České ryby mají, podle Musilové, hodně čípků, takže vidí velmi dobře barevně během dne. Tento objev se týká také českého kapra. „Má čtyři tyčinkové geny. Je to vlastně jediná ryba mimo hlubokomořské, která má více než dva. Nevíme ale, co to pro něj znamená. Mohlo by to pro něj znamenat, že také vidí lépe barevně v nízké intenzitě světla vzhledem k tomu, že žije v zakalených vodách,“ doplnila Musilová.

Vědecký projekt začala Musilová před čtyřmi lety ve švýcarské Basileji. Na výzkumu spolupracuje s kolegou z Queenslandu v Austrálii. Dále spolupracují s univerzitou v Oslu, v Curychu, v Idaho ve Spojených státech a v Marylandu v Austrálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...