Před změnami klimatu by se české lesy mohly obrnit sazenicemi z jihu. Překážkou jsou ale zákony

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí. Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny zákonů, které nyní v některých zemích dovoz sadby zakazují.

„Kůrovec podle odhadů napadl 80 hektarů lesa a k zalesnění bude potřeba téměř půl miliardy sazenic druhové skladby. Vhodný materiál ale chybí, není kvalitní nebo se nedá adaptovat na změnu klimatu,“ uvedl Milan Lstibůrek z katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin ČZU. Stromům podle něj ztěžuje adaptaci na měnící se podmínky životního prostředí rychlost těchto změn. Hrozí oslabení lesů a roste riziko jejich poškození.

Nahrávám video

Problém by podle vědců vyřešilo povolení přeshraničního dovozu semen a sazenic, který nyní Česko, Polsko a Slovensko na rozdíl například od Německa, Rakouska a Maďarska neumožňují. „Je zakázáno dovážet semena například z Rakouska do Česka. Přitom by se dala použít semena odjinud a adaptovat je na české podmínky,“ podotkl Silvio Schüler z rakouského výzkumného lesnického centra.

Jedle bělokorá by českým lesům pomohla

Projekt počítá s dovozem pouze sazenic stromů, které se v Česku přirozeně vyskytují. Nenarušovala by se tak druhová skladba lesů například exotickými stromy. „Jde třeba o jedli bělokorou, která se vyskytuje od jižní Itálie až po jižní Německo. Bylo zjištěno, že jedle původem z Kalábrie je lépe adaptována na současné klimatické podmínky. Ideálně by se tedy měla z jihu Itálie do středu Evropy dovážet,“ vysvětlil Lstibůrek.

Z poznatků mezinárodního týmu o růstu a adaptaci lesních dřevin by měly vzniknout podklady, které dostane Evropský parlament. Vědci navrhnou změny legislativy a scénář pro přeshraniční převoz sazenic. Výsledkem projektu by také měla být aplikace, která vlastníkům lesů doporučí optimální původ sadby pro konkrétní místo. „Než ale něco změní Evropská unie, musí každá země začít u sebe se změnou své národní legislativy,“ dodal Schüler.

Projekt je spolufinancován programem Interreg Central Europe, který se zaměřuje na výzvy na nadnárodní úrovni. Cílem je řešení společných problémů států. Vedoucím projektu SUSTREE je Bundesforschungszentrum für Wald (rakouské výzkumné lesnické centrum). Partnery je ČZU a další lesnická a výzkumná centra ze Slovenska, Maďarska, Německa a Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 19 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.