Dalekohled CHEOPS bude z oběžné dráhy hledat vzdálené planety. Jeho start se blíží

Nahrávám video
CHEOPS
Zdroj: ČT24

Společný projekt evropské a švýcarské vesmírné agentury plánuje v přepočtu za jednu a čtvrt miliardy korun vyslat na oběžnou dráhu nový teleskop CHEOPS. Vesmírný dalekohled nesoucí jméno staroegyptského faraona bude z výšky 700 kilometrů přinášet snímky ze vzdálených hvězdných systémů a hledat u nich planety.

Ve zcela sterilních podmínkách se nyní dokončují poslední testy, start teleskopu CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) na oběžnou dráhu se totiž rychle blíží. Přístroj přezdívaný lovec planet bude zkoumat už dříve objevené  exoplanety – tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce.

„Zaměříme se na menší planety velikosti od Země po Neptun, o kterých jiné mise, například Kepler, zjistily, že jsou kolem jiných hvězd podobných Slunci velmi početné. Velká otázka je, jaké jsou tyto menší planety? Z čeho jsou složené? Projekt CHEOPS to chce objasnit,“ vysvětluje poslání této mise Kate Isaaková, členka vědeckého týmu CHEOPS.

Cíl: hledat vzdálené planety

Mise, která by měla trvat déle než tři roky, má ambiciózní cíl. Vědci doufají, že jim teleskop pomůže najít vzdálené planety schopné nabídnout podmínky k životu.

„Nebude to jednoduché,“ přiznává člen vědeckého týmu CHEOPS Nicola Rando. „Teleskop byl zkonstruován tak, aby dokázal dlouhodobě přesně provádět měření. Satelit jsme zkonstruovali kolem tohoto přístroje tak, aby mu zajišťoval stabilní podmínky, například tepelné. Satelit má sluneční clonu chránící přístroj před přímým zářením. Je to nesmírně důležité pro správnou termální stabilizaci detektoru přístroje,“ dodává.

CHEOPS bude měřit nepatrný pokles jasu hvězd, k němuž dochází v době, kdy mezi ní a Zemí prochází exoplaneta. Vědci z velikosti této změny budou schopni získat cenné informace o rozměrech exoplanety, přibližně určit její hustotu a také to, jestli je pevná, nebo plynná. Kamera bude vždy otočena od našeho Slunce, aby jeho záření nerušilo citlivá měření.

„Díváme se na hvězdy, které jsou vzdálené miliony a miliony kilometrů od Země. A musíme najít způsob, jak mezi nimi navzdory této vzdálenosti objevit exoplanety,“ popsal cíl mise další člen vědeckého týmu Andres Borges Alejo. „Nejde nám o to, pozorovat samotné planety nebo hvězdy. Ale chceme mít přístroj, pomocí kterého bychom mohli zkoumat světlo, které hvězdy vyzařují,“ dodal.

Do vesmíru by nový teleskop měl letět z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na ruské raketě Sojuz letos mezi 15. říjnem a 14. listopadem. Část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...