Zabijeme dva tisíce velryb, oznámil Island. Pozorování je přitom dvakrát výnosnější než lov

Ekologové jsou znepokojení plánem islandské vlády na pokračování lovu velryb. Během pěti let chtějí na Islandu ulovit na dva tisíce kytovců.

Islandští velrybáři by měli mít povoleno ulovit ročně 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – a to až do roku 2023. Podle ministra rybolovu Kristjána Thóra Júlíussona jsou tyto počty udržitelné a k výše uvedeným číslům se došlo po vědeckém průzkumu.

Islandská vláda se k tomuto kroku rozhodla přes klesající světovou poptávku po velrybím mase i odpor veřejnosti. Vloni v létě se Island dostal do pozornosti celého světa, když média informovala o zabití dvou vzácných hybridů plejtváka obrovského a plejtváka myšoka a také desítky březích samic kytovců.

„Rozhodnutí islandské vlády pokračovat v zabíjení velryb, těch nejmírnějších a nejchytřejších tvorů na planetě, je morálně odpudivé a ekonomicky nesmyslné,“ uvedla v reakci na oznámení Vanessa Williams-Greyová z organizace Whale and Dolphin Conservation.

Plejtváků je podle vlády dost

Podle vlády jsou nové kvóty přijatelné z hlediska ekonomického i environmentálního. „Během posledního sčítání se populace plejtváků myšoků pohybovala v severním Atlantiku kolem 37 tisíc, což je trojnásobek jejich počtu z roku 1987,“ uvedla vláda.

Stejná čísla uvádí i nedávná zpráva organizace International Union for Conservation of Nature – také ona potvrzuje, že těmto plejtvákům se v posledních letech daří. Podle odpůrců tohoto rozhodnutí jsou ale přesto velcí kytovci ve velmi zranitelné situaci a čelí hned několika hrozbám, a proto je zelená pro další lov velmi špatnou zprávou.

Napadají také vládní závěry ohledně výnosnosti lovu velryb. Islandská univerzita uvádí, že velrybářství vydělává ročně asi 1,7 miliardy islandských korun (v přepočtu asi 320 milionů korun českých). Přitom zisky z pozorování velryb v jejich přirozeném prostředí v roce 2017 překročily 3,4 miliardy islandských korun (640 milionů korun českých).

Island pokračuje v lovu velryb společně s Norskem – oba státy ignorují zákaz, který platí od roku 1987. Obchází ho také Japonsko, které argumentuje tím, že v lovu pokračuje z vědeckých důvodů. Na konci roku 2018 navíc Japonsko oznámilo, že opouští Mezinárodní velrybářskou komisi, která lov kytovců reguluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...