Před změnami klimatu by se české lesy mohly obrnit sazenicemi z jihu. Překážkou jsou ale zákony

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí. Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny zákonů, které nyní v některých zemích dovoz sadby zakazují.

„Kůrovec podle odhadů napadl 80 hektarů lesa a k zalesnění bude potřeba téměř půl miliardy sazenic druhové skladby. Vhodný materiál ale chybí, není kvalitní nebo se nedá adaptovat na změnu klimatu,“ uvedl Milan Lstibůrek z katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin ČZU. Stromům podle něj ztěžuje adaptaci na měnící se podmínky životního prostředí rychlost těchto změn. Hrozí oslabení lesů a roste riziko jejich poškození.

Nahrávám video
Události: Stát se chystá bojovat s kůrovcovou kalamitou
Zdroj: ČT24

Problém by podle vědců vyřešilo povolení přeshraničního dovozu semen a sazenic, který nyní Česko, Polsko a Slovensko na rozdíl například od Německa, Rakouska a Maďarska neumožňují. „Je zakázáno dovážet semena například z Rakouska do Česka. Přitom by se dala použít semena odjinud a adaptovat je na české podmínky,“ podotkl Silvio Schüler z rakouského výzkumného lesnického centra.

Jedle bělokorá by českým lesům pomohla

Projekt počítá s dovozem pouze sazenic stromů, které se v Česku přirozeně vyskytují. Nenarušovala by se tak druhová skladba lesů například exotickými stromy. „Jde třeba o jedli bělokorou, která se vyskytuje od jižní Itálie až po jižní Německo. Bylo zjištěno, že jedle původem z Kalábrie je lépe adaptována na současné klimatické podmínky. Ideálně by se tedy měla z jihu Itálie do středu Evropy dovážet,“ vysvětlil Lstibůrek.

Z poznatků mezinárodního týmu o růstu a adaptaci lesních dřevin by měly vzniknout podklady, které dostane Evropský parlament. Vědci navrhnou změny legislativy a scénář pro přeshraniční převoz sazenic. Výsledkem projektu by také měla být aplikace, která vlastníkům lesů doporučí optimální původ sadby pro konkrétní místo. „Než ale něco změní Evropská unie, musí každá země začít u sebe se změnou své národní legislativy,“ dodal Schüler.

Projekt je spolufinancován programem Interreg Central Europe, který se zaměřuje na výzvy na nadnárodní úrovni. Cílem je řešení společných problémů států. Vedoucím projektu SUSTREE je Bundesforschungszentrum für Wald (rakouské výzkumné lesnické centrum). Partnery je ČZU a další lesnická a výzkumná centra ze Slovenska, Maďarska, Německa a Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 59 mminutami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 1 hhodinou

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 4 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...